„Zrovna dnes bylo Rozárce devět měsíců,“ hlásil po stíhacím závodě.
Hornig s nimi strávil páteční a sobotní večer, potkali se také před stíhačkou. „To mě opravdu nabilo energií, kterou jsem už potřeboval,“ říkal. „Kdybych je tu neměl, pro moji hlavu by už bylo dost obtížné zvládnout další týden ve Francii.“
Připomněl, že se nemohli příliš potkávat ani před jeho listopadovým odletem na sever. „Kvůli nemoci v rodině jsem je tehdy mohl vídat jen omezeně. Takže teprve teď jsme se mohli konečně normálně setkat. Po šesti týdnech.“
Štafeta. Banán na trati, nový rekord Charvátové a pocit: Máme na boj o popředí![]() |
Přitom už v září v rozhovoru pro iDNES.cz nadšeně vyprávěl: „Pokaždé, když se vrátím domů, vidím, o kolik za tu dobu malá vyrostla a co všechno se naučila nového. Rozárka je pro mě další motivace.“
Získaná energie z rodiny mu snad pomohla také na trati sobotní stíhačky. Zatímco po sprintu si stěžoval, že jeho tělo je po předchozím nachlazení poněkud nerozzávoděné, tentokrát tvrdil: „Běžecky jsem se cítil lépe než včera. Sice jsem pořád takový zatuhlý, ale mám radost, že v posledním kole jsem dnes dokázal předvádět to co v loňské sezoně a na louce jsem ještě dva lidi předjel.“
Přesto po 22. místě ve sprintu myslel ve stíhačce přinejmenším na pozici v top 20. A tu nemá.
V cíli byl Hornig coby nejlepší Čech čtyřiadvacátý, především vinou pokažené úvodní ležky, kde minul dva terče.
„Při ní jsem podcenil vítr. Táhlo mírně zleva a v Hochfilzenu platí, že i ve chvíli, kdy praporky vlajou jen lehce, musí být korekce na vítr poměrně velká. Já ji neudělal a bohužel mi rány z terče vypadly. Hloupou chybou jsem si upálil lepší výsledek.“
Podobně by mohl hovořit také Michal Krčmář o své poslední položce. Ze 43. místa na startu výrazně stoupal pořadím a před závěrečnou stojkou i on atakoval minimálně top 20.
Jenže...
„Nemám zatím v téhle sezoně za sebou úplně povedený závod,“ poznamenal. „Takže když najednou vnímáte, že závodíte dobře, vkrade se vám to do hlavy a říkáte si: Teď přijde ta rozhodující položka. Načež neodvedete práci na střelnici stejně plynule jako doposud. Ještě nedokážu zůstat závoďákem i na čtvrté položce. To musím zlomit.“
Nicméně v porovnání s pokaženým sprintem zároveň mohl k posunu na konečné 28. místo konstatovat: „Ten závod byl oproti včerejšku o x desítek procent lepší. Na trati jsem se cítil super, i na střelnici to byla kromě jedné položky dobře odvedená práce. A body se cení.“
Což platí rovněž v případě Horniga. Loni přišel o start v hromadném závodě v Le Grand-Bornand kvůli nepovedenému sprintu tamtéž, v němž zůstal zcela mimo bodované příčky. „Nerad bych, aby se něco takového opakovalo a o masák mě připravila třeba ta stíhačka, kterou jsem v Östersundu kvůli příznakům nemoci vypustil. Takže: každý bod se počítá,“ zdůraznil.
Prozatím je v poháru průběžně jedenadvacátý, přičemž do hromadného závodu v Le Grand-Bornand, který bude na programu příští neděli, postoupí 25 nejlepších mužů v celkové klasifikaci. Hornig má nakročeno.
Ještě předtím je čeká nedělní mužská štafeta v Hochfilzenu. Češi do ní vyběhnou v sestavě Hornig, Krčmář, Mareček, Karlík.
































