V roce 2016 oslavila v Novém Městě zlato na mistrovství světa v cross country a v téže disciplíně slavila triumf i vloni při světovém poháru. Moc toužila natáhnout zlatou šňůru. A své fanoušky nezklamala.
Zlaté tažení odstartovala již pátečním triumfem v short tracku, pětadvacetiminutovém intenzivním závodě na krátkém okruhu.
To i navzdory tomu, že v minulosti vládla hlavně maratonu, v němž je třikrát mistryní světa, a dalo by se tedy usoudit, že jí vyhovují spíše delší vytrvalostní distance. Opak je pravdou.
Triumf v short tracku, to byl však teprve předkrm před nedělní show.
Velký hukot, zvonky i řehtačky
Celé to začalo včera krátce po jedenácté hodině. Stalo se již příjemnou tradicí, že do Vysočina Areny dorazily tisíce diváků. Podle organizátorů jich bylo mezi patnácti až osmnácti tisíci.
Na sobě měli mnozí trička s tvářemi bikerek i bikerů. Po ruce měli trubky a jiná fandítka. Zdarma navíc organizátoři kolem tratí rozdávali řehtačky, které hukot jenom umocnily.
Elitní závod žen v cross country, to byl pořádný souboj. Sotva zazněl startovní výstřel, dvojice Jolanda Neffová ze Švýcarska a Annika Langvadová z Dánska odskočily od zbytku závodního pole.
Postupně se přetahovaly o to, kdo bude na čele. Chvíli vedla pětadvacetiletá švýcarská blondýnka. Z toho ji zase na první pozici vystřídala čtyřiatřicetiletá Dánka.
Takto se čelo závodu přelévalo až do samotného konce. V tu dobu už spíkrovi na stadionu přeskakoval hlas, jak prožíval poslední stovky metrů závodu.
„A pozor, Jolanda Neffová odskakuje od své sokyně!“ křičel, když se dvojice blížila k cíli.
Odpadající Annika Langvadová si v duchu zavelela: Tohle nemůžu dopustit, musím se na ni dotlačit.
A jak si usmyslela, tak i učinila.
„Sotva mluvím, sotva dýchám“
Posbírala poslední zbytky sil a na asfaltovém povrchu v cílové rovince přespurtovala mladší sokyni. Za bouřlivého jekotu fanoušků pozvedla ruce v cíli a třetí rok za sebou proťala čáru jako první.
V cíli pak vykládala: „Vzpomněla jsem si na ten páteční short track, kde jsem si dokázala, že umím sprintovat, a věřila sama v sebe.“
Švýcarská soupeřka Neffová testující nové kolo (které si mimochodem nadmíru pochvalovala) po závodě uznala: „Zkoušela jsem zaútočit v předposledním a posledním kole, ale Annika dneska prostě byla lepší.“
V Novém Městě za poslední dny pořádně nezapršelo, trať tak byla pořádně vysušená a prášilo se po celé její délce. Neffová, nadýchaná prachu a totálně vyčerpaná, se vydala ze všech sil. Krátce po závodě líčila: „Sotva mluvím, sotva dýchám.“ Podobně vyšťavená byla i Langvadová. Ta po závodě poodhalila svůj původní plán: „Chtěla jsem Jolandu unavit, ale nešlo to, byla tak neuvěřitelně silná.“
Sympatická Dánka Langvadová tak prožívá zlaté novoměstské časy.
Její cesta k bikovému vrcholu se začala psát v roce 2006. Tehdy se z malého města v Dánsku přestěhovala do hlavního města Kodaně, kde začala studovat medicínu.
Aby se udržovala v dobré kondici, připojila se do místního triatlonového týmu.
Naskytla se jí i možnost závodit na horském kole a Dánce došlo: „Tohle je sport pro mě.“
Jak si pojistit budoucnost
V roce 2010 debutovala ve světovém poháru a ve stejném roce už vybojovala bronz na mistrovství světa v maratonu. Tutéž disciplínu pak v letech 2011, 2012 a 2014 na mistrovství světa vyhrála. Úžasný vzestup inteligentní Dánky!
Postupně jí však došlo, že by si ráda „pojistila budoucnost,“ jak sama říkala. Vrátila se ke studiu medicíny a vloni se stala stomatoložkou. Občas se jí ptají: Proč ještě závodíš a nejdeš radši do ordinace? „Pořád mě horská kola baví, moc si to užívám, tak nemám důvod končit,“ opáčí.
Annika Langvadová z Dánska vítězí v závodu Světového poháru v Novém Městě na Moravě před Švýcarkou Jolandou Neffovou.
Vážně. V jejím případě to opravdu není klišé. Září na všechny strany, ochotně poskytuje rozhovory. Je skoro až nakažlivé, jak ji to baví.
Když padne řeč na téma její budoucnosti, vysvětluje: „Rozhodla jsem, že budu žít současností a svoji budoucnost neplánuji.“
Možná bude závodit do olympiády, možná ne. „Nemám žádný plán. Prostě budu závodit, dokud mě to bude bavit,“ praví.
Program na příští sezonu ještě známý není, ovšem bude-li na seznamu světových pohárů znovu Nové Město, přijede ráda: „Připomíná mi to moji domovskou trať. Miluji to tady, moc ráda se vracím.“
A třeba přidá i další vítězství. To už by mělo pořadové číslo čtyři.
