V únoru vybojovalo kvarteto Jislová, Davidová, Charvátová, Puskarčíková ve štafetě na mistrovství světa v Anterselvě cenné čtvrté místo, přičemž Lucie Charvátová tehdy teprve podruhé na světovém fóru nemusela ve štafetě na trestné kolo a finišmanka Eva Puskarčíková ještě z poslední položky vyjížděla na medailové pozici.
V Anterselvě věřily, že na štafetové stupně vítězů dříve či později vystoupí. Pochvalovaly si interní pohodu v týmu a nový náboj, který do něj vnesl norský kouč Egil Gjelland.
V aktuální zimě však Češky v obou dosavadních štafetách skončily až jedenácté.
Jak si tedy v sezoně stojí „ty za Davidovou“?
Jislová: Po covidu forma stoupá
Jessiku Jislovou po nadějné přípravě zbrzdilo tři týdny před pohárovým startem onemocnění covidem. Jeho následky a tréninkový výpadek se odrazily na výsledcích v úvodním kole v Kontiolahti (78. a 84. místo). V následujících dvou týdnech však předvedla výrazné zlepšení běhu a především střelby (s výjimkou hochfilzenského sprintu).
Odměnou byly pro Jislovou první body za 38. místo ve stíhačce druhého kola, ve které zasáhla 18 terčů a minula až poslední dva, což jí pomohlo ke zlepšení o patnáct příček oproti sprintu.
Vynikající byla i její štafeta v Kontiolahti, s jediným dobíjením a pouhou 11sekundovou ztrátou na čelo na prvním úseku.
„Po covidu Jess zrychluje a střelecky je až na výjimky stabilní,“ oceňuje Jiří Holubec, jeden ze dvou koučů českých žen. „Očekávala, že vstup do sezony nebude po covidu dobrý, ale už dvakrát podržela štafetu, a to se cení. Profil tratí v Hochfilzenu jí sedí, teď si hlavně musí hlídat zdraví.“
Puskarčíková: Trápení běžecké i střelecké
Ani Eva Puskarčíková neměla přípravu na sezonu bezproblémovou. Prodělala boreliózu, navíc řešila významné změny v osobním životě.
V poháru zatím nemá na kontě ani bod, nejblíže k němu byla na 42. místě ve vytrvalostním závodě v Kontiolahti. Nepostoupila ani do jedné ze stíhaček.
Kdysi vyhlášené rychlopalkyni to neběhá a navíc ani nestřílí. Ve sprintu v Hochfilzenu minula čtyři terče, v dosavadních štafetách pět a šest terčů. Střeleckou úspěšnost má 76 procent.
Po trestném kole v sobotní štafetě se pro Radiožurnál svěřovala: „Bohužel, pořád se trápím s ležkou. Nemůžeme přijít na to, co s ní. Ale já to nechci holkám takhle kazit.“
Trenéři se snaží zachytit jakéhokoliv stébla, které by její bilanci vylepšilo. „Teď jsme našli závadu na Evině dioptru, měla ho trochu vykotlaný a měl proto větší pohyb, než by měl mít. Vyměníme ho a uvidíme, jestli to pomůže,“ informuje Holubec v rozhovoru pro iDNES.cz.
Nejen Puskarčíková s nadějemi vzhlíží k vánoční závodní přestávce, během níž bude čas kvalitněji potrénovat.
„Nevím, jestli se ještě projevuje manko z léta, kvůli kterému mám výkonnost posunutou a potřebuju víc času, abych nabrala nějaké další tréninky,“ uvažuje biatlonistka. „Snad se zvednu, protože tohle nebaví ani trenéry, ani mě, ani diváky.“
Trenéři chtějí Puskarčíkové částečně upravit trénink. „Ale v Hochfilzenu už toho moc nestihneme,“ říká Holubec. „Běžeckou formu musí zkusit doladit přes Vánoce. Třeba si odpočine a běh pak naskočí. Nebo přijde dobrá střelba a ta jí dodá motivaci.“
Charvátová: Psychický blok při stojce
Ještě větší tápání typu „co s ní dál“ prožívá české trenérské duo s Lucií Charvátovou. Bronzová medailistka ze sprintu na únorovém mistrovství světa prožívá doslova střelecký psychický kolaps.
V běhu je suverénně druhou nejrychlejší Češkou, v některých závodech atakovala první desítku běžeckých statistik. Střelecky je naopak společně s Rakušankou Innerhoferovou nejhorší ve Světovém poháru s úspěšností pouhých 65 procent.
Zatímco vleže si relativně drží loňská čísla, průšvih se jmenuje stojka. Speciálně v posledních dvou kolech poháru.
Ve štafetě v Kontiolahti trefila vstoje jen 1 z 8 terčů, ve stíhacím závodě tamtéž předvedla vstoje pět chyb, v Hochfilzenu pak ve štafetě musela po stojce na dvě trestná kola a ve stíhačce minula na závěrečných dvou položkách dokonce všech deset terčů, načež ze závodu v průběhu posledního kola odstoupila.
Kouč Egil Gjelland poté v televizním rozhovoru líčil: „Lucčina stojka je složitě vysvětlitelná. Její rány nejsou ani blízko k terčům, většinou šlo o skoro pěticentimetrové chyby, jen dvě byly v dosahu centimetru.“
To jen potvrzuje verzi, že nejde o dočasnou střeleckou krizi, nýbrž že je na vině psychika.
Zasáhnout by měl psycholog. Jenže Charvátová už loni naznačila, že psychoterapiím příliš nevěří.
„U Lucky je zatím každá rada drahá. Nedokážu si představit, co se při závodech odehrává v její hlavě. To neví nikdo,“ říká Holubec. „Momentálně je rozsypaná. Běhá výborně a tím víc je škoda, že nestřílí. Mohla by být ve sprintech v pohodě do první dvacítky i se dvěma ranami mimo.“
Důkazem byly 33. místo ve druhém sprintu v Kontiolahti a především 24. místo ve sprintu v Hochfilzenu, pokaždé se třemi chybami. Vzápětí ale přišla dvě vystoupení, na která by nejraději okamžitě zapomněla.
Nastal tedy čas zkusit vyměnit trpící Charvátovou v sestavě ženské štafety některou z juniorek? Přestože jsou na trati stále výrazně pomalejší než ona?
„Dosud jsme vycházeli z toho, že i s jedním trestným kolem bude Lucka ve štafetě o dost rychlejší než naše juniorky,“ vysvětluje Holubec. „Jenže kdyby to mělo takhle pokračovat a v každé štafetě nasbírá těch trestných kol víc, je případná změna na zváženou.“
Juniorky: Musí zapracovat na běhu
Dvě české juniorky se zatím představily v tomto ročníku Světového poháru. Dvacetiletá Tereza Voborníková má dosud nejlepší střeleckou bilanci ze všech Češek, 86 procent. V úvodním vytrvalostním závodě minula dva z 20 terčů, stejně tak se dvakrát mýlila i ve sprintu druhého kola v Kontiolahti.
Běžecky je zatím horší, proto Voborníkové ve výsledcích patřilo 82. a 76. místo. Pouze kdyby ve sprintu v Kontiolahti zastřílela za nulu, postoupila by s takovým běžeckým výkonem mezi 60 nejlepších žen do stíhačky.
Dvakrát startovala i jedenadvacetiletá Eliška Teplá. Po úvodním 96. místě doběhla v Hochfilzenu s jednou chybou sedmasedmdesátá.
Ve čtvrtém pohárovém kole bude tým pokračovat tento týden v Hochfilzenu ve stejném složení.
„Od lednového Oberhofu už budeme na svěťák jezdit nejspíš jen v pěti, jedna ze současné šestice tedy vypadne,“ říká Holubec.
Momentálně nevidí žádnou další z mladších závodnic, která by si o A-tým říkala. Ani účastnice mistrovství světa Tereza Vinklárková se podle něj v přípravě výrazněji neprosazovala.
„Ale v Obertillachu by si teď měly uspořádat kontrolní závody a třeba tam někdo na sebe upozorní a o tým pro svěťák si řekne.“
Pohár národů: Češkám hrozí ponížení kvóty
Situace je pro ženskou reprezentaci tím složitější, že jí nyní v Poháru národů patří až 11. místo. Což by znamenalo, že by od příští sezony Češi mohli do závodů nasazovat jen čtyři místo dosavadních pěti žen. Kvótu pěti žen mají zaručenu země na 6. až 10. místě.
Na desáté Švýcarsko ztrácí Česko 79 bodů, na deváté Bělorusko 252 bodů. Do klasifikace Poháru národů se na základě speciální bodové stupnice započítávají výsledky nejlepších tří závodnic z týmu ve sprintech a vytrvalostních závodech a dále body za všechny štafety.
Minimálně předstižení Švýcarek by mělo být rozhodně v silách českého výběru, kterému dosud jednoznačně největší nálož bodů obstarává Markéta Davidová.