Významně zasaženy byly rovněž realizační týmy. „Na testovacím území najednou pomáhají servismanům lidé, kteří tam nikdy předtím nebyli,“ povídá Michal Krčmář.
Minulou neděli vynechal stíhací závod v Östersundu také Vítězslav Hortig, nejlepší Čech v předchozím sprintu.
Lidově řečeno: kvůli obavám, že i na něj něco leze.
„Ještě v neděli ráno jsem konzultoval můj stav s naší paní doktorkou Janou Kociánovou a ta mi říkala, že v krku nic nevidí, že je to jen rýma,“ vypráví. „Trenéři potom uvažovali celé dopoledne, co se mnou, já bych i docela rád jel, ale krátce před obědem jsme se shodli, že radši jeden závod vynechám, než abych startoval, skolilo mě to a musel bych pak vynechat celý Hochfilzen.“
SP v biatlonu v Hochfilzenu 2025: výsledky, jak se dařilo českému týmu? |
Následující dny ukázaly, že šlo v jeho případě jen o prochladnutí a rýmu. „Věřím, že už zase budu v pořádku,“ říká Hornig v Hochfilzenu, kde začne v pátek program druhého pohárového kola sprinty mužů i žen.
„Jsem zvědavý, jak se mé tělo bude při sprintu probouzet, když jsem poslední závod jel minulou sobotu,“ přemítá.
A zdravotní stav dalších českých reprezentantů?
V porovnání s jinými týmy jsou na tom dobře.
Čeští biatlonisté během čtvrtečního tréninku v Hochfilzenu.
„Až na nějaké lehké rýmičky a kašlíky je snad vše podchycené, takže jsme v plné síle,“ povídá kouč Lukáš Dostál.
„Já jsem zdravá jako řípa. Mám tuhý kořínek,“ zasměje se Lucie Charvátová, zatím nejvýše postavená z ženského týmu.
„Ale prevence samozřejmě musí být,“ dodává Dostál.
„V letadle i v autobuse je pro nás teď při přesunech respirátor samozřejmostí,“ tvrdí Hornig.
Krčmář s nadhledem svých 35 let věku, z nichž třináct strávil ve Světovém poháru, nicméně poukazuje: „Opět je na začátku sezony okolo zdraví napjatá situace, tak jako každý rok poté, co se jednotlivé týmy sjíždějí na první kolo svěťáku ze všech možných koutů. U nás v týmu je to zase vyhrocené až do extrémů a lidi se dost bojí, aby neonemocněli. Přitom když dostanete rýmu, tak ji prostě dostanete. Všichni víme, jaká hygienická opatření fungují. Ale už covidová éra mě naučila, že nic se nemá přehánět.“
Co tím má na mysli?
„Až úzkostlivá opatrnost tehdy také nebyla dobrá, protože vás dostávala do stresu – a psychosomatika vás v tomto směru dokáže ovlivňovat velice silně. Při olympiádě v Pekingu mě všechna ta ochranná opatření tak moc stresovala, až jsem se uzavíral do sebe,“ vzpomíná.
Neznamená to, že by Krčmář na hygienu kašlal.
„Před jídlem si omyju věci, v kuchyni na hotelu se nedotýkám ničeho, co dávám do pusy, používám nosní sprchy na propláchnutí a samozřejmě beru i podpůrné prostředky, jako jsou vitamin D, omega, zinek a další,“ vypočítává. „Jen nic nechci přehánět. Chápu obavy těch mladších, ale snažím se jim vysvětlit, že ani ten můj nadhled není špatný.“
I na současné vlně onemocnění napříč týmy dokáže najít pozitivum „Naštěstí zatím nejde o nemoci, které by lidi kosily v 39tistupňových horečkách, většinou to jsou jen lehká nachlazení.“
