Dvanáctá etapa Tour de France, finiš na Alpe d´Huez.
A Froome v úniku!
Po třech letech od děsivé nehody na Dauphiné, v níž si přivodil mnohačetné zlomeniny, to byl jeho nejzářivější moment. Znovu alespoň na několik okamžiků připomněl toho starého Frooma, který kdysi čtyřikrát ovládl Tour, dvakrát Vueltu a jednou Giro.
Bylo to skutečně jen na několik okamžiků. Na cílové pásce se musel sklonit před Thomasem Pidcockem s Louisem Meintjesem a byl v etapě třetí. Ale stejně… Je to pro něj motivace.
Důkaz, že to může jít.
„Byl to takový odrazový můstek,“ věřil sedmatřicetiletý Brit v rozhovoru pro server Cyclingnews. „Být součástí závodu, bojovat alespoň o etapové vítězství.“
ÚNIK! Chris Froome (uprostřed) během výstupu na Col de la Croix de Fer ve dvanácté etapě Tour de France.
Právě takové má cíle od návratu do profipelotonu. Mohl by si říct, že už dá cyklistice sbohem. Nikdo by mu to asi neměl za zlé, vždyť mnozí by se tak po podobných problémech bez váhání rozhodli.
On je ale jiný.
„Miluju cyklistiku, tréninky, proces, kdy se ze sebe snažíte dostat to nejlepší,“ povídá. „Po pádu jsem začal skoro od začátku. Nebylo to jednoduché, v cestě mi stála spousta výzev. Ale neztrácím motivaci, touhu se vrátit. Jsem odhodlaný trénovat podobně tvrdě jako dřív.“
Dělá pokroky
Je mu jasné, že v sedmatřiceti letech to nepůjde tak snadno. Když se v roce 2020 vracel, mluvil hlavně o Tour. Teď si dává menší cíle.
„Jasně, o Tour pořád sním. Ale nejprve musím udělat jiné kroky,“ uvědomuje si. „Než budu moci jet o celkovou klasifikaci na Grand Tour, musím dosáhnout jiných cílů – jako třeba týdenních etapáků. Je to také o tom být zdravý a mít za sebou ničím nepřerušené období tréninku.“
Právě podobné patálie Froomovi v návratu brání.
Na začátku letošní přípravy si pochvaloval, jak mu roste forma. Že se adaptuje na zátěž a že se cítí nejlépe od návratu. Jenže ho zabrzdily problémy s kolenem.
 |
Když se z nich dostal a v květnovém závodě Mercan’Tour Classic Alpes-Maritimes obsadil jedenácté místo a pak se blýskl na Tour třetí pozicí, zastavil ho pro změnu covid.
„Měl jsem ho poprvé. Tím, že jsem astmatik, tak na mě působil dost špatně. Zbytek sezony jsem byl v podstatě na odpis,“ přiznal.
Krajta v posteli, had v autě, boj s pytláky. Froomovy vzpomínky na Afriku |
Do konce ročníku se proto představil už jen na Vueltě, na které byl celkově 114. a individuálně nejlépe dvaasedmdesátý v časovce. Pak sezonu ukončil a účastnil se už jen exhibičních kritérií.
Přesto na uplynulých měsících hledá pozitiva.
„Byla to první sezona, kdy jsem necítil žádné problémy související s pádem v roce 2019,“ pochvaluje si. „Dokud jsem nedostal covid, cítil jsem, že dělám velké pokroky. Proto bych příště rád navázal, kde jsem před ním skončil.“
Účast na Tour s otazníkem
Je s otazníkem, v jakých závodech to bude moci v příštím roce ukázat. Froome má smlouvu ve stáji Israel – Premier Tech. Ta by však na základě tříletého týmového žebříčku UCI měla sestoupit do druhé divize, což mimo jiné znamená nejistou účast na závodech Grand Tour.
Garantovanou pozvánku na Giro, Tour či Vueltu mají jen worldtourové stáje. Pořadatelé sice druhodivizním sestavám mohou udělit divoké karty tak, jako to dělali třeba v případě Alpecinu-Deceuninck s Mathieuem van der Poelem nebo dělají u některých domácích týmů, jenže učiní tak i v případě toho z Izraele?
To je otázka.
Samozřejmě jméno Froome je pořád velkým tahákem. Je to legenda, vítěz všech třítýdenních podniků. Ovšem jistotou není.
I proto Brit doufá, že sestup ještě nemusí být definitivní. „Ještě nenastal,“ říká. „Počkáme a uvidíme.“
VE ŽLUTÉ. Chris Froome v dresu lídra Tour de France. Uspěje ještě někdy ve Francii?
Majitel Froomova týmu Sylvan Adams proti sestupu rázně vystupuje. Vadí mu podle něj špatný bodový systém, stěžuje si na složité období v souvislosti s pandemií. Prý by se proti němu mohl vymezit i právní cestou.
A námitky má i Froome.
„V první řadě, že jde o tříletý systém,“ vyjmenovává. „Pokud v některých týmech řeknete, že příští tři roky nepojedete Tour, znamená to odchod sponzorů, existenční potíže. Já bych postupy a sestupy vyhodnocoval každý rok. Když totiž jednou sestoupíte, máte takovou vzpruhu, že se můžete rychle vrátit.“
A pokračuje: „Nebo se mi také nelíbí fakt, že jsme letos na Tour vyhráli dvě etapy. Když se ale podíváte, kolik bodů jsme za ně dostali, může to být stejné jako mít dva kluky v první desítce francouzského poháru. Přitom z hlediska prestiže jsou oba závody úplně neporovnatelné. Ten systém potřebuje úpravy.“
Rozhodnuto bude definitivně až na konci roku, když UCI schválí všech osmnáct účastníků mezi elitou.
Ať situace dopadne jakkoliv, Brit pochopitelně doufá, že ho příští Tour nemine. „Chce ji každý tým, my možná ještě víc,“ povídá.
Kromě návratu do formy tak v jeho případě bude nutný i úspěch na diplomatickém poli.
