Štvrtecký převzal českou štafetu od Michala Krčmáře na 4. místě a předával ji finišmanu Tomáši Krupčíkovi na 5. příčce, přičemž ztráta za vedoucími Nory zůstala víceméně stejná.
Na střelnici musel dobíjet pouze jednou, při položce vstoje. Na trati zaznamenal dokonce pátý běžecký čas úseku, jen 11 sekund za Norem Tarjeim Böem a 29 sekund za nejrychlejším mužem úseku Dominikem Landertingerem.
Dá se říci, že s každým dalším startem ve Světovém poháru máte menší respekt z velkých jmen?
Tak to nevím, ale dnes jsem se cítil pocitově dobře, hlavně na střelnici. A zároveň to bylo lepší i v běhu, za což jsem rád.
Nervozita před startem už je menší než například v prosinci v Hochfilzenu?
Už není taková jako ve svěťáku napoprvé, ale nějaká je tam vždycky.
Dnes jste se v posledním kole držel na šesté pozici hned za Francouzem Fillonem-Mailletem a na konci úseku jste ho dokonce přespurtoval.
Ze začátku kola jsem za ním trochu pošetřil síly. Pak už sice bylo docela těžké se ho udržet, ale zvládl jsem to a finiš nakonec také.
Byl jste sám překvapený, že s takovým závodníkem dokážete jet celé kolo?
Potěšilo mě to. Doufal jsem, že s ním budu moci dojet až do konce.
Na střelnici jste jen jednou dobíjel. Z čeho pramení vaše střelecká forma tohoto týdne?
Neměnil jsem nic, ale pomohlo mi, že v Ruhpoldingu je o něco lehčí střelnice než v Oberhofu. Nefouká tu tolik a je tady i pozvolnější příjezd. To mi asi sedí.
Trenér Vítek vás chválil, jak profesionálně a v rytmu jste navzdory zmiňovanému jednomu dobíjení odstřílel stojku. Také jste z ní měl velmi dobrý pocit?
Já ji chtěl hlavně odstřílet rychle, protože jsem z ležky věděl, že tu není moc dobré ztrácet na položkách čas, protože ti chlapi stříleli strašně rychle. A taky jsem nechtěl, aby se mi na střelnici rozklepaly nohy. Proto jsem stojku radši střílel víc v rytmu a celkem mi to vyšlo.
Jak hodnotíte konečné osmé místo celé štafety?
Myslím, že když jsme do osmičky, je to pro nás super. Dnes byla štafeta tak moc vyrovnaná, že osmé místo určitě bereme.
Byla to úplně jiná štafeta než v Oberhofu, kde panovaly přetěžké povětrnostní i sněhové podmínky a kde je také obtížnější profil trati, že?
To ano. V Oberhofu měli i někteří favorité velké problémy a my jsme z toho mohli vytěžit. Tady byla štafeta naopak víceméně o výkonnosti. My jsme měli víc dobití - a jsem osmí.
Vy osobně jste skvěle zastřílel už v pátek při sprintu, kde jste zasáhl všechny terče, ale po projetí cílem jste byl zklamaný, že s takovou střelbou vám to nevydalo na lepší než 44. místo.
Tehdy jsem měl v prvním kole i solidní běžecký pocit a myslel si, že jedu dobře, ale jen do chvíle, než jsem se dostal na mezičas a řekli mi, kolik ztrácím. Pak už se ta ztráta nasčítávala a ani jsem neměl tolik síly.
Po sprintech mužů a žen se potom v českém týmu hodně hovořilo o lyžích. Někteří reprezentanti si posteskli, že z nich neměli dobrý pocit. Dnes to bylo o něčem jiném?
Dneska jsme měli super lyže. Jak jsem jel s Fillonem-Mailletem, neměli jsme si, co se týče lyží, co vyčítat. Ba naopak jsem ho z kopce trošku sjížděl. Zato v pátek to nebylo úplně ono, i pocitově byly tehdy lyže horší. To se někdy stane.
Do Světového poháru jste v této sezoně naskočil ve 2. kole zásluhou výkonu v IBU Cupu. Teď byste se v něm mohl i docela zabydlet. Zasloužil byste si místo v týmu také v dalších kolech...
... ale na další kolo do Anterselvy nejedu, protože mě čeká juniorské mistrovství světa v Osrblie.
Nejste proto trochu i zklamaný, že obě akce nejde skloubit?
Ne ne ne, bylo to takhle v plánu a musím si přece plnit juniorské povinnosti.
Kdy byste se mohl do A-týmu opět vrátit?
Ani zámořské závody svěťáku nestihnu, takže kdyžtak až potom.
Což znamená na mistrovství světa v Östersundu.
To by asi bylo možné a pěkné. Ale nevím, jaká bude po juniorském šampionátu forma.
V čem je podle vás přechod mezi juniory a dospělými nejtěžší?
V tom, že je tady všechno mnohem rychlejší a přesnější.
A atmosférou vyhecovanější?
Určitě, ale řev diváků si v závodě moc nepřipouštím. Na střelnici je nenechám na sebe působit a na trati je ten jejich křik i příjemný.