Do posledního testu před olympiádou vstoupily Češky bez Markéty Davidové, které trenéři dopřáli předem domluvenou závodní pauzu. I v této papírově oslabené sestavě se ale české kvarteto dokázalo po celý závod prát s těmi nejlepšími. A do Anterselvy tak může jet s oprávněným sebevědomím.
Štafeta žen na 4x6 km v RuhpoldinguSledujeme v podrobné reportáži. |
Jessica Jislová se i tentokrát na úvodním úseku držela svého hesla: Nepřidělávat si zbytečně práci. Obě střelby zvládla v téměř na setiny shodném čase - ležku za 23,8 sekund, stojku za 23,7. A především bezchybně. Na trati se pak držela v popředí a nedovolila soupeřkám, aby jí unikly tak jako minulou sobotu v Oberhofu.
„První závod zimy, ze kterého odcházím spokojená,“ oddechla si. „Snad je to zpětná vazba na to, co se teď snažím dělat v tréninku. Jsem moc ráda za střelbu a taky mě extrémně podrželo vybavení. Měla jsem asi ty nejlepší lyže z balíku,“ hodnotila Jislová pro ČT sport.
Lucii Charvátové předávala na sedmém místě se ztrátou 15 sekund na první Francouzky, ale na dohled skupině o druhé místo. Tu si také Charvátová hned v úvodu svého úseku dojela.
A pak předvedla svůj dosud nejlepší štafetový výkon. Obě střelby za 25 sekund – třetí nejrychlejší – na trati byla čtvrtá nejlepší s minimální ztrátou na první místo. Hlavně ale Charvátová napodobila výkon Jislové a nepotřebovala ani jeden náhradní náboj! Vůbec poprvé ve své kariéře…
„Jen jsem na to čuměla,“ líčila pak s úsměvem. „Když mi chyběly na stojce poslední dvě rány, věřila jsem, že to dopadne alespoň bez trestného kola, a pak to tam jen dál hladce padalo.“
Tereza Voborníková díky tomu od Charvátové přebírala štafetu na čtvrtém místě v kontaktu s vedoucím Švédskem. A čelo závodu si nenechala vzdálit ani na trati. Vleže předvedla naprosto excelentní střelbu – za 23,4 sekund a bezchybně. A tak svítila po páté položce na prvním místě česká vlajka.
Na trati už zbyla Voborníková ve trojici jen s Justine Braisazovou-Bouchetovou a Elvirou Öbergovou, tedy těmi nejrychlejšími ženami Světového poháru, ale nedovolila jim odskočit ani o metr.
A zatímco vestoje její soupeřky chybovaly, Voborníková znovu byla nejrychlejší a znovu bezchybná. Své vedení sice na trati ztratila, Tereze Vinklárkové však předávala na třetím místě stále bez ztráty na vedoucí pozici.
„Střelnice tady je jednoduchá, bezvětří, takže je potřeba střílet nulu. Mám velkou radost z Lucky. Když jsem přijížděla na stojku, říkala jsem si, že to taky musím zvládnout,“ vracela se ke své precizní střelbě Voborníková. „Bylo zábavné jet takhle vepředu.“
Vinklárková se vrátila do štafety ve Světovém poháru téměř přesně po roce, naposled startovala loni v Anterselvě. „Snažila jsem se nepřipouštět si, o jaký výsledek jedeme,“ přiznala pak, co se jí honilo hlavou na začátku svého úseku.
„Byla jsem hodně ráda za holky, jak se jim to povedlo. Snažila jsem se zastat funkci Markéty, což už tak není jednoduché, a ještě ta pozice, na které mi Terka předala…“
Nejrychlejší střelba a běhStřelba: 1. Itálie 3:26,4 (0+4), 3. ČR +13,5 (0+3), 3. Ukrajina +17,8 (0+7). Běh: 1. Norsko 59:49,5, 2. Švédsko +2,6, 3. Francie +18,2… 6. ČR +1:07,6. |
Na trati se pak obdivuhodně držela se svými daleko zkušenějšími a úspěchy ověnčenými soupeřkami. Při střelbě vleže jednu chybu okamžitě napravila. A vestoje svedla mini souboj o páté místo s domácí Franziskou Preussovou. Nejlepší žena Světového poháru minulé zimy však dvě chyby nedokázala napravit a mířila na trestné kolo – na rozdíl od Vinklárkové, která tak zpečetila povedený český den.
„Jsem ráda, za mě je to úplný top,“ zářila v cíli.
Drama do posledních metrů
Rozjížděčka francouzské štafety Lou Jeanmonnotová hned po úvodní střelbě usoudila, že není čas ztrácet čas a na trati zavelela k útoku. Náskok vypracovaný vedoucí ženou Světového poháru byl ale už po střelbě vleže druhého úseku minulostí a na čele se opět sjel vláček šesti nejlepších.
A protože v Ruhpoldingu se ve středu chybovalo jen zřídka a tratě tu příliš možností pro velký útok nenabízejí, žádná ze štafet se následně po většinu závodu nedokázala dostat do většího trháku.
Až teprve po sedmé střelbě se bezchybnou rychlopalbou osamostatnily na čele Francouzka Julia Simonová s Italkou Lisou Vittozziovou.
Italka následně na stojce stlačila svou střelbu na 18 sekund, čímž získala náskok na zbylé soupeřky. Simonová opět střílela rychle a bezchybně, ale na trati jí to tuto zimu tolik neběhá, a tak se o útoku na Vittozziovou nedalo mluvit. Naopak se propadla až za supící duo Hanny Öbergové a Norky Maren Kirkeeideové.
Ještě 600 metrů před cílem měla Vittozziová 6 sekund k dobru a Italky už pomalu začínaly slavit vítězství – první od zlata na mistrovství světa v Oberhofu před třemi lety.
Jenže Kirkeeidová zvládla závěr závodu famózně a podobně jako se před Vánoci v posledních metrech hromadného závodu prodrala až k vítězství, tentokrát dovezla k triumfu celou norskou štafetu.
Smutná Vittozziová dojela druhá, Hanna Öbergová byla spokojená s dalším umístěním Švédska na pódiu.
Závody Světového poháru v biatlonuRuhpolding (Německo) Ženy - štafeta (4x6 km): 1. Norsko (Johansenová, Arnekleivová, Knottenová, Kirkeeideová) 1:07:06,2 (0 tr. okruhů + 9 dobíjení), 2. Itálie (Auchentallerová, Wiererová, Carraraová, Vittozziová) -0,9 (0+4), 3. Švédsko (Skottheimová, Gestblomová, E. Öbergová, H. Öbergová) -3,0 (0+7), 4. Francie -10,5 (0+6), 5. Česko (Jislová, Charvátová, Voborníková, Vinklárková) -52,8 (0+3), 6. Německo -1:01,8 (1+8). |































