„Hned se cítím o něco lépe,“ ujišťuje po úterním tréninku Jessica Jislová. „Nemusím řešit, že je mi zima, že prší, že mám namrzlé brýle,“ ulevuje si.
Spokojená je i Tereza Voborníková. „Závodí se mnohem příjemněji, když je taková opravdová zima. Jsme rádi, že je tu sníh,“ dodává vzhledem k podmínkám, v jakých absolvovali biatlonisté závody předešlý víkend.
Ruhpoldingský areál je jako pravý opak toho oberhofského.
Tam tvořila trať bílého hada na travnatých loukách. Organizátoři museli kvůli naprostému nedostatku sněhu použít zásoby shrabané z tratí v minulých letech. Kvalita povrchu proto byla tristní.
„Takhle špinavé lyže jsem snad nikdy neměla. Byly od pilin, skluznice od něčeho zalepená a poškrábaná,“ hodnotí stav svých tréninkových párů Jislová.
„Ze závodních lyží jsme vzali jen jedny a všechny závody odjeli na nich. Zničit si troje nejlepší lyže by nedávalo smysl,“ líčí Tomáš Mikyska.
S o to větším nadšením přivítali biatlonisté téměř perfektní podmínky, které na ně čekaly v Ruhpoldingu. Bezvětří, slunečno, a především široko daleko dostatek sněhu.
„Viděl jsem pohádku o Mrazíkovi a myslím, že tohle je přesně ono,“ usmívá se trenér mužů Michael Málek.
V dalších dnech by měla teplota nepatrně stoupat, zatím se musí biatlonisté vyrovnat s mírným mrazem.
„Po těle mi zima není, ale furt bojuju s prsty,“ netěší Voborníkovou. „Lucka Charvátová měla na tréninku vyhřívané rukavice, budu se jí muset optat, jaké to bylo, a kdyžtak je hned objednat.“
O pozdvižení se ještě před závody postaral Mikyska, když dorazil na trénink s hlavou obarvenou na blond. K nové vizáži nedospěl kvůli sázce nebo radám stylisty, ale z čistého hecu.
„U večeře jsme se bavili o tom, komu všemu Štvrtek (Jakub Štvrtecký) stříhá vlasy. A pak Štvrtek řekl, že se půjdeme obarvit. Tak jsme hned šli do obchodu, koupili barvu a obarvili se,“ vypráví blondýn Mikyska.
Iniciátor akce Štvrtecký přitom skončil jen s blonďatými konečky. „U mě by byla celá hlava trošku moc,“ je přesvědčený. „Někdo ale musel Tombu (Mikysku) strhnout.“
Mikyska je tak nově mezi závodníky na trati nepřehlédnutelný. Nechybělo ale mnoho, a mohl být ještě rozpoznatelnější. „Uvažovali jsme o fialové, ale tu neměli,“ zubí se.
Stačí se trefit
Nebývá zvykem, aby kolo Světového poháru začínalo disciplínou, kterou to předchozí skončilo, v německém dvojbloku ale k takové anomálii dojde.
Závodní program odstartuje ve středu štafetami žen, přičemž ty české budou mít příležitost vylepšit nedělní šesté místo z Oberhofu a hlavně si po dvou trestných kolech spravit střeleckou chuť.
Zároveň to bude poslední štafeta před mistrovstvím světa, trenéři tak ještě můžou zkusit jiné obsazení úseků.
Biatlonovou sezonu 2023/2024 ozdobilo MS v Česku, globus mají Bö a Vittozziová |
„Myslím, že je zbytečné upínat se ke štafetě na šampionátu, protože i tak na nás bude dost velký tlak, proto je zbytečné stále přemýšlet nad tím, jestli je tohle už to finální složení,“ uvažuje Jislová. „Štafeta je součet všech našich výkonů. Chyba výsledek změní a je jedno, kdy se stane.“
Minulou sezonu zajely Češky v Ruhpoldingu nejlepší štafetu sezony, na páté místo dosáhly díky čtvrté nejrychlejší střelbě, šestému nejrychlejšímu běhu, a především přesné mušce – na čtyřicet terčů potřebovaly jen sedm nábojů navíc.
„Rády bychom takový výkon zopakovaly,“ ujišťuje Voborníková. „Tušíme, že když se všechny čtyři trefíme, může z toho být opravdu hezký výsledek.“