Už také proto, že přesně před deseti lety právě na Giru slavil jeden ze svých výrazných úspěchů, v prologu tehdejšího ročníku si dojel pro třetí místo a mohl se v tomto uznávaném závodě postavit na stupně vítězů.
"Je to tragédie a strašně smutná událost, ale cyklistika je takový sport, ve kterém se něco podobného stát může," říká ještě nedávno přední český cyklista.
Někteří cyklisté začali v této souvislosti volat po tom, aby nejnáročnější sjezdy byly lépe zabezpečeny, je to podle vás možná cesta?
Nevím, ale myslím si, že to bude dost těžké, takový pád se může přihodit prakticky kdekoliv. Jedete z kopce, dáte hlavu na řidítka, přehlédnete díru a už letíte. Často to je shoda náhod, což bylo asi i tady, Belgičan se ohlédl, těžko hledat viníka, nebyla to ničí chyba. Něco podobného se vám stane v autě, na motorce.
Jak jste jako aktivní cyklista vnímal podobné sjezdy hlavně v Alpách či v Pyrenejích?
Hlavně si myslím, že tohle se opravdu může stát v kterémkoliv závodě a nemusí jít ani o takhle prestižní a v tak na sjezd náročné části. Na téhle úrovni jsou cyklisté profesionály a v pelotonu to podle toho funguje. Ze svých zkušeností vím, že se v těchto situacích hodně respektují. Jeden druhého upozorňují na možná nebezpečí na silnici. Díry, kruhové objezdy, překážky a další nebezpečná místa, to se vždycky v pelotonu oznamuje, cyklisté v tomhle nijak extrémně neriskují. Ale je jasné, že když se na kole řítíte sedmdesátkou či osmdesátkou, tak v tom určité riziko je.
Giro patří do velké trojky největších světových závodů, vy netajíte, že jste ho měl ze všech nejraději. Proč?
Protože bylo nejhezčí. Jede se na jaře, kdy je všechno čerstvě zelené. V Itálii je nádherná příroda, závod má skvělou atmosféru
Když jste se před deseti lety postavil poprvé na jeho start, hned v prologu z toho bylo třetí místo. Jak na tento úspěch vzpomínáte?
Jak jinak než v dobrém. Vždyť to byl můj první velký závod po přestupu do španělské stáje ONCE, můj debut na závodě Grand Tour. Byl jsem tehdy vůbec rád, že jsem ho mohl jet, že jsem dostal šanci, i když jsem byl nováček. Navíc v naší stáji s námi jel i Olano, což byla už tehdy cyklistická legenda.
Jak tým přijal vaše umístění v prologu závodu, v němž jste právě začínal?
Jel jsem sice vlastně na zkušenou, nikdo ani já jsme nemohli tušit, jak to dopadne. Je ale pravda, že si vzpomínám, že mi po jednom z tréninků krátce před začátkem závodu právě Olano řekl, že můžu klidně vyhrát. Nevím, jak na to přišel, možná to byla i trochu náhoda, ale povedlo se to. Zvolil jsem hodně těžký převod a vyrazil jsem. Ten prolog mi vyloženě hodně sedl.
