Dnes jste vyhráli doslova rozdílem třídy. Jak byste výsledek jedním slovem popsal?
Super. Super. Super.
Jediná větší nervozita zavládla při střelbě Jitky Landové?
Všechny holky jely dnes super, ale Jíťu musím zmínit jako první. Na položce vleže si vyhodila náboj a neměla už pak dost dobíjecích nábojů na stojku, tak jí rozhodčí ještě před stojkou podal náhradní. A Jíťa to i s ním ustála a odstřílela pak skvěle, což musím říct, že je obdivuhodné. Dřív si při střelbě moc nevěřila, i my jsme teď trnuli. První ránu ale hned trefila bezvadně, jen druhá letěla velký kus mimo. Modlil jsem se a Jíťa to zvládla. Bylo to doma.
A Veronika Vítková si potom mohla poslední úsek v závěru i vychutnávat...
Verče jsem věřil, že už to dotáhne. Měla velký náskok. A ona přitom ještě před ležkou najela dalších 20 vteřin k dobru, ujížděla i Darje (Domračevové)! Pravděpodobnost, že to dopadne dobře, byla už veliká, i kdyby šla na trestné kolo.
Opomenout rozhodně nesmíme ani skvělý start Evy Puskarčíkové. Jela svoji životní štafetu?
Evik to rozjela od prvních metrů, hned šla na první místo šla a takřka ho neopustila. To bylo taky úžasné. Byl to prostě den se spoustou úžasných zážitků. I Gábina byla dneska na startu včas. (směje se) Což vlastně bylo taky perfektní, ne? A s přehledem Gabča zajela svůj úsek. Všechny si zaslouží pochvalu.
Včetně vás. O vás přece mnozí tvrdí, že jste uklidňujícím elementem ženského týmu?
Vážně? Já si myslím, že to není až tak mnou. Ale holky letos víc drží při sobě a mají dobrou partu i s našima klukama, což vede k velké pohodě v týmu. Přejou si, hecujou se. Je to prostě paráda.
