Čtyřiatřicetiletý Krčmář byl zároveň v sobotu na 15. příčce nejlepším Čechem, navíc poprvé od března 2023 zastřílel bezchybný sprint.
Jen kdyby nebylo toho mrzutého pádu kousek před cílem!
Jak k němu vlastně došlo?
Těsně před cílem je takový velbloud, do kterého člověk najíždí po sjezdu, takže je to sice do kopce, ale ještě máte rychlost. Chtěl jsem jí využít a opřít se do odrazu, ale nepovedla se mi koordinace pohybů, nešikovně jsem si píchnul hůl mezi nohy a sám sebe podrazil.
Krčmář přesně střílel, ale pak spadl. Dařilo se i Mikyskovi. Sprint vyhrál Samuelsson![]() |
A ocitl jste se tváří na sněhu.
Veškerou rychlost jsem tím samozřejmě ztratil. Bylo to asi osm nebo deset sekund. Bál jsem se, že mě to bude stát víc pozic, ale nakonec to jsou asi jen tři, čtyři místa, takže to není tak hrozné.
Hned po dojetí jste ale působil hodně rozčarovaně.
Jasně, že jsem byl na sebe naštvaný. Snažil jsem se to zachránit, rychle se posbírat a dojet do cíle, ale samozřejmě mě to štvalo. Celé kolo jsem pracoval na tom, abych srazil náskok Lukase Hofera, abych přijel do cíle jako první. Už mi hlásili, že jsem před ním, tak jsem to chtěl udržet. Ale bohužel jsem to zase všechno tím pádem ztratil.
Mrzí taková chyba víc než omyl na střelnici?
Je to jedno, chyby jsou chyby. Každá mrzí a naštve. Některá chyba je normální a některá hloupá. Ale kdybych tu ztrátu odečetl, tak jsem měl stejný běžák jako Víťa (Hornig) a byl bych deset sekund za Mikulášem (Karlíkem), takže vlastně pozitivní závod.
Konkrétně váš druhý nejlepší v sezoně.
A řekl bych, že za moji kariéru jeden z nejlepších sprintů v Ruhpoldingu vůbec, protože ty mi tady nikdy nešly. Doufám, že jsem teď něco prolomil. Jsem rád, že ho mám za sebou, těším se na stíhačku. Ne že bych Ruhpolding neměl rád, ale potřebuju tady jezdit v kontaktu. Když jsem sám, tak mi to nejde. Ani nevím proč.
O to víc vás může takový výsledek těsně před olympiádou těšit.
Cítím, že je vše na dobré cestě. Tělo funguje, regeneruje. Jsem schopný závodit, nemusím nic vynechávat. To musím zaklepat.
A ještě k tomu první čistý sprint po dlouhé době. To také není k zahození, že?
Za tu nulu jsem rád. Dokázal jsem si, že dokážu udělat čistý závod. Určitě jsem rád, že nula přišla ještě před olympiádou, můžu si tím upevnit sebevědomí. Od Nového roku se cítím dobře, v Oberhofu mi ještě nějaké položky vypadly, ale každým startem se ze mě stává stále větší závoďák, což je pro moje vnitřní sebevědomí strašně důležité. Nikdy nebudu překypovat sebevědomím navenek, ale zakládám si na tom vnitřním, a tohle je pro mě fakt důležité.
Biatlon 2025/26: program a výsledky SP v biatlonu, kde sledovat![]() |
O vaší aktuální formě také něco vypovídají čtyři umístění v top dvacítce v řadě.
Ale stejně je letos všechno jen o olympiádě. Pokud se na ní povede jeden závod, tak si nikdo nebude pamatovat, co se dělo předtím a co se bude dít potom. A pokud se olympiáda nepovede, tak nikoho nebude zajímat, že jste byli desátí ve svěťáku. Tak to zkrátka je. Takový tlak na sobě máme a musíme se s tím vypořádat. Všichni, co tady jsme, děláme maximum pro to, abychom na tom byli v únoru nejlíp, co kdy můžeme být.
Může k dobrým pocitům přispět i to, že aktuálně nejedete na vlně sám, když jste z týmu byli tři v nejlepší třicítce?
Už nějakou dobu říkám, že když je nás na startu pět, tak musíme dát aspoň dva nejhůř za jedna, nejlépe, aby byla nějaká nula. A pak se dá se světem závodit a můžou se povést i výraznější výsledky. Dnes se nám to povedlo. Tak by měly naše závody vypadat. Přeskočili jsme Spojené státy v hodnocení národů – už jsme šestí. Ve štafetách jsme nebyli hůř než devátí, jsme schopní se v nich dotáhnout zezadu na šesté místo, což se nám předešlé sezony nedařilo. Takže síla týmu se zvedá a začíná nám to fungovat.
Další povedený výsledek můžete přidat hned v nedělní stíhačce. Už několik závodů za sebou si za cílem pochvalujete, jak vás bavil, o to se také hned lépe jede, ne?
To, s jakými pocity teď chodím na start, jsem za poslední dva roky nezažil. Mám oporu sám v sobě, ve svém těle. Vím, že mi funguje, že dokážu být velice silný závodník. Začínám si to fakt užívat a závody mě baví. Samozřejmě přistupuju k soupeřům s respektem, ale na druhou stranu nemám pocit, že bych se měl někoho bát. Třeba dneska jsem objel kolo s Christiansenem, přestože on do závodu teprve vstupoval a já měl za sebou už dvě kola. I takové drobnosti mě posilují a posouvají dopředu.




























