Ano, Chris Froome, čtyřnásobný vítěz Tour de France a aktuální šampion španělské Vuelty, má problém.
Jak velký? To zatím těžko odhadovat.
Nicméně v době, kdy sportovním světem stále hýbe doznívající aféra kolem státem řízeného dopingového programu v Rusku, řeší i cyklistika svou vlastní jobovku.
Britovi při rutinním dopingovém testu po osmnácté etapě španělské Vuelty naměřili dvojnásobné množství látky salbutamol, než jaké je povolené.
Tady pozor, stále to neznamená, že je Froome dopingovým hříšníkem. Jeho případ je složitější, ostatně cyklistická unie mu ani okamžitě nezakázala závodit. Naopak, dala mu šanci, aby vše vysvětlil. Ale také může o triumf z Vuelty přijít a v sázce je celá jeho pověst.
Za zvýšenou koncentraci salbutamolu se podle pravidel UCI nedává automatická diskvalifikace. Každý má právo doložit, proč je množství látky v těle vyšší. Až v případě, kdy se neobhájí, následuje trest.
Pomáhá salbutamol výkonu?
Látka salbutamol se používá ke zmírnění příznaků astmatu. Bez požádání o terapeutickou výjimku se smí použít až do hranice tisíc nanogramů na mililitr. Ve Froomově těle se po 18. etapě našlo dva tisíce nanogramů této látky.
Froome pro BBC„Chápu, že je to velký šok pro lidi. Určitě jsem žádná pravidla neporušil, nevzal jsem si více než povolenou terapeutickou dávku. Rozumím reakcím ostatních, ale tohle je jiný případ. Není to pozitivní test.“ |
Cyklista prý pocítil „akutní příznaky astmatu“, proto požádal o další léky.
V té době Vuelta projížděla propršenými místy. „A mně se nezdálo, že by měl nějaké problémy. Taky mám astma a když prší, nepotřebuju ani inhalátor. Pokud to nedokáže vysvětlit, bude to hrozná rána pro sport. A mně to radost z vítězství nevrátí,“ nechal se slyšet druhý v pořadí Vincenzo Nibali.
Otázkou je, jak moc Froomovi látka pomohla ve výkonu. V osmnácté etapě do Santa Toribia najel právě na Nibaliho 20 vteřin – nic zásadního.
Chris FroomePřehledně o kauze |
„Ale salbutamol patří mezi molekuly, které zvyšují svalovou hmotu a usnadňují dilataci průdušek,“ řekl listu Le Monde vědecký poradce Francouzské agentury pro boj proti dopingu (AFLD) Xavier Bigard.
Dříve byla látka v pelotonu absolutně zakázaná.
„Ale zjistilo se, že zdravým lidem pouze částečně pomáhá k vyššímu výkonu, proto byla následně zařazena mezi ty, které jsou částečně tolerované,“ vysvětluje šéf Českého antidopingového výboru Jan Chlumský.
Ta tolerance je právě těch tisíc nanogramů. „Takové množství nemá na výkon sportovce vliv. A zároveň je to taková koncentrace léku, která odpovídá léčbě astmatického záchvatu,“ dodává Bigard.
Sám 32letý závodník Sky si žádného porušení pravidel není vědom. „Všichni vědí, že mám astma, a vím přesně, jaká jsou pravidla. Používám inhalátor ke zvládnutí příznaků (vždy v rámci povolených mezí) a vím jistě, že budu testován každý den, pokud budu v dresu lídra,“ uvedl Froome.
Což se taky stalo. Všech dalších 20 testů bylo v průběhu závodu negativních.
Žádná vítězství za každou cenu
Když tehdy 10. září na náměstí bohyně Kybelé v Madridu přebíral červený dres, mluvil o velké radosti, kterou mu cyklistika přináší.
V jednom roce se mu podařilo vyhrát Tour de France i Vueltu jako teprve třetímu cyklistovi v historii a napodobil francouzské velikány Jacquese Anquetila a Bernarda Hinaulta. Konkurenci na Tour de France deklasoval čtyřikrát za posledních pět let.
O 10 dní později si na světovém šampionátu v Bergenu dojel pro bronzovou medaili v časovce. „Úžasný konec nezaměnitelné sezony,“ radoval se. Jen o pár hodin později mu v mailu přistála zpráva od Světové antidopingové agentury, která momentálně tepe do reputace jednoho z nejúspěšnějších britských sportovců současnosti.
Tom Dumoulin (uprostřed) se stal časovkářským mistrem světa před Primožem Rogličem (vlevo) a Chrisem Froomem (vpravo).
Reputace, kterou si tak pracně budoval. Do šestadvaceti byl průměrným cyklistou pelotonu. Až v roce 2011, kdy dojel druhý na Vueltě, začala jeho kariéra stoupat k vrcholu. Od té doby ale čelil otázkám ohledně dopingu.
Před dvěma lety na něj ve Francii fanoušci plivali, jiní mu házeli lahev s močí do obličeje. On přesto stále opakoval: „Má vítězství vydrží zkoušku času.“ Tehdy také uvažoval o použití terapeutické výjimky, kdy se v posledním týdnu trápil s nemocí.
Přesto o ni raději nepožádal.
„Po tom všem, čím jsme si tady na Tour prošli, po té vlně agrese, která se proti nám zvedala podél silnic, si myslím, že by to vyvolalo jen další zlostnou reakci,“ řekl listu Sunday Times. „Kdybych o výjimku tehdy požádal, nebylo by to proti pravidlům, ale zase by se říkalo, že vyhrál, protože si vzal v posledním týdnu léky. A to jsem nechtěl,“ dodal později Froome.
A tak trpěl a málem přišel o žlutý trikot. „Nikdy jsem nechtěl vítězit za každou cenu,“ tvrdil.
Čtyřletý trest, nebo milost?
Froomova kauza může být bez debat katastrofou pro tým Sky a jeho koncem v cyklistice. Právě na něj před pěti lety šéf týmu Dave Brailsford vsadil jako na kartu číslo jedna. Pět let se mu to vyplácelo, ale co když bude nyní Froome odsouzen?
Při tak často prezentované nulové toleranci k dopingu prostě není možné, aby Brit ve Sky zůstal.
Na druhou stranu Froome v poslední době nebyl kdovíjak nervózní.
V říjnu si užil cyklistické kritérium v Šanghaji, převzal cenu Cyklisty roku, dovolenou strávil v Miami a na konci listopadu dokonce oznámil, že se v příštím ročníku pokusí vyhrát Giro i Tour v jednom roce. A to by přece nedělal, kdyby neměl signály, jak všechno dopadne.
„Aktuálně ho čekají lékařská i chemická vyšetřování. Musí dokázat, že k překročení limitů došlo třeba kvůli dehydrataci,“ říká Chlumský. Pokud to nedokáže, hrozí mu až čtyřletý trest.
Pokud 32letý Brit svou nevinu neprokáže, může dostat trest až na čtyři roky. To by se ale musel přiznat sám.
Celý případ zatím vyvolává celou řadu otazníků. Jejich odkrývání v následujících dnech napoví, kdo se skutečně stal vítězem letošní Vuelty. „A já mám plnou důvěru v Chrise. Věřím, že udělal přesně to, co mu doporučil lékař,“ říká Brailsford.
Tak teď to jen dokázat.
