Radost Vítkové, posun o jedenáct míst. I na finiš jsem si věřila, říkala

Veronika Vítková na trati stíhacího závodu v rakouském Hochfilzenu. | foto: Petr Slavík, Český biatlon

15 2018
Právě takový závod potřebovala, aby se zbavila velkého pokljuckého zklamání. Biatlonistka Veronika Vítková si ve stíhačce v Hochfilzenu vylepšila svoji pozici ze sprintu o jedenáct míst, finišovala čtrnáctá - a hlavně: její běžecká výkonnost už byla úplně jinde než před týdnem ve Slovinsku.

Radost z biatlonu se vrací?
Ono se nedá říci, že jsem ji předtím neměla. Jen mě to prostě nejelo.

A nevěděla jste proč.
No právě. Tři závody po sobě to není dobré a vy si nejste jisti, proč se tak děje. To nepomáhá.

Přišli jste na příčinu?
Vlastně nepřišli. Trenéři pořád říkali, že důvodem je, že nezvládám vysokou nadmořskou výšku. Dávali jsme tomu čas. Egil Gjelland za mnou pořád chodil a připomínal mi: Přece máš s tou výškou problémy pravidelně, tak si z toho nic nedělej, určitě ti to zase půjde.

Vítková ve stíhačce zajela sezonní maximum. Vyhrála Mäkäräinenová

Zpravodajství ze závodu v Hochfilzenu

Finská biatlonistka Kaisa Mäkäräinenová slaví triumf ve stíhacím závodu v...

Problémy s nadmořskou výškou jste skutečně řešila už i dříve, ale letos byly největší. Mohly by se s přibývajícím věkem i stupňovat?
Těžko říct. Já jsem letos i během přípravy, kdykoliv jsme se vrátili z výšky, nebyla nějaký čas schopná vůbec trénovat, najednou jsem nedokázala objet tréninky. Možná se tělo mění.

Minulou sobotu jste zkoušela přespat v nižší výšce u jezera Bled, načež byla ve stíhačce v Pokljuce alespoň vaše úvodní kola svižnější. Mohlo to tedy pomoci?
Asi i jo, nějaký vliv Bled podle mě měl. Šlo o jedinou věc, kterou jsme tam proti těm mým problémům vyzkoušeli - a začátek stíhačky se mi pak jel v Pokljuce dobře. Až v posledních dvou kolech jsem zase odešla, ale říkala jsem si, že se můj stav přece nemůže hned zase zásadně změnit, jakoby mávnutím kouzelného proutku. Každopádně když jsme sjeli z Pokljuky níž do Hochfilzenu, bylo to výrazně lepší.

Trenéři chtěli vašemu návratu do pohody napomoci tím, že vám dopřejí delší odpočinek. Došlo tedy na vypuštění tvrdších tréninků?
V pondělí jsme ještě zůstali s týmem na Pokljuce a šli jsme se jen lehce vyjet klasikou. Po přesunuli do Hochfilzenu jsem v úterý měla úplně volno. Až ve středu jsme si daly s holkama lehčí, zapracovávací trénink, krátké a rychlé úseky. Takže jsem takový volnější rytmus opravdu měla.

A už ve čtvrtečním sprintu jste cítila, že jdete běžecky nahoru?
Jo, hned se mi jelo o strašně moc líp. Po protrápené Pokljuce to byl pro mě hrozný skok nahoru, že se mi najednou jelo dobře - i když to ještě nebylo ideální, rezervy se tam našly.

