„Některé naše holky netrefily, co měly. Ale jakmile vyhrajete, tak to první místo vždycky vymaže i eventuální neúspěchy,“ říká Zdeněk Vítek. „Větrné podmínky, které předtím panovaly při sprintu mužů, vám nikdy na náladě moc nedodají. Ale tohle byl nový a jiný závod. Úplně jiný.“
A vám se vyplatila i strategie nasadit Soukalovou do druhé poloviny startovního pole.
Řekl bych, že druhá a třetí skupina, ve které jela i Gabča, měly dobré podmínky. Jednička ne a čtyřce potom ke konci také začalo víc chumelit.
Co jste si při stojce pomyslel před její poslední ranou?
V sobotu byly pro ni podmínky lepší. Kdyby foukalo, bude tam asi vystávat. Teď také střelecky malinko zpomalila, ale věřil jsem, že už takovou chybu jako ve čtvrtek neudělá.
Kam letěla ta poslední rána?
Pokud si dobře pamatuju, byla bezproblémová. Dejme tomu šestka na tři hodiny.
V tu chvíli jste už byl přesvědčen, že vybojuje minimálně stupně vítězů?
To ano. Říkal jsem si, že je při chuti, že má půl minuty k dobru a že to musí dopadnout. Akorát tam ke konci ještě zlobila Dorinová, ale ta potom dala dvojku a byl klid.
Po vytrvalostním závodě Gabriela Soukalová líčila, že ještě neodhadla, jaké tempo nasadit - a proto se v závěru i trochu zahltila. Když tentokrát objela první dvě kola takřka nejrychleji, neměl jste obavy, jak na tom bude v tom třetím?
Když jsem Gabču při třetím kole viděl v kopci, kterému tady říkáme televizní, byla už opravdu trochu zvadlejší, ale furt jela. Tak jsem si říkal: To už udrží. A taky že to ustála. Nakonec měla celkově třetí nejlepší běžecký čas, Verča čtvrtý, k tomu není moc co dodat.
Pokud porovnáte loňskou a letošní Soukalovou, v čem vidíte největší rozdíl?
Je soustředěnější a klidnější. Teď tu má rozbitý mobil, nemůže ho tolik používat a to jí také dodá na klidu.
A výkonnostně? Kde nastal největší posun?
Ono to souvisí. Není to už v jejím případě o věcech okolo, ale o tréninku. Přijde na trénink a soustředí se na něj. Loni byla i při něm chvilkama hlavou někde úplně jinde. Nebylo to tehdy tak, že na trati myslela na trať a na střelnici na střelbu.
Před úvodními závody si posteskla, že jí střelba vůbec nejde. Musel jste ji občas uklidňovat?
Určitě, to je potřeba. Ale občas to bývá jen její názor, že jí něco nejde, abych to řekl tak nějak diplomaticky. Nestřílela sice před prvními závody super, ale nebylo to ani tak hrozné.
Co byste řekl o dosavadní závodní střelbě Veroniky Vítkové? Běhá opět skvěle, jen to chce ubrat netrefených terčů.
Bylo to ve sprintu u Verči 1 + 1, což není dobrá střelba, ale ani špatná.
Větší problémy má stejně jako loni s ležkou. Ze sedmi terčů, které ve třech závodech minula, bylo šest právě vleže.
Jasně. Ale ve sprintu to byly tentokrát při ležce čtyři pěkné rány, akorát jednu utrhla vpravo. Možná je u ní při ležkách občas trochu víc neklidu, ale není to opravdu nic hrozného. Jen je potřeba vyrovnat ty občasné jedničky větším počtem nul. Tentokrát mě víc mrzela Verčina stojka, kterou má jinak opravdu dobrou, ale jednu ránu tam nechala. Ale třeba zrovna při nedělní stíhačce přijde závod, kdy jí to tam začne všechno lítat. Chce to jen, aby se jí všechno sešlo.
