Česká dráhová cyklistika vybojovala dvě místa do Londýna, jedno v disciplíně zvané keirin a jedno ve sprintu. I když místenky nejsou na jméno, počítá se s tím, že je obdrží jezdci Dukly Brno - v keirinu Denis Špička a ve sprintu Ptáčník.
Dřív byly české výpravy početnější, jenže olympijských disciplín na oválu ubylo. "Je škoda, že na úkor jiných sportů vypadla bodovačka jednotlivců i dvojic a také stíhačka jednotlivců. Rozhodnutí padlo v polovině cyklu, někdo dokázal zareagovat, my ne," posteskl si vedoucí brněnských dráhařů Svatopluk Buchta.
Méně jezdců by ovšem mohly nahradit blyštivější výsledky. Ptáčník ve sprintu počítá s umístěním v první desítce. "Věřím si i na lepší místo, když to klapne, jak by mělo," podotýká 26letý závodník, který od minulé olympiády vyzrál. "Čtyři roky je přece jen poměrně dlouhá doba. Absolvoval jsem hodně velkých závodů, člověk dospěje i v hlavě."
A ta je ve sprintu stejně důležitá jako osvalené nohy. Při duelu na tři dvousetpadesátimetrová kola rozhoduje z velké části taktika. "Každý ji má jinou. Někomu vyhovuje kratší spurt, někomu delší, někdo rád nastupuje z první pozice, někdo ze druhé. Je to docela složité," přibližuje Ptáčník. "Záleží také na tom, s kým jedete. Někdo je specialista na jedno kolo, takže když mu nastoupíte dřív, je to pro něj horší. Někdy ten, kdo je nejrychlejší, nemusí být také nejchytřejší."
Dramatičtější než samotné závody občas pro brněnské dráhaře bývá příprava. "Stále trénujeme na našem velodromu, protože nám nic jiného nezbývá. Zatímco standardní dráha měří 250 metrů a je dřevěná, ta naše má 400 metrů a je betonová. I když je to spíš tankodrom," popisuje Ptáčník, který s kolegy vyráží na trénink i do běžného silničního provozu. "Trénujeme třeba v těsném závěsu za autem, které přesahuje sto kilometrů v hodině, což je docela adrenalin. Občas předjedeme i nějaký kamion."
Zatímco v Česku ožívá zájem o dráhovou cyklistiku pouze při olympiádě, za hranicemi se u oválů tísní davy diváků. "Na menší závody v Německu někde na předměstí přijdou třeba dva tisíce lidí, zatímco u nás ani neví, že něco takového existuje," srovnává Ptáčník. Třeba se mu v Londýně povede svůj sport zviditelnit i doma.
