Poté, co s číslem 35 na hrudi proťala cíl na průběžném třetím místě, to nějaký čas vypadalo i na další umístění v první desítce.
Ale postupně se zrychlující trať a uklidňující se situace na střelnici pak částečně nahrávala závodnicím s vyššími startovními čísly. „Sněžení už potom nebylo tak husté,“ pozorovala sama Vítková.
Vám obtížné podmínky v minulosti vyhovovaly, speciálně v německém Oberhofu jste v nich dokázala zajet skvělé výsledky. A dnes tu byly obtížné opět.
No, sice možná dokážu závodit právě v takových podmínkách, ale abych pravdu řekla, trochu jsem se zalekla, když začalo chumelit. Navíc ke konci nástřelu, kdy jsme už na střelnici nebyly, se otočil a zvednul vítr. Ale naštěstí jsme měly dobré informace ze střelnice, jak na něj máme reagovat a lehce to přecvakat, což jsem i udělala. Škoda jediné chyby vleže, ale celkově jsem byla ráda, jak ta střelba dopadla.
Česká biatlonistka Veronika Vítková během nástřelu před stíhacím závodem v Östersundu
Takže dnes nenastal s přecvakáním podobný problém jako v neděli v Östersundu?
To ne, vyvarovala jsem se chyb, které jsem udělala v neděli, nenechala jsem se rozhodit větrem a soustředila se na každou jednotlivou ránu.
Ani běžecky to nevypadalo špatně...
Trochu jsem nevěděla, jak mám závod rozjet, nechala jsem si tam rezervu. Ve druhém kole mě Marie Dorinová díky tomu, že šla při ležce nulu, dojela a předjela. Já se jí chytla, její tempo mi vyhovovalo, mohla jsem se za ní vyvážet. Tím jsem pošetřila i nějaké síly do posledního kola a hlavně na stojku, kterou jsem si dokázala pohlídat.
Ve všech čtyřech individuálních závodech jste se zatím umístila v první dvacítce, ukazujete stabilitu formy. Je to pro vás hodně příjemné zjištění po všem, čím jste si minulou zimu prošla?
Musím říct, že jak fyzicky, tak psychicky se cítím letos o dost líp, a je to vidět i v závodech. Navíc věřím, že tohle ještě není všechno.
Členové týmu navíc vykládají, že se pořád smějete, což loni nebývalo.
Už se mě Petr Slavík (fotograf týmu) kvůli tomu smíchu ptal: Co to s tebou je, prosím tě? Nevím čím to je, ale už od přípravy jsem vážně v pohodě. Cítím, že příprava šla správným směrem, že se na olympiádu dokážeme připravit. V Östersundu jsem v těch mrazech sama byla překvapená z běžeckých časů. Tím, jak jsem tam byla nabalená a zmrzlá, ani jsem moc necítila, jak jedu.
Těšíte na tedy i na sobotní stíhačku?
Já se teď těším na každé závody, protože přípravné období bylo dlouhé a teď můžeme zúročit vše, co jsme dělaly přes léto. Když se koukneme na začátky minulých sezon, tak často náš rozjezd býval pomalejší, ale na vrchol sezony jsme se dokázali připravit.
Dvojnásobná vítězka z Östersundu Herrmannová dnes střílela za čtyři. Je to důkazem, že na obtížnější podmínky na střelnici ještě není tolik navyklá?
Tak je pravda, že v Östersundu byly podmínky na střelnici ideální, hodně se tam nulovalo a také Denise dokázala dávat položky za nulu. Tím pádem byla se svým rychlým během i úplně vepředu. Ale myslím si, že se i tak letos bude držet hodně nahoře.
