Defekt. A další. A zase. Kristiánu Hynkovi se už ani nechtělo věřit, kolikrát musel na bikovém závodě dvojic Cape Epic spravovat kolo. "Měl jsem dva defekty druhý den, pak dvojitý defekt v páté etapě a další v šesté. Všechno to padalo na mě. Parťák nic," vypočetl v pátek, už v klidu své prodejny kol v Praze na Pankráci.
Vystavil tu také žlutý dres šampiona. S Robertem Mennenem, německým partnerem v týmu Topeak-Ergon, dokázal navzdory defektům v Jižní Africe zvítězit. "Kdyby šlo čistě o naši výkonnost, věřil jsem, že vyhrajeme," přiznával. "Jen jsme nesměli v závěru udělat chybu."
Také proto bylo pro něj psychické vypětí posledních etap ještě větší než narůstající únava fyzická. "Měl jsem strach, že to budu zase já, kdo dostane defekt," líčil.
Před úvodními etapami ještě řešil, jak co nejvíc odlehčit kolo. Ovšem když problémy s defekty narůstaly, přibývalo i arzenálu, který s sebou na trati vozili, aby se zabezpečili pro případ dalších komplikací. "Kdyby Continental vyrobil gumu, která bude namísto klasické 500gramové vážit celé kilo, ale o které bych věděl, že ji nepíchnu, tak si ji vezmu."
Zespod řidítek měli připevněné duše naplněné "mlíkem", měli s sebou na trati i dvě bombičky či speciální lepivé špunty nebo zkrácené řetězy.
Nejen všudypřítomné jihoafrické trny z nízkých keříků se staly nástrahou, která číhala na jejich kola.
"Sjezdy jsou na Epiku náročné tím, že jsou místy velmi rychlé a naprosto nepřehledné, s úzkými, křovinami zarostlými stopami. Jízda v nich je pak hodně vabank. Najednou trefíte kámen a z toho hodně pramení defekty, ale i těžké pády."
Ještě že s Mennemem ladili lidsky a doplňovali se sportovně. "On je spíš rychlejší, já mám zase větší tah po rovině a v dlouhých kopcích," říkal Hynek.
Poprvé se na kole setkali až letos při soustředění na Kanárských ostrovech. "Ale sedli jsme si. Což bylo mimořádně důležité. Když jsme potom procházeli stresovými situacemi, uměli jsme je řešit v klidu."
Uhájili náskok před druhým duem Raboň-Sauser a po jednom Čechovi tak stálo na zlatém i na stříbrném stupni vítězů.
Zatímco František Raboň letos debutuje coby biker, pro Hynka šlo "pouze" o premiéru na Cape Epiku. "Samozřejmě, že jsem chtěl Feryho porazit," říká. "Ale po etapě jsme vždy spolu normálně přátelsky pokecali."
Start na závodě přišel jeho dvojici v přepočtu na 500 tisíc korun, ty však hradí tým. Sami si na prémiích vydělali 200 000 randů, zhruba 360 tisíc korun. "Bohužel šel rand dost dolů. Předloni se ještě blížil třem korunám. Ale oproti jiným závodům je to stále velmi příjemné."
Společný triumf staví Hynek na stejnou úroveň se svým titulem mistra Evropy v bikovém maratonu. "Teď je mým velkým cílem a snem vyhrát mistrovství světa v maratonu. To by pro mě znamenalo ještě víc než vítězství z Cape Epicu, protože by to byl individuální a ne týmový titul."
