Proč se mu dosud vážné pády vyhýbaly?
Zaúřadoval pochopitelně i faktor náhody. Doposud se dlouhodobá zranění Pogačarovi až na jednu výjimku vyhýbala.
Na monumentu Lutych–Bastogne–Lutych se v roce 2023 přimotal do hromadného pádu a kvůli zlomenině zápěstí pak dva měsíce nezávodil.
Kámen, kotrmelec, krev. Jak si smůla našla i Pogačara a Mas nenavlékl červený dres![]() |
Těžkých pádů – takových, po nichž už závodník v sezoně na kolo nesedne a poznamenají ho až do jejího konce – se však v minulosti dokázal vyvarovat. Na rozdíl od Vingegaarda, Evenepoela, Bernala nebo v minulosti Frooma.
V 18. etapě Tour de France 2022 útočil Pogačar na Jonase Vingegaarda i ze sjezdu, až mu v jedné ze zatáček z průsmyku Col de Spandelles podklouzlo kolo a šel k zemi. Dán ve žlutém tehdy na něj počkal, sportovně mu podal ruku a stal se z toho nejsilnější moment jejich rivality.
Loni na Strade Bianche se přetahoval s Tomem Pidcockem na šotolinových silnicích, ze sjezdu vyletěl v ostré zatáčce, nasedl zpět, dohnal Brita, předjel a v potrhaném dresu jako superhrdina slavil vítězství. A letos v březnu ho zastavila kolize před nájezdem na klíčovou Cipresu na Milán–San Remo, přesto poprvé v kariéře Primaveru vyhrál.
Pogačar dominuje na Grand Tour, poráží největší klasikáře světa na monumentech, vítězí na kostkách či šotolině, je skvělým sjezdařem, nemá problém na větru. Umí číst závod, jezdit na ideálních pozicích, dokonale ovládá své kolo. Ale zároveň mu také doposud přálo štěstí.
Tentokrát už ne.




















