Neexistuje profesionální cyklista, který by nedokázal trpět. Ale pak jsou tací, kteří vypadají, že bolest vyhledávají a vyžívají se v ní.
Tak jako debutant na Grand Tour Veistroffer, který se pustil do druhého beznadějného úniku ve sprinterské etapě ve třech dnech.
Když ale Francouze posloucháte, pochopíte, že to nedělá pro potěšení z bolesti, ba ani pro vidinu pochvaly od komerčního oddělení týmu Lotto Intermarché.
Tenhle chlapík má dobrodružství zkrátka v krvi.
Hromadný dojezd na Tour. Vítězství slaví Merlier, Bittner těsně za desítkou![]() |
Na rozdíl od středy v tom tentokrát alespoň nebyl sám. Možná i proto, že se tehdy po 144kilometrovém sólu trochu podivil nad chováním ostatních cyklistů: „Nechápu, že jsem jel celou dobu sám. Jsou tady jezdci, které za celou dobu neuvidíte, a přitom máme tak úžasnou příležitost, závodíme na Tour!“
Čímž dost možná strhl Jakuba Otrubu, rovněž debutanta na Tour de France. Ve dvojici před pelotonem společně zvládli 157 kilometrů, než je nemilosrdný balík podle očekání pohltil daleko před cílem.
Klasické gesto těsně před dostižením:
„Vždycky je malá šance na výhru, když do sebe všechno zapadne,“ vysvětloval své pohnutky v cíli Veistroffer.
„Dneska jsem tady měl rodinu, takže plán byl únik. Cítím se skvěle, tak proč to neukázat na čele etap Tour de France. Je potěšením dělat to na největším cyklistickém závodě světa,“ říkal v cíli jezdec, který od pořadatelů na úkor Otruby získal svoji druhou cenu nejbojovnějšího jezdce.
PŘEHLEDNĚ: Průvodce týmy Tour. Už jen osm sestav zůstává kompletních![]() |
Za letošní Tour má „Únikový král“, jak ho nazvala jeho stáj, přes 300 kilometrů před balíkem. Za celou sezonu už jich nasbíral více než 2 200!
Asi nepřekvapivý jeho citát: „Miluju cyklistiku, když je dlouhá a náročná.“
Profíkem jen chvíli
Co ale jistě překvapí, je jeho cesta do profipelotonu. Ještě před čtyřmi lety vysokoškolsky studovaný odborník v oboru enviromentálního inženýrství pomáhal při stavbě lodí pro francouzské námořnictvo.
Jeho zápal pro cyklistiku zaujal tým AG2R Citroën, který mu dal šanci ukázat se. Veistroffer přesvědčil, o rok později od francouzské stáje dostal smlouvu a loni přestoupil do Lotta.
„Někdy tomu nemůžu uvěřit. Před třemi roky jsem dostal první smlouvu, na kole jsem začal pořádně jezdit před čtyřmi. A koukejte na mě, teď jedu Tour de France,“ říkal ještě před startem nejslavnějšího závodu světa.
Veistroffer je v profi pelotonu trochu netradiční zjev.
Excentrický, zábavný, stále svůj. „Cyklistika pro mě není jen o soustředění na watty, nejsem jen závodník. Miluju ji v každém aspektu, je to pro mě způsob, jak si užívat život,“ říká šestadvacetiletý rodák z normandského Vernonu.
Důkazem budiž jeho výpravy. Před dvěma lety se s parťákem (a samozřejmě už i s profi smlouvou) vydal na 2300kilometrovou cestu po Spojených státech, při níž „na těžko“ procestoval Las Vegas, Údolí smrti i západní pobřeží USA včetně Los Angeles.
Baptiste Veistroffer v USA.
Ještě o 250 kilometrů více zvládl loni v listopadu v Thajsku na blátivých stezkách mezi slony a nádhernými buddhistickými chrámy.
„Někdy trénujete a před vámi se zničehonic objeví krásné panorama nebo kostel. To je to, co mě zajímá,“ svěřuje se Veistroffer.
To by mohlo vysvětlovat i jeho chování v závodech. V hektickém balíku, tam se přeci jenom kochá špatně...
Spurterský král se hledá
Zatímco Veistroffer je na své premiérové Tour ve svém živlu, Philipsen, vítěz deseti etap v předešlých čtyřech ročnících, se nezvykle trápí.
V pátek měl na rozdíl od prvního hromadného dojezdu, který tak úplně hromadný nebyl, vše rozehrané prvotřídně. Vláček Alpecinu, jenž jako poslední poháněl Mathieu van der Poel, naplnil svoji pověst a hvězdě připravil 250 metrů před cílem ideální zážehovou pozici.
Jenomže, kde že loňské nohy jsou! Osmadvacetiletý Belgičan na vítězného krajana Tima Merliera zkrátka rychlostně vůbec neměl, což je nezvyklý pohled.
Poslední kilometr 7. etapy Tour de France:
Špatná adaptace na horko? Ztráta formy? „Odpovědi nemáme,“ komentoval jeho výkon Christoph Roodhooft, sportovní ředitel cyklistů Alpecinu.
Český sprinter Pavel Bittnerpo sedmé etapě „Myslím, že jsem mohl být i do pětky, kdybych nemusel brzdit. Takhle to stačilo jen na to jedenácté místo. Jsem teď zklamaný, ale vidím to pozitivně, protože se cítím každý den líp a líp. Mám víc sebevědomí i rychlosti a taky důvěru, že to fakt můžu zvládnout. Na sobotu (další sprinterskou etapu) se už moc těším. Na Tour těch šancí moc není, takže se toho musíme chopit na sto procent.“ |
„Musím se na to podívat. Udělal jsem pro to všechno. To je jediné, co teď k tomu můžu říct. Jel jsem, jak rychle to jen šlo, ale nestačilo to,“ říkal po etapě vítěz bodovačky z roku 2023, což je jen jeden z mnoha jeho kariérních vavřínů.
Na Vueltě vyhrál šestkrát a před dvěma lety slavil i na monumentu Milán–San Remo. Kam přijede, tam je zkrátka ve spurtu největší favorit.
„Cítím se dobře. Dneska jen v nohách nebyla rychlost. Ale doufám, že se dostaví,“ říkal Philipsen.
„Zkrátka nevyvinul takovou rychlost, na jakou jsme u něho zvyklí,“ souhlasil s ním Roodhooft. „Ale neviním ho. Tak to prostě je. Je to jen člověk.“
Napravit dojem může Philipsen hned v sobotu, kdy peloton čeká další sprinterská etapa.
A co myslíte, bude v ní hrát opět hlavní roli i jistý dobrodružný Francouz?


































