Počasí v Oberhofu je nevyzpytatelné a neděle to znovu ukázala. Po větru, mlze a hustém sněžení se na vymetené obloze objevilo slunce a zahřívalo vzduch v další mrazivý den.
„Ráno jsem byl úplně v šoku,“ líčil Michal Krčmář své překvapení, když mu kulisu k rannímu běhu dělalo vycházející slunce. „Takový začátek dne jsem tu kromě mistrovství světa nezažil. Když se podívám kolem sebe, tak je Oberhof vlastně krásný, jen to 90 % času není vidět. Jsem rád za fanoušky, protože ti tu deset let trpí, tak aspoň jeden rok na jeden den si to užijí.“
Norská štafeta vyhrála i s dvěma trestnými koly, Češi zapsali nejlepší výsledek sezony |
A že si bylo v neděli co užívat. Norové ani Francouzi se nevyhnuli trestným kolům, přesto spolu až téměř do posledních metrů bojovali o vítězství. To nakonec urvali Norové a myšlenky triumfujícího kvarteta nemířily nikam jinam než k parťákovi Sivertu Bakkenovi.
Možná právě pomyšlení na něj dalo Vetle Christiansenovi v posledním kole těch pár procent energie navíc, které potřeboval k udolání Erica Perrota.
Vetle Christiansen posílá výhru ve štafetovém závodě v Oberhofu do nebe.
Domácí fanoušci museli překousnout zklamání, když souboj o třetí příčku v závěru nezvládl David Zobel a skončil až pátý. Alespoň pak fanouškům z cílového prostoru dlouze děkoval a smekl před nimi svou závodní čapku.
A Čechy mohlo hřát vědomí, že po celý závod byli mezi nejlepšími, navíc s výrazným náskokem na zbytek startovního pole.
Všechny barvy nečasu. Zákeřný Oberhof dává biatlonistům zabrat, pomůže změna? |
„Kvalitní výkon od celé štafety,“ chválil kouč Michael Málek. „Stále tam jsou věci, na kterých by se dalo pracovat, třeba dobíjení bylo docela dost, ale hlavně, že jsme nešli na trestné kolo. Ukázali jsme, že patříme k těm lepším.“
Oberhofská štafeta byla předposlední před olympijskými hrami, a trenéři tak pochopitelně koukali i na to, zda by nedělní složení mělo šanci uspět i za pár týdnů pod pěti kruhy v Anterselvě.
Pro jednou si mohli fanoušci i biatlonisté vychutnat v německém Oberhofu idylické zimní počasí
Pokud nepřijde nic nepředvídatelného, své místo ve štafetovém kvartetu by měl mít i na olympiádě jisté Vítězslav Hornig, který upevnil českou pozici na šestém místě díky pouze jednomu dobíjení a rychlému běhu.
„Můžeme být spokojení. Před námi jsou jen top státy, které můžou štafetu kdykoliv vyhrát a skoro kterýkoliv z jejich členů ovládnout individuální závod,“ uvědomoval si Hornig.
„Pokud bychom chtěli být výš a třeba i na pódiu, tak potřebujeme, aby ostatní státy chybovaly, a my toho dokázali využít. Ale je důležité, že vepředu jsme, a když nějaká chyba soupeřů přijde, jsme připraveni tam skočit.“
Biatlon 2025/26: program a výsledky SP v biatlonu, kde sledovat |
Sám trávil skoro celý svůj úsek ve společnosti Itala Tommasa Giacomela, blízkost aktuálního lídra Světového poháru ho ale chvílemi příliš netěšila. „Snažil se mě před druhou střelbou rozhodit. Šlapal mi na lyže, kopal do hůlek… Sice lehce, rozhodně se mi je nesnažil zlomit, ale jel tak blízko, jak ani nemusel,“ povzdechl si.
„Ale rozhodit mě se mu nepodařilo. Myslím, že štafeta i stíhačka byly ukázkou toho, co dokážu a že jsem schopný se měřit s těmi nejlepšími.“
Mužská štafeta i s trenéry Ondřejem Moravcem a Michaelem Málkem po povedeném závodě v Oberhofu.
Znovu se s nimi změří už ve čtvrtek další štafetou, tentokrát v Ruhpoldingu.
Konečně posun, těšilo Voborníkovou
Ještě o den dřív se v Ruhpoldingu představí ve štafetovém závodě biatlonistky, které tak budou mít mnohem kratší čas na regeneraci, vzhledem k tomu, že v neděli jely až druhý oberhofský závod.
Také po něm mohli být čeští fanoušci spokojení. Zatímco vítězka sprintu Elvira Öbergová během stíhacího závodu nedovolila žádné soupeřce, aby ji dostihla, Markéta Davidová s Terezou Voborníkovou bojovaly o umístění ve druhé desítce a nakonec dojely těsně za sebou na patnácté a šestnácté příčce.
Suverénní jízda Elviry Öbergové. Češky dojely společně ve druhé desítce |
Pro Davidovou šlo o druhé patnácté místo na začátek kalendářního roku, přestože o vánoční pauze ji v přípravě zbrzdila nemoc. Ještě lepší výsledek si pravděpodobně odstřelila úvodní ležkou, po které musela na dvě trestná kola.
„Vůbec netuším, co se stalo. Nevím, že bych dělala chyby. Za dva je moc,“ litovala. „Přijde mi, že mi něco uniká, a nemůžu přijít na to co. Už mě to trošku začíná frustrovat.“
Zatím se jí v sezoně nepodařil čistý závod a například při hromadném závodě v Le Grand Bornand posbírala hned sedm chyb. „Na střelnici nemám špatné pocity, ale ještě se to bohužel neprojevilo.“
Markéta Davidová na trati stíhacího závodu v Oberhofu
Posun z 29. na 16. místo mohl těšit Voborníkovou, která tentokrát už odlehčila svou garderobu do závodu a obešla se bez teplých svršků, v cíli ale trošku litovala.
„Jela jsem mnohem méně ustrojená než ve štafetě. Říkala jsem si, že přece svítí sluníčko a nehlásí minus deset… Ale byla mi zima. Naštěstí mi nevadí střílet se zmrzlými prsty.“ S nimi vyrobila z dvaceti výstřelů jen dvě nepřesné rány, což ji na závěr promrzlého víkendu mohlo zahřát na střeleckém sebevědomí.
Možná matu obličejem, na lyžích ne. Mladý kouč biatlonistek o trénování vrstevnic |
„Byla to první stíhačka v sezoně, kdy jsem se posouvala dopředu, což je vždycky cíl. Fakt mě dnešní závod bavil. Kdybych dala o jednu chybu méně, bylo by to super, ale i takový výsledek beru.“
Tereza Voborníková (vlevo) se v cíli stíhacího závodu v Oberhofu zdraví s Markétou Davidovou.
Aby ne, když se s ním posunula na 23. místo ve Světovém poháru a už je nejlepší z českých závodnic.
Svou pozici bude chtít uhájit i v Ruhpoldingu, přestože nepatří mezi její oblíbené areály. „Tratě mi profilově moc nesedí. Ale když zastřílím dobře, tak i tam můžu udělat hezký výsledek.“
Ve svém postoji k druhému německému středisku si notuje s Davidovou. „Ruhpolding je moje nejméně oblíbená destinace,“ nezastírá patnáctá žena nedělního závodu. „Moc se mi tam nedaří. Tratě mi dávají zabrat, takže tam bývám unavená.“
Třeba příští týden vztah obou Češek k bavorskému areálu vylepší.