Z vašich sobotních kol bylo nejrychlejší to úplně poslední, což je pozitivní zpráva. Nebyla tam podvědomě ze začátku závodu i určitá opatrnost, abyste tempo nepřepálila?
Neřekla bych. Ta stíhačka se podle časů na kola hůř hodnotí, protože občas raději jedete ve vláčku. Než abych se někam hnala sama dopředu, radši našetřím ve vláčku síly do dalších kol. Ve druhém kole jsem navíc zpomalila naschvál, protože jsem věděla, že jedu jedenatřicátá a nechtěla jsem dopadnout stejně jako Evča Puskarčíková na Pokljuce. Ta tehdy taky jela jedenatřicátá, ale třicátá Němka před střelnicí takřka zastavila, aby ji Evča musela předjet a ona mohla jít coby jedenatřicátá na výhodnější stav číslo jedna. Tak jsem si před střelnicí dala mezeru, aby přede mnou nikdo nezastavoval. Šlo o taktické rozhodnutí.

Do posledního kola jste později vyrážela ze střelnice patnáctá. Obávala jste se útoku Norky Tiril Eckhoffové, která se hnala za vámi?
Trochu. Ve čtvrtém kole naši skupinku dojela a předstihla. Po poslední střelbě jsem si byla vědoma, že před ní nějaký náskok mám, ale netušila jsem, jak rychle budu schopna jet.

Unavená Veronika Vítková v cíli stíhacího závodu v rakouském Hochfilzenu.

DO POSLEDNÍCH SIL. Veronika Vítková v cíli stíhacího závodu.

Ale jela jste dobře a ještě jste si s chutí úspěšně zaspurtovala proti olympijské vítězce Oebergové o čtrnácté místo.
Chtěla jsem Oebergovou předjet už na zdejší louce, kde jsem se dostala na její úroveň, ale ona mě začala blokovat a nepustila mě. Pak jsem se jí z kopce udržela a začala jsem to dřív rozbruslovat. Věděla jsem, že pojede do cíle krátkou stopu a bude se mě snažit vytlačit. Tak jsem šla automaticky dlouhou stopu a zkusila finiš. Docela jsem si na něj věřila - a dopadlo to dobře.

Co říkáte tomu, že do dosavadního dvojboje o prvenství Mäkäräinenová - Wiererová čím dál razantněji vstupuje i Slovenka Paulína Fialková?
Ta je zatím největším překvapením sezony. Už na olympiádě a ke konci minulé sezony začala ukazovat, že se s ní do budoucna musí počítat. Ale že nastoupí do téhle sezony v až takovém stylu, snad nikdo nečekal. Stejně tak jsou pro mě překvapením i výkony Moniky Hojniszové.

Finská biatlonistka Kaisa Mäkäräinenová dobíhá do cíle stíhacího závodu v...
Finská biatlonistka Kaisa Mäkäräinenová na trati stíhacího závodu v Hochfilzenu.

Finská biatlonistka Kaisa Mäkäräinenová na trati stíhacího závodu v Hochfilzenu.

Vaši jedinou ránu mimo terč jste dnes vypálila hned na první ležce. Evidentně vás do dalšího průběhu závodu nerozhodila.
Nerozhodila, ale byla to zbytečná blbost, protože jsem za tu ránu moc vzala.

Ovšem střelby máte jinak v poháru výborné. Tak povedený střelecký start do sezony jste ještě nikdy nezaznamenala.
To určitě ne. Je pro mě povzbuzením. I když že bych vyloženě propadala na Pokljuce panice, když mi to tehdy běžecky nešlo, bych neřekla. Věděla jsem, že celé příprava byla předtím dobrá, až na ty problémy s kotníkem.

Navíc rovněž kontrolní závody v Imatře signalizovaly, že běháte dobře.
V Imatře jsem se cítila den ode dne líp. Proto mě na Pokljuce překvapilo, jak to se mnou dopadlo. A nejen mě.

Veronika Vítková během stíhacího závodu v rakouském Hochfilzenu.

V Hochfilzenu nyní onemocněla vaše spolubydlící Jessica Jislová, která už odcestovala z Rakouska domů. Nachlazená je též Eva Puskarčíková. Těch bacilů je v týmu až moc.
Já jsem se také v pátek probudila v horším stavu. V tu chvíli jsem si říkala, že ani stíhačku nepojedu.

