Jaký byl sprint v Otepää, Terezo? Podklad na trati asi nebyl z vašich nejoblíbenějších, že?
Nakonec ne. Byl navzdory zdejším podmínkám docela tvrdý, takže nic co bych chtěla. Já jinak mám ráda jarní, hluboké sněhy. Jenže na druhou stranu tady byl předtím na trénincích až moc mokrý, což už úplně nemusím, protože to je pak brzda – brzda. Dnes, jak organizátoři trať nasolili, byla docela dobrá.
Přesná Voborníková znovu v top desítce. Sprint v Otepää ovládla Simonová |
O střelnici v Otepää mi Michal Krčmář říkal, že je zrádná. Příjezd na ni je sice relativně lehký, což svádí k rychlé střelbě, jenže na druhou stranu vítr je zde nevyzpytatelný.
Já takhle větrnou střelnici snad ještě nezažila. Dnes jsem z toho měla hrozně velký respekt, jinde se nám vážně nestává, aby až takhle hodně a navíc úplně všude foukalo. I když koukáme z hotelu na stadion, vyvěšené státní vlajky tady vlajou až neuvěřitelným způsobem. Je to potom i o štěstí, jak a kdy vám vítr zesílí. Příjezd na střelnici je sice přívětivý, ale všechno ostatní nemilosrdné.
Vaše dvě nuly nicméně ukazují, že s větrem umíte pracovat.
Už před dvěma lety jsem při letním mistrovství světa v Otepää střílela docela dobře. Teď, když jsem sem přijela, byla jsem v šoku, jak moc tu fouká, ale všichni mě přesvědčovali, že stejně silně foukalo už tehdy v létě. Některé nástřelové stojky, když přišel poryv, byly dnes hrozné. Jak jsem ji pak zvládla v závodě, vlastně ani nevím, mám ji celou v hlavě jakoby v mlze. A při ležce jsem naštěstí měla stejné podmínky jako na nástřelu, takže jsem na ně byla nachystaná.
Navzdory problematickému nástřelu jste šla do závodu sebevědomá?
No... nechtěla jsem se nějak shazovat dopředu, to už nikdy dělat nechci, ale respekt jsem rozhodně měla. Doufala jsem aspoň, že když už musím startovat zezadu (s vysokým startovním číslem), třeba už bude zapadat sluníčko a vítr proto trochu poleví.
Tereza Voborníková v akci během sprintu v Estonsku.
Narůstá vám sebevědomí po poslední sérii povedených závodů?
Určitě. Jsem na vlně, po které se hezky vezu, a negativních myšlenek, kterými bych své schopnosti zpochybňovala, spíš ubývá. Fakt mám ze všeho radost a tím lehčeji se mi závodí.
Navíc vás ta vlna doveze příští týden na pohárové finále do Osla, což byla až do této sezony vaše výsledkově nejúspěšnější destinace.
To bylo možná dané i tím, že ke konci sezony jsem si v Oslu vždycky už říkala: Celou sezonu jsme makali, teď bych si to tady chtěla užít. Spadl tak ze mě stres a výsledky byly vydařené. Moc se tam těším.
Vnímáte i od soupeřek, že vás najednou berou víc než dřív? Minule jste si pochvalovala, jak vám v Kontiolahti gratulovala Océane Michelonová.
Ne že by za mnou najednou ostatní chodili, ale třeba v Kontiolahti bylo moc příjemné, že jsem si s nimi popovídala a že už jsem si (při vyhlášení nejlepších šesti) nepřipadala, že jsem tam navíc. V biatlonu jsou obecně všichni moc milí a přátelští.
Příští rok bude Otepää hostit mistrovství světa. Kam byste tento areál ve vašem žebříčku oblíbených a neoblíbených zařadila? I s přihlédnutím k tomu, že v únoru bude v Estonsku při šampionátu jiné počasí i sníh.
Když jsem v Otepää kdysi byla na svém prvním dorosteneckém mistrovství světa, měli jsme tu minus 27 stupňů. Takhle brutální zimu už nikdy zažít nechci. Ale jsem ráda, že mistrovství se bude konat právě tady, rozhodně patří k mým oblíbenějším areálům i co se profilů tratí týče. Navíc se mi líbí, jak je všechno včetně hotelů blízko.
Do konce současné sezony vám zbývá ještě pět závodů. Přesto, co udělat, abyste si současnou pohodu přenesla také do letní přípravy a příští sezony?
To je děsivé, že už jen pět závodů, že to zase tak šíleně rychle uteklo.
Snad byste si sezonu nechtěla prodloužit?
Dneska jsme se o tom bavily s Lúcou Charvátovou, která říkala, že konec sezony ještě nechce. Já se na něj na jednu stranu těším, ale zároveň kdyby bylo ještě jedno kolo svěťáku navíc, vůbec by mi to nevadilo. A co se týče té přípravy... Před letošní sezonou byla mým obrovským hnacím motorem olympiáda. Teď, kdykoliv si vzpomenu na můj bronzový olympijský závod, je to hnací motor sám o sobě. Rozhodně si myslím, že o motivaci nouzi mít nebudu. Cílů, na které chci dosáhnout, mám ještě miliardu.
Třeba první individuální stupně vítězů ve Světovém poháru? Nebo v nadcházející sezoně i první desítku v celkovém pořadí poháru, ke které se už i letos přibližujete.
Jo, dnes jsem se dostala (na 14. místo) před Amy Basergovou, která navíc ani nepostoupila do stíhačky. Kdybych letos skončila celkově do první patnáctky, bylo by to hustý.
S velkou pravděpodobností skončíte i líp než patnáctá, výrazně jste se nyní dotáhla také ke 13. místu Franzisky Preussové, která už ukončila kariéru.
No... kéž by.
