Něco musím s mým během zásadně změnit, sám si řekl.
A jak řekl, tak učinil.
Najednou to jde. Je lehčí, vylepšil techniku. Namísto jednoho bodu si jich z vytrvalostního závodu v Kontiolahti odváží rovnou čtrnáct za 27. místo, své zatím jasně nejlepší.
„Beru takové umístění všemi deseti, obzvlášť když se podívám, kde jsem končil minulé sezony,“ povídá. „Ale je pořád na čem pracovat, speciálně právě teď na střelnici, aby se mi zase vrátila střelecká čísla, která jsem měl dřív, a spojila se s mým lepším během.“
Krčmář neminul. Ve vytrvalostním závodě skončil devatenáctý, vyhrál Strömsheim |
Pravda, na třech ze čtyř položek minul v úterý vždy jeden z terčů, a nabral tak trestný čas 2:15 minuty. Kdyby naopak zvládl celý čtyřpoložkový závod čistě, jak v minulosti opakovaně dokázal, našel by se ve výsledkové listině dokonce na čtvrtém místě.
Ovšem takové uvažování je jen žonglováním s čísly.
„To je klasické kdyby, na které se hrát nedá,“ přitakává. „Ty tři jedničky v mém zápisu prostě jsou. A je to obrovská škoda, zvlášť když jsem u trenéra Michala Málka po závodě viděl, kam ty rány letěly. Na ležkách šlo o fakt malé kousky.“
Hned dodává: „Ale střelba je jen otázkou času, než se mi vrátí.“
Vítězslav Hornig dokončuje střeleckou položku ve vytrvalostním závodě v Kontiolahti.
Nabral novou sebedůvěru.
Coby dorostenec skončil v roce 2018 na mládežnickém mistrovství světa v Otepää bronzový ve sprintu. V Obertilliachu 2021 byl v juniorské štafetě společně s Mikyskou, Marečkem a Karlíkem také bronzový. Jenže při přechodu do dospělých za svými někdejšími souputníky z juniorského týmu zaostával.
Nyní je naopak jediným biatlonistou z českého mužského týmu, kdo se při úvodním pohárovém kole v porovnání s minulou sezonou běžecky zlepšil.
„Je to takový paradox,“ zasměje se. „Cítím se na trati dobře a v posledním kole jsem dokázal tempo i vystupňovat. Jsem vážně moc rád, že mám hned zkraje sezony pozitivní zpětnou vazbu že věci, které jsme dělali, fungujou.“
A co přesně dělali?
Byla to taková skládačka.
„Za můj zlepšený běh může, že se mi povedlo spojit víc věcí najednou, ať už s pomocí Libora Vítka nebo Pera Torvika,“ zmíní lékaře a technického poradce českého týmu.
Biatlon Kontiolahti 2024/25: program a výsledky SP v biatlonu |
Už na mistrovství světa v Novém Městě probíral s Vítkem svoji váhu a řekli si: S tou musíme něco udělat.
„Prostor ke zlepšení byl v redukci tukové hmoty. Ale ta se během sezony nedá provádět. Tak jsme na to najeli až v přípravném období. A když jsem byl v listopadu před finálním soustředěním na kontrolním měření, viděli jsme, že má váha jde správným směrem.“
Přesněji: zhubl o tři a půl kila. Tedy víceméně o váhu své zbraně. To se hned jinak běhá.
Nešlo však jen o váhu. Zároveň překopal běžeckou techniku. Na čemž měl velký podíl norský profesor a expert na lyžařskou techniku Torvik, s nímž začali spolupracovat v červnu při soustředění v Livignu.
„Později, i když s námi Per zrovna na soustředění nebyl, posílali jsme mu videa z tréninků a on nám k nim dával na dálku zpětnou vazbu,“ líčí. „U mě šlo nejvíc o to, abych správně vnímal postavení na lyži. Měl jsem problém, že jsem pořád stál na patách a celou váhu těla měl příliš vzadu, přičemž má být správně ve špičce. Na což potom navazují i další věci - postavení kolene, pánve, horní části těla.“
Torvik radil a Ondřej Moravec, jenž mužský tým společně s Michalem Málkem vede, na trénincích dohlížel.
„Ondra se mnou driluje správnou techniku a cpe mi ji do hlavy, abych si ji osvojil,“ poukazuje Hornig.
Jeho běžecké zlepšení je názornou ukázkou, jak věda hraje v aktuálním biatlonu čím dál významnější roli. Neradno zaspat vlak.
„Každý velký tým teď klade důraz na nejmenší detaily,“ říká. „To je momentálně cesta, s jejíž pomocí se dají získávat vteřiny a hodně se posouvat dopředu. I když tréninkový dril k tomu také patří.“
Pozice, jakou si vybojoval ve vytrvalostním závodě, nyní dává Hornigovi naději, že po sprintu by se dokonce mohl vejít i do sestavy pro nedělní hromadný závod, kam se tentokrát probojuje třicet nejlepších na základě bodového součtu z úvodních dvou individuálních klání.
„Rád bych ho jel, ale takhle na to nesmím koukat,“ tvrdí. „Musím jít závod od závodu a nekoukat moc dopředu, tudy cesta nevede. Takže teď musím co nejlíp zregenerovat a připravit se na páteční sprint.“
