„Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposled závodila v minus deseti,“ přemítala Tereza Voborníková. „Jsem ráda, že jsem si vzala dvoje rukavice, včetně péřových,“ i v nich dovezla českou štafetu do cíle na 11. místě.
Po slabším běžeckém výkonu Jessiky Jislové v prvním úseku, dvou trestných kolech Lucie Charvátové na tom druhém a další penalizaci Markéty Davidové ve třetí části závodu přebírala Voborníková štafetu se ztrátou jedenácti sekund na desáté místo, ale už téměř čtyř minut na to první.
Pokažená štafeta. Charvátová i Davidová kroužily trestná kola, vyhrály Francouzky |
„Ale věděla jsem, že se může stát cokoliv. V takovém počasí může přijít poryv, a rázem jsme mohly být o několik pozic vepředu, takže jsem pořád měla o co jet,“ ujišťovala finišmanka.
Nakonec už ale k žádným velkým přesunům z českého pohledu nedošlo. A tak když Voborníková dorazila do cíle, medailové týmy už měly téměř dojucháno. I když, dojucháno…
Byl to zvláštní pohled na vítězný tým Francouzek, za které finišovala Julia Simonová. S tou má ale po kauze s kradením kreditních karet většina reprezentace zcela chladný, profesionální vztah. Proto když Simonová dorazila do cíle, zbylé členky štafety si s ní pouze velmi odměřeně plácly.
Julia Simonová dováží francouzskou štafetu do cíle na prvním místě.
Jaký rozdíl oproti Norkám, které se přímo vrhly na Maren Kirkeeidovou a euforicky slavily druhé místo, na které je aktuálně druhá nejlepší žena Světového poháru vytáhla.
Nebo třeba Finky – ty běžely k trati, aby udělaly slavobránu Suvi Minkkinenové, která se perfektní a nejrychlejší střelbou v kombinaci s druhým nejrychlejším během úseku prodrala z deváté na čtvrtou příčku.
V té době zbývala v mrazivém oberhofském odpoledni Voborníkové stále ještě minuta a čtyřicet sekund závodu.
S jeho čelem se Češky rozloučily už při prvním úseku. Jislová sice výborně střílela a nepotřebovala ani jeden náboj navíc, na dvou kilometrech ale ztratila minutu a osm sekund v běhu.
Štafetu biatlonistek sledovaly na tribunách v Oberhofu tisíce otužilých fanoušků
„Moje forma je, jaká je,“ říkala zklamaně. Závodní pauza v době Světového poháru v Le Grand Bornand, kterou zvolila s cílem tréninku a smazání výkonnostního manka kvůli prodělané nemoci těsně před začátkem sezony, neměla takový efekt, v jaký doufala.
„Snažím se s tím samozřejmě pracovat a fakt hodně se učím přemáhat na trati. Pocity, se kterými teď jezdím, jsem ještě nikdy neměla. Bojuju v podstatě s každým krokem, ale nevzdávám se.“
Možná matu obličejem, na lyžích ne. Mladý kouč biatlonistek o trénování vrstevnic |
Výš v pořadí nedostala Češky ani Charvátová – té zase Oberhof dlouhodobě nesedí a na jejích výkonech tady to bylo znát. Dvě trestná kola vestoje a až jedenáctý běžecký čas z osmnácti štafet.
„Ani na několikátý pokus Oberhof nenaplnil mé přání, aby se mi tu dařilo aspoň trošku lépe,“ konstatovala. „Vždycky ráno vstanu, podívám se z okna a zjistím, že jsou podmínky pořád stejné.“
Lucie Charvátová na trati štafetového závodu v Oberhofu
Konkrétně tentokrát se k mrazům přidal proměnlivý vítr a sněžení. „Ten čerstvý sníh je lehce umrzlý, takže trať je bořivá a tupá. V tom hlavním dlouhém kopci mi dost tuhly nohy, necítila jsem se moc dobře, že bych se dokázala nějak extra kousnout,“ mrzelo ji.
„Možná je to dané i mým špatným psychickým rozpoložením tady, že se to se mnou nějak veze a těším se, až odsud odjedu,“ vyhlížela Charvátová přesun na jih Německa do Ruhpoldingu. „Tam se mi daří víc. Věřím, že příští týden bude o něčem jiném.“
Ještě jeden závod má před sebou v Oberhofu Davidová, která se společně s Voborníkovou dostala do nedělní stíhačky.
Markéta Davidová (vlevo) předává v Oberhofu štafetu Tereze Voborníkové.
Před nedělním startem ale bude muset nejprve zanalyzovat a poté hodit za hlavu svůj výkon ve štafetě, který jí příliš radosti nepřinesl.
„Nebyl to můj den. Necítila jsem se dobře na střelnici ani na trati,“ líčila. Špatné pocity podtrhlo trestné kolo po střelbě vestoje. „Ještě jsem před poslední ránou čekala, protože přišel poryv, ale stejně jsem ji nedala. Netuším proč…“ povzdechla si.
„V Oberhofu jsou každý den úplně jiné podmínky, ale pokaždé jsou těžké. Tak uvidíme, co si na nás připraví Oberhof v neděli.“
