Jaké příčiny nejvíce hledat za pády v současném pelotonu? Nakolik jsou na vině stále lepší technika nebo dravost nové generace? Co způsobují inovace v podobě VeloViewerů, což je oblíbená aplikace a analytický nástroj, fungující jako nadstavba pro platformu Strava?
 |
Když se do této debaty pustíte s René Andrlem, sportovním ředitelem stáje NSN, zčistajasna se vrátí ve vzpomínkách až do nultých let 21. století, kdy byl závodníkem stáje ONCE. Načež se rozhovoří o „uklidňujícím“ vlivu Maria Cipolliniho, o zastávkách pelotonu v tunelech nebo o rozvozu zmrzliny.
„Tehdy to bylo úplně jiné. I s těmi pády,“ pronese.
Neriskovali jste na trati tolik jako současní profesionálové?
První poloviny etap jsme pojímali mnohem klidněji. Jeli jsme třeba jen třicítkou, prostě jako když se jedete projet s manželkou, a nikdo ani neceknul. Pamatuju etapu Gira, kdy jsme první tři hodiny měli průměr 29 km/h. Potom začalo pršet, vjeli jsme do tunelu a Cipollini říká: „Všichni se zastavíme.“ Tak jsme tam zastavili, slezli z kol, v klidu se přioblékli a zase se jelo dál.
Peter Sagan byl ultrablázen a zůstal šikovnej, přestože měl syna. A Mark Cavendish hodně riskoval i coby otec od početné rodiny.