Ale dnes je vám líp, ne?
Jo, dnes je mi o poznání líp. Včera dopoledne jsme vynechaly střelecký trénink a až po obědě, kdy už bylo tepleji, jsme se šly trochu projet. Mám rýmu, ale nic jiného mě netrápí. Evča má horší krk, tak ji trenéři radši šetřili a do stíhačky nevyrazila.

Takže jestli v neděli pojedou české ženy štafetu, bude definitivně jasno teprve zítra? Už jste v Hochfilzenu zbyly pouze čtyři a jedna je nemocná.
To ano, ale Evčin stav se nezhoršuje. Spíš to bylo dnes o tom, že je začátek sezony a nikomu se nechtělo Evču do závodu vyloženě tlačit. Lehnout na delší dobu už takhle před Vánoci by bylo zbytečné.

Autor:

Světový pohár v biatlonu 2019/2020

Biatlonová sezona 2019/2020 odstartuje v neděli 1. prosince ve švédském Östersundu a o čtyři měsíce později v norském Holmenkollenu vyvrcholí. Světový pohár se začátkem března vrátí do Nového Města na Moravě a vrcholem celé zimy bude únorové mistrovství světa v italské Anterselvě.

1. 12. - 22. 3. (přehled závodů)

Nejčtenější

Inter - Slavia 1:1, hosté mířili k senzaci, o výhru přišli v nastavení

Slávista Peter Olayinka (uprostřed) oslavuje svou trefu do sítě Interu Milán. V...

Při návratu do Champions League, kde dvanáct let chyběli, sahali po senzaci, slávističtí fotbalisté ale nakonec v...

Sparta - Slavia 0:3, penalta, vlastní gól a derby vyznělo jasně pro hosty

Slávističtí fotbalisté Vladimír Coufal (vlevo) a Jan Bořil ukazují, kolik gólů...

Dvě červené karty, rozhodující gól z penalty, další vlastní a třetí nádherný. Fotbalové derby číslo 294 vyhrála na...

Zvedněte ruce, kdo jste to čekali. Italský tisk sepsul výkon Interu

JAK MI TO CHYTIL? Romelu Lukaku z Interu Milán lituje neproměněné tutovky,...

Falešný start, pohroma, trápení. Italská média tvrdě kritizují počínání fotbalistů Inter Milán v úvodním utkání Ligy...

Program MS v ragby 2019 v Japonsku. Hon na Nový Zéland začíná

Mistrovství světa v ragby 2019 se uskuteční v Japonsku.

Mistrovství světa v ragby začalo 20. září, finále je na programu 2. listopadu. Jasně nejdelší a podle mnohých také...

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

DANIEL, ADAM A ZBYHNĚV. Táta Hložek (vpravo) se svými syny Danielem a Adamem

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Další z rubriky

Tělo ochablo. Moravec měl dva dny kocovinu, teď trénuje v Norsku

Ondřej Moravec pozoruje podmínky na střelnici během stíhacího závodu v Oslu.

Na soustředění do Norska vyrazil s českou biatlonovou reprezentací i Ondřej Moravec. Zdravotní problémy odezněly a...

Biatlonová unie zrušila suspendaci devíti kazašských reprezentantů

Biatlonisté soupeří ve štafetě na MS v Östersundu, Michal Šlesingr (zcela vlevo...

Mezinárodní unie IBU zastavila řízení s devíti kazašskými biatlonisty kvůli podezření z dopingu a zrušila jim po téměř...

Trest pro biatlonistku Vasiljevovou: za zmeškané kontroly má distanc

Margarita Vasiljevová

Začala se prosazovat mezi elitou, s ruskou štafetou se radovala z triumfu v závodu Světového poháru a pak úspěšné časy...

Běžecký pás, poté sněhový tunel. Biatlonisté se připravují na sezonu

Biatlonista Jakub Štvrtecký při nástřelu před sprintem můžu v Oberhofu.

Speciální běžecký pás, který mají biatlonisté ve svém jabloneckém centru, se minulý týden skoro nezastavil....

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz