Nad Chiemgau Arenou se v sobotním odpoledni stmívá, zatímco chumelenice nabývá na síle.
Kouč Zdeněk Vítek před startem hromadného závodu mužů pohlédne skrz bílý závoj k obloze a přemítá: „Na jednu stranu jsem rád, že budeme mít v zimě konečně dost sněhu. Ale na druhou stranu....“
Ukáže na zapadanou trať: „Na tomhle se nedá pořádně jezdit, je to hrozně tupý.“
Ondřej Moravec a Michal Krčmář, dva spolubydlící z hotelového pokoje, si to tudy v prvním kole šinou pěkně za sebou, na úvodní ležce shodně sestřelí všech pět terčů a zase odjíždějí spolu, devátý a desátý, zatímco dvěma chybami mezitím začíná velmi trpký večer Oleho Einara Björndalena.
Pro norského čtyřicátníka se „masák“ promění ve smutnou a osamocenou pouť, při němž mine celkem deset terčů a bude kroužit po trati na samém konci všeho, půldruhé minuty za předposledním závodníkem, a přesto oslavován davy.
„Vpředu jede pohromadě šest lidí, pak druhá skupina s Bimbem (= Krčmářem) a Ondrou,“ sděluje šéftrenér Ondřej Rybář po první střelbě do vysílačky a udílí pokyny asistentům na trati: „Ondra měl první tři rány trochu vyšší. Ukažte mu to, on si s tím poradí. Dva cvaky dolů.“
Pěkně za sebou po trati: Ondřej Moravec a Michal Krčmář
Také druhá ležka je v podání českého dua bezchybná, přestože při Moravcově poněkud krkolomnější manipulaci se zbraní Rybářovi zatrne. „Říkal jsem si: Ty vole, Ondra nemá napáskováno. Už jsem hledal náhradní zásobník,“ říká u střelnice Vítkovi. Ještě že šlo jen o plané obavy.
Kam se bude Johannes honit?
Deset biatlonistů stále pokračuje s nulou, Češi na sedmé a osmé příčce. Vedoucí trio Martin Fourcade, Jevgenij Garaničev a Johannes Boe si po chvíli docvakne Erik Lesser. „Němci tu mají suprové lyže, jedou jim přímo neskutečně,“ povídá Rybář.
Bö se ve skupince napřímí, zpomalí a pustí dopředu Fourcada. „Kam se bude Johannes honit? Takhle se to dělá,“ glosuje Vítek.
Taktizování nicméně Norovi na střelnici štěstí nepřináší, při první stojce dvakrát míjí. Krčmář jednou.
„Nahoru na deset hodin to letělo,“ hlásí Vítek.
Moravec je naopak znovu čistý! Rybář oznamuje kolegům na trať: „Ondra jede čtvrtý, čtrnáct vteřin za skupinou Fourcada, Garaničeva a Lessera. Třináct vteřin za Ondrou je pak další skupina a v té je i Bimbo.“
Iniciativu přebírá Martin Fourcade. „Fučák za to vzal,“ prohodí Vítek. Poslední položka rozhodne. Chybu při ní postupně vyrábějí Fourcade, Garaničev i Moravec... ale Lesser ne.
Chiemgau Arena, zaplněná 21 tisíci zapadaných fanoušků, je na nohou a šílí, Němec vede!
“Ondra tam měl dva kalibry. Jeden mu spadl, druhý ne,“ říká Rybář. Moravec pokračuje pátý, za Rusem Šipulinem.
Ondřej Moravec na střelnici
Krčmář je tentokrát neomylný, i když si na své rány chvíli počkal. „Udělal to jak matador, nic neuspěchal. Začíná si věřit,“ všímá si Rybář. Další čeští trenéři na Krčmáře na trati křičí: „Jsi šestý.“ Ohlédne se a uvidí za sebou vlak hvězdných soupeřů, Schemppa, Edera či Svendsena.
Tak snad aspoň do desítky vydržím, pomyslí si.
Televizní přenos i velká videostěna u střelnice sledují už jen souboj tři nejlepších. „A my nevíme nic,“ prohodí Rybář a s vysílačkou netrpělivě čeká na zprávy z trati, jak si vedou jeho borci.
První zpráva není pozitivní: „Ondra zaškobrtl, ztratil hůlku.
Druhá už ano: „Bimbo vede skupinu.“
Trenér Jiří Holubec po chvíli z trati sděluje: „Ujíždí jim.“ Krčmář je bojovně naladěn. I lyže má dobré, ne jako včera, kdy nejely a stěžoval si na ně. Tentokrát sáhl po jiných a sáhl dobře.
Škoda že nejel Boušek, byl by druhej...
Špalíry diváků, neprodyšně obalující trať, se nacházejí ve stavu extáze. Trio nejlepších předvádí strhující staccato finiš, Fourcade a Garaničev však marně stíhají Lessera a podceňovaný Němec doma triumfuje. „To je přece šílené,“ hřímá do mikrofonu komentátor společnosti ZDF.
Jen považte: Lesser pronikl na startovní rošt závodu za minutu dvanáct coby první náhradník za nemocného Francouze Beatrixe - a teď vítězí. „Škoda, že nejel i Boušek,“ vzpomene Rybář absentujícího Michala Šlesingra. „Ten byl totiž druhým náhradníkem, takže by skončil druhej.“
V rovince na stadionu se zjevují další biatlonisté a na pátém místě... ano, je to on, modrá kombinéza, číslo 28, Michal Krčmář! Při průjezdu cílem se stále mladý Čech samým nadšením bije do prsou. Vidíte? Já už jsem tady!
„Hezkyyy,“ zakřičí si Vítek.
Michal Krčmář se raduje z pátého místa.
„Nečekal na nic, neměl respekt ze všech těch velkých závoďáků kolem sebe a zkusil to,“ vyzdvihuje Rybář. Navrch Moravec dojíždí sedmý. Opět jednou se oba čeští trenéři na střelnici spontánně obejmou, stejně jako po galapředstavení Gabriely Soukalové.
Zase se to povedlo.
Zítra už žádný další závod, prosím
Před pouhými třemi dny si Michal Krčmář vylepšil životní maximum ve Světovém poháru na 10. místo. A nyní ho posouvá znovu, o dalších pět míst!
„Je to strašné zadostiučinění, krásné pocity, hrdost. Užívám si to,“ vypráví. V buňce se oblékne a vrací se do centra dění. Poprvé půjde na rozšířené pódium pro šest nejlepších.
„Ještě mi to asi nedochází,“ kroutí hlavou. Najednou se fotografuje u stupňů pro firmu Rossignol s Fourcadem i Schemppem.
Když v prosinci skončil třináctý v Östersundu, hned připomínal: „Počasí mi pomohlo.“ Po středečním 10. místu v Ruhpoldingu pro změnu tvrdil: „Trať se zrychlovala, to mi prospělo.“
V sobotu však všichni startovali společně, za stejných podmínek, do stejné sněhové sloty. Už nemá čím svůj výkon zlehčovat. Nebo že by přece?
„Jelo nás jen třicet,“ zasměje se. „A Svendsen a Eder měli špatné lyže, to bylo vidět. Zato já dneska klukům ze servisu děkuju za výběr.“
Vida, Moravcovi a Šlesingrovi snad dozrává následník. „Ti dva stále náš tým táhnou, ale Bimbo jim může částečně odlehčit,“ říká Rybář. Krčmáře to potěší: „Jo, když se tlak, který je na Ondru s Bouškem, rozprostře mezi víc lidí, bude to jen dobře a jim se uleví. A já se chci naučit s tím tlakem pracovat.“
Zdá se, že je právě v takovém laufu a euforii, že by si hned v neděli klidně „střihnul“ další závod.
Ovšem zdání klame.
“Kdepak, už žádný závod, prosím,“ okamžitě odmítá. „Já jsem úplně v kopru. V cíli jsem se málem pozvracel, jak jsem toho už měl plné kopačky. Šest závodů v osmi dnech byl obrovský zápřah. Takže teď jsem šťastný, že další pojedeme zase až v pátek.“
V Anterselvě už vyjede na trať jako biatlonista, který si v Ruhpoldingu vysloužil respekt svých slavných protivníků.
