Do Světového poháru nastoupil teprve v lednovém Oberhofu, trenéři ho šetřili hlavně na domácí šampionát. Na něm předvedl životní maximum v podobě 10. místa z vytrvalostního závodu, zároveň před bouřícími tribunami fantasticky rozjel mužskou štafetu a předával jen 0,4 sekundy od prvního místa.
Z Nového Města se ještě s týmem přesunul do Osla na Holmenkollen, kde skončil 57. ve vytrvalostním závodě a v neděli dovezl smíšenou štafetu do cíle na sedmém místě. Tím pro Mikysku sezona skončila.
Místo na závěrečné závody v Severní Americe se přesune do Česka, kde se už začne připravovat na příští zimu. A pokud zdraví dovolí, v té už naplno předvede svůj plný potenciál.
Máte za sebou poslední závod své zkrácené sezony, jak se vám jel?
Abych pravdu řekl, nic moc, síly prostě už nejsou… Myslím, že na víc jsem neměl. I kdybych střílel poslední položku za nula, tak bych stejně nedokázal za sebou Slovince Faka udržet.
Tomáš Mikyska dováží do cíle smíšenou štafetu v Oslu.
Ten se před vás dostal právě na poslední střelbě, kde jste musel dvakrát opravovat, navíc jste na podložce prostál 53 sekund. Co se tam dělo?
Snažil jsem se rány pohlídat, protože dost foukal vítr. Nebylo to úplně stoprocentní. Vítr si se mnou hrál, chtěl jsem ty rány udělat dobře, ale úplně se to nepovedlo.
Závod v neděli dokončilo jen deset z třiadvaceti štafet. Jak je tak extrémní eliminace možná?
Trať je tu rychlá, foukalo a pršelo, byla zima. Vůbec se nedivím, že dokončilo jen pár štafet. Podmínky nepřály a chyb se dělalo na střelnici hodně.
Francie ukořistila další smíšený triumf. Český kvartet dojel v Oslu sedmý |
Ovlivnila únava i váš vytrvalostní závod, ve kterém jste dojel až v šesté desítce?
Určitě jsem ji cítil, ale v pátek to ještě nebylo tak hrozné. Tam jsem spíš doplatil na střelbu. Na první položce byly tři rány v pohodě, pak se začal vítr zvedat, ale přišlo mi, že to není nějak hrozné, tak jsem na něj nereagoval. Před druhou střelbou jsem už ale cvakal dva dolů a dva doleva, tak jsem asi měl reagovat rovnou.
Mrzí vás, že nepojedete s týmem na závody do Ameriky?
Ano i ne. Jediné, co mě opravdu mrzí, že nebudu na party (smích). Ale cítím, že už to opravdu stačí. Únava přišla a není z čeho brát.
Během dvanácti závodů jste si vylepšil osobní maximum a podržel několik štafet, jste se svými výkony spokojený?
Myslím, že můžu být spokojený už jen tím, že jsem se dostal na mistrovství světa. A ty závody, které se mi na něm povedly, můžu brát jako hezký bonus. Ani jsem nečekal, že jich v Novém Městě pojedu tolik. Měl jsem tam být hlavně kvůli štafetě, a nakonec jsem odjel všechno.
Budete víc vzpomínat na desáté místo z vytrvalostního závodu nebo mužskou štafetu?
Netuším, nejspíš na obojí. Tyhle dva závody mi v hlavě zůstanou, oba jsem si naplno užil. Ve vytrvalostním závodě jsem mohl skončit ještě líp, ale i tak z něj mám skvělý zážitek.
Tomáš Mikyska po vytrvalostním závodě na MS v Novém Městě na Moravě.
Je to desáté místo výkonem, který byste chtěl předvádět příští sezonu pravidelně?
Určitě jo. Jak se mi jezdilo v létě v Osrblie dobře, tak mi vlezlo do hlavy, jak bych asi tuhle sezonu jezdil, kdyby se mi nestalo to zranění. Myslím, že bych dokázal jezdit ve svěťáku slušné výsledky.
A jak se na sezonu s takovými výsledky připravit?
Dělat to, co vždycky. Střelbu jsem měl až na pár závodů docela dobrou, s tou můžu být spokojený. Běžecky se chci zlepšit, ale to teď hodně ovlivňovala ta zraněná noha. Kvůli ní jsem se necítil komfortně od začátku svěťáku. Většinou mě kvůli ní začala ve druhém, třetím kole bolet záda. Teď ve štafetě jsem myslel, že to poslední kolo ani nedojedu, jak mě bolela. Na nich musím zapracovat.
Čím vyplníte čas, který stráví kolegové na finále Světového poháru?
V pondělí se vracím domů, pak mám asi na týden rehabilitaci a pak už bych měl začít se silovým tréninkem. Potřebuji levou nohou dohnat tu pravou, aby na tom byly stejně, až začneme přípravu.
