Co vás minulý týden vyhnalo z tréninku? Šlo o střevní chřipku?
My v podstatě pořádně nevíme, oč přesně šlo. V úterý jsme přijeli do Pokljuky, ještě středa byla ještě úplně normální, ale ve čtvrtek ráno jsem se vzbudil a cítil jsem, že mám v žaludku nějaké podivné pohyby. Šel jsem za trenérem Zdeňkem Vítkem a říkal mu: Není to ono. Potom jsem si na snídani uvařil vodu na čaj a najednou se mi udělalo tak moc zle, že jsem sebou málem praštil o zem a omdlel. Polil mě studený pot, kapala ze mě voda.
Online reportážVytrvalostní závod v Pokljuce od 14:15 |
Vyděsilo vás to?
Naštěstí se nedostavily žádné horečky, které u takového střevního problému bývají. Čtvrtek jsem celý proležel. V pátek odpoledne, protože jsem neměl teplotu, jsem se šel aspoň projít, což mi úplně dobře neudělalo. A další den to bylo stejné. Až v neděli se můj stav začal lepšit.
To jste se vrátil i na lyže?
Ano, ale šlo o takové pseudolyžování, víceméně jen pochod. I v pondělí jsem si říkal, že to není na nějaké velké závodění.
Přesto jste se v úterý rozhodl, že středeční vytrvalostní závod pojedete.
V úterý ráno jsem Blekymu (trenéru Vítkovi) řekl, že cítím zatím největší zlepšení mého stavu za poslední čtyři dny. Dohodli jsme se, že mě nahlásí na závod. Tady naštěstí není problém, že bych tím někomu z týmu blokoval místo, protože nikdo jiný, kdo by mohl startovat místo mě, tu není. Budu tedy ve startovce a kdyby se před závodem můj stav zhoršil, mohou trenéři nahlásit, že nepojedu. Ale doufám, že to bude dobré a nastoupím.
Neuvažoval jste, že raději ušetříte síly až na páteční sprint?
Uvažoval. Vím, že nás tu čekají ještě dva závody a vůbec nevím, co se mnou středeční start provede a v jakém stavu po té dvacce budu.
Rozhodně nepůjdete na start ve stoprocentní kondici, když jste čtyři dny netrénoval.
To je jasné. Člověk ztratí sílu. Faktem je, že po takové nemoci ji zase docela rychle naberete zpět, do toho pátku už bych byl nejspíš připravený docela dobře. Nechci rozhodně podělat trimestr předčasným startem. Kdybych byl zdravotně na hraně, ve středu bych do toho nešel. Ale to nejsem.
Neříkal jste si, že je to už vážně pech, když vás po bezproblémové přípravě oslabí před prvním startem takové svým způsobem banální onemocnění?
Určitě mě to nepotěšilo, ale s tím nic neuděláte. Když takhle onemocníte, většinou tomu nejde nijak předejít.
Mohlo být na vině jídlo v Pokljuce?
Nevypadá to, protože pak by měly problémy další spousty lidí. Z 95 procent si myslím, že jsem něco chytl cestou sem. Tomu se nevyhnete, leda že byste létali na závody v nějaké bublině. Z domova jsem odjížděl stoprocentně zdravý a doma jsou i dnes všichni v pohodě.
Jak se vám z pozice diváka sledovaly nedělní závody štafet?
Hrozně mě mrzelo, že nemůžu jet. Ale byl jsem ve stavu, že bych té štafetě opravdu nijak nepomohl. Sledovat vše jen z postele bylo pak takové zvláštní. Z českého pohledu v obou případech rozhodla v podstatě jedna položka, i když Markéta (Davidová) měla problém na obou. Ostatní, ať už Verča Vítková nebo kluci, zajeli slušně. Když ve smíšené štafetě jedete ty chlapské úseky se ztrátou vzadu, už se vám pak ti nejlepší stahují těžko, spíš jen čekáte na chyby jiných. Porvali se s tím celkem slušně, i když také dělali chyby. Ale běžecky to na trati nebylo špatné. Šest lidí v té štafetě podle časů letělo, s těmi ostatními se dalo jet. Což může být povzbuzení do dalšího startu.
Nastavení do individuálních závodů je vždy jiné než do štafet. Ale pro vás je teď obtížné říci, co od sebe vlastně očekáváte, že?
To očekávání je momentálně na bodu mrazu. Po povedené přípravě bych za normálních okolností šel na start s tím, že se chci porvat o co nejvyšší umístění. Takhle tam půjdu s tím, že primární úkol pro mě bude dobře zastřílet.
Zato v běhu budou síly ještě chybět.
Co se bude dít na trati, těžko předvídat, protože moje výkonnost je teď tak na 75 procentech normálu, spíš míň. Podle toho musím zvolit i správné tempo, abych tu dvacku vůbec ujel. Dělat z toho závodu nějaké velké závěry by bylo zbytečné. Ale právě s takovým vědomím do něj musím jít. Nečekám nějaký zázrak, ten se nestane. Budu rád, když zvládnu tu střelbu. V úterý jsem si na tréninku vyzkoušel, že pokud nejste v optimální fyzické kondici, i ta střelba je potom hodně těžká. Bude pro mě výzvou zvládnout ji.
