Dravost, s jakou se vrhl do koncovky horské etapy, vedla i Jense Voigta v roli experta Eurosportu k úvaze: „Jede Lidl-Trek dnes na vrchaře Cicconeho, nebo raději na Vacka?“
Během výšlapu na 1424 metrů vysoké Tagliacozzo postupně odpadávali kovaní vrchaři jako Quintana, Bardet nebo Fortunato, zatímco klasikář Mathias Vacek se nadále držel poblíž Rogliče, Ayusa a spol.
Jeden z fanoušků jeho vytrvalou přítomnost ve vedoucí skupině následně na síti X okomentoval dotazem: „Co dělá, sakra, lední medvěd v Texasu?“
Další cyklističtí příznivci pro změnu na sociálních sítích řešili, že tým Lidl-Trek by si měl nejpozději o pondělním volném dni Gira pojistit Vackovy služby nabídkou velmi lukrativního kontraktu na další léta. Letos mu v americké stáji končí smlouva a během úvodních dnů italské Grand Tour jeho cena na cyklistickém trhu významně roste.
„Je to super dobrý jezdec,“ vychválil jej v rozhovoru pro server Cyclingnews belgický cyklista Thibau Nys. „Myslím, že si neuvědomuje, jak skvěle dokáže na kole jezdit. Každý den mě to udivuje. Vždycky mám pocit, že může jen tak vstát z postele a dřít 500 wattů celou věčnost. Zároveň je vždycky připraven pomoci týmu a můžete mu věřit.“
Vackovi nyní patří osmé místo v celkové klasifikaci se ztrátou 37 sekund.
„Nechal jsem tam všechno. Až když na posledním kilometru začali útočit vrchaři, bylo to na mě už moc,“ tvrdil po páteční etapě. „Mám vždycky radši pravidelné tempo. Ale ničeho nelituju. Držel jsem se s nejlepšími vrchaři, rozhodně se nevzdávám, přijdou další etapy. Jsem spokojený.“
S nadějemi nyní vzhlíží český cyklista k víkendovému menu Corsa rosa. Na něm je nejprve sobotní středně horská etapa do Castelraimonda a už v té jej někteří experti pasují mezi největší favority. Ovšem ještě mnohem víc se mu zřejmě zamlouvá nedělní klasikářské dějství po pasážích ze Strade Bianche do Sieny.
S vírou, že s každým dalším dnem se mu pojede lépe, vjede do víkendových etap další český cyklista Josef Černý. Za úsilí, s jakým se vyrovnává s následky čtvrtečního pádu, zaslouží absolutorium. Vždyť v první chvíli po karambolu se zdálo, že dá Giru sbohem.
Hlubokou tržnou ránu pod kolenem, ze které mu ve čtvrtečním cíli stékaly proudy krve, mu lékaři zašili celkem dvaceti stehy. „Naštěstí se s tím dá jakž takž šlapat,“ hlásil – a v pátek to na trati předváděl.
Roglič: Ani jsem moc nebojoval
Růžový trikot, jehož dosavadním majitelem byl Vackův týmový kolega Mads Pedersen, převzal v pátek Primož Roglič z Red Bullu, s náskokem pouhých čtyř sekund před Juanem Ayusem, lídrem UAE Emirates.
Ten se stal v koncovce sedmé etapy největším hrdinou dne.
„Věděl jsem, že mohu provést jen jeden útok. Nemohl jsem to v tak výbušném finále zkoušet dvakrát nebo třikrát. Jako když máte k dispozici jen jednu kulku,“ popisoval závěrečné dva kilometry stoupání dvaadvacetiletý španělský megatalent. „Tak jsem nechal ostatní útočit a čekal na svoji příležitost.“
Zkoušel to dvakrát Giulio Ciccone, pak i Egan Bernal. V popředí se držel rovněž Antonio Tiberi.
Načež 500 metrů před cílem přeřadil na vyšší rychlostní stupeň Ayuso.
Ohlédl se: Je za mnou Roglič? Není? Kde je? Páni, až támhle vzadu... Tak já tedy jedu. Ahoj, Antonio. Ahoj, Giulio. Ahoj, Egane.
A byl pryč. Nedostihnutelný.
„Byli jsme zvědaví, jak na tom Roglič je,“ prohlásil později Joxean Matxín, sportovní ředitel UAE Emirates. „Plánovali jsme tedy, že pojedeme ve stoupání ostré tempo a vyprovokujeme díry ve skupině. Původně jsme chtěli vyhrát s Del Torem.“
„Ale i takhle to není špatné, ne?“ usmál se.
Aby nebylo: 1. Ayuso, 2. Del Toro - a navrch hned čtyři jezdci UAE Emirates v čelní skupině. Tomu se říká mocná kolektivní síla, které určitě tleská od televize i Tadej Pogačar.
„Juan všem ukázal, že má dobré nohy, a navrch získal nějaké ty vteřinky,“ ocenil Matxín.
A úhlavní konkurent Roglič?
Cílem projel čtvrtý, čtyři sekundy za Ayusem, který má být podle bookmakerů jeho největším sokem v bitvě o titul.
Byl to pro Slovince důvod ke zklamání?
Pokud ano, navenek nikterak zklamaně nevypadal. Slovinec se usmíval a vtipkoval s médii: „Dnes jsem ani moc nebojoval, víte?“
Později dodal: „Někdy vyhrajete, jindy prohrajete. To je závodění. Trochu jsem v okamžiku Ayusova útoku zaostával, nebyl jsem na dobré pozici. Ale jsem spokojený. Užil jsem si ten den.“
Koncovka sedmé etapy Gira:
Damiano Caruso z Bahrainu Victorious naznačil, že Roglič možná i trochu blufoval: „Nevěřím, že Primož měl špatné nohy.“
Možná by se slovinskému cyklistovi dokonce zamlouvalo, kdyby ještě chvíli na sobě neměl růžový dres, a nemusel se tudíž zabývat všemi povinnostmi s ním spojenými.
Každopádně figurky k velké italské partii byly rozestavěny a učinily první významné tahy.
„Jsem malinko překvapený, že se Primož nechal připravit i o bonifikaci,“ glosoval Jens Voigt. „Čas, který najel na Ayusa v časovce v Tiraně, tím pádem dnes zase ztratil. A Ayuso rozhodně nabral sebevědomí.“
Ukáže ho hned v sobotu?