Do cíle dojel na třetím místě, jenže netušil, jestli na něm vydrží. Odešel do závodnické buňky, a když zvedl telefon, říkal: „Bronz? To nevím, ještě je tam Erik Lesser.“
Jenže Němec na něj nestačil. Jeho čas byl o necelé čtyři vteřiny horší. „Jo? Tak to je dobře. To mu přeju, tomu klukovi,“ usmíval se Šlesingr.
Jak jste spokojený s výkonem v individuálním závodě?
Spokojenost je obrovská. Před závodem jsem se necítil úplně nejlépe, bylo to trochu rozpačité. Dlouho jsem nemohl nastřelit. Udělalo mi velkou radost, že se mi závod takhle povedl. Věřím, že mě to nějakým způsobem uklidní.
Věříte už, že by letošní sezona mohla být slibná?
Je to vlaštovka, která sice jaro nedělá, ale může nám leccos napovědět. Můžeme být klidní v tom, že jsme dokázali udělat kvalitní přípravu. Je to důkaz, že na tom nejsme úplně špatně. Jsem rád, že jsem po dlouhé době dokázal udržet velmi slušnou střelbu, hodně jsem si to na poslední střelbě hlídal. Jedna chybička se sice celkově vloudila, ale jsem rád za ty stojky (na položkách vestoje Šlesingr ani jednou neminul).
Jak složité bylo střílet v silném větru?
Abych řekl pravdu, tak při závodě jsem neměl nějaké strašné podmínky. Na ležky je část střelnice trochu větrnější, u stojky zakryje nějakých prvních pět stavů nová budova, takže stojky byly úplně v klidu. Na ležky trochu pofukovalo, ale pofukovalo už na nástřelu, takže jsem nepotřeboval dělat žádnou korekci.
Velkou část závodu jste se držel s Ondřejem Moravcem. Pomáhalo vám, že jste jeli spolu?
Vím, že když jedu s Ondrou, že máme poměrně slušné tempo. Ale při závodě to člověk tolik nevnímá. Kdyby to byl někdo dostatečně rychlý, tak by to nebyl tak velký rozdíl. Ten závod je tak dlouhý, že si na trati nejsme schopní nějak výrazně pomoct. Ty sjezdy jsou tak umydlené a křivé, že je to spíš o hubu. A pomoct si potlačením z kopce třeba za hůlku, jak to občas někdo dělá, tak to tady ani nešlo, protože bychom si spíš koledovali o pád.
Máte za sebou dvě protrápené sezony. Je start do té letošní velké zadostiučinění?
Rozhodně jo. Poslední dvě sezony byly z mého pohledu hodně smolné. Jsem rád, že jsem si ověřil, že ještě nepatřím do starého železa a že jsem schopný si vrátit do těch úrovní, kam jsem si myslel, že bych mohl patřit.
