Norové nyní drží v celkové klasifikaci Světového poháru první, druhé a čtvrté místo. Ani velmi silné týmy Francie a Švédska na tom nejsou schopné nic změnit.
Johannes Bö přitom zažil v sobotu doslova den blbec, kdy se jeho lyže Fischer projevily na ledovém zrcadle v Le Grand Bornand jako takřka nepouživatelné, podobně jako v případě Markéty Davidové, Hanny Öbergové a dalších klientů této značky.
Krčmář si ve stíhačce pohoršil a skončil jedenáctý, dominovali Norové |
Fenomén předchozích týdnů se tudíž proměnil v zoufajícího si běžce, jehož lyže zas a znovu na ledu podklouzávaly.
„Dnes to nebyl závod mezi sportovci, ale mezi lyžařskými značkami,“ glosoval Bö. „Tratě nebyly dobře upravené, lyžovalo se na nich hrozně. Potřeboval jsem spoustu pozitivního myšlení, abych dělal to nejlepší, co umím, a abych tolik neřešil trať a lyžování, protože jsem věděl, že budu v průběhu každého kola ztrácet sekundu za sekundou.“
Z jeho velkého náskoku na startu se tak urodilo „jen“ třetí místo v cíli. Na stupních vítězů vzhlížel k úspěšnějším krajanům.
VÝSLEDKY: Přehled závodů v biatlonové sezoně 2022/2023 |
Před příjezdem na poslední střelbu sice vedl Vetle Christiansen, jenže ten vzápětí vyrobil dvě chyby, zatímco Sturla Holm Lägreid položku vyčistil a hned na střelnici oslavně zapumpoval pěstí směrem k tribunám. Dopřál si gesto, jímž v minulosti prosluli především Francouzi Fourcade, Fillon Maillet nebo Jacquelin.
„Viděl jsem, že Vetle udělal dvě chyby, a mohl jsem si to užít,“ vysvětloval. Pravda, mnohé taková dávka emocí od jinak spíše zdrženlivého Nora překvapila. Možná s odstupem času i jeho samotného.
„Já nejsem davový člověk,“ uznal. „Přišel jsem do cirkusu Světového poháru, zrovna když udeřil koronavirus, takže nejsem na dav u tratí zvyklý. Ale musím přiznat, že povzbuzování tolika fanoušků dokáže i mne nažhavit. Cítíte se najednou nepřemožitelní. Oslava před diváky byla proto naprosto spontánní a dodala mi i více sebedůvěry v závěrečném kole.“
Z první pozice vybíhal Lägreid do posledního okruhu rovněž o den později, v nedělním hromadném závodě. Jenže záhy kolem něj profrčel pětadvacetiletý krajan Johannes Dale.
Ano, ten Dale, jenž v Pokljuce 2021 oslavoval stříbro a bronz v individuálních kláních mistrovství světa, ale kterého loni kvůli velkým problémům se střelbou odeslali trenéři A-týmu do druholigového IBU Cupu.
Vykopli ho... a on se vrátil
Na poslední stojku dorazil Dale v neděli pátý se ztrátou 25 sekund, na rozdíl od největších soupeřů ji však vyčistil. Načež nebyl k zastavení.
„Když jsem se dozvěděl, že najednou odjíždím druhý, nic jsem nechápal,“ popisoval. „Byl jsem tak moc překvapený. Myslel jsem, že Sturla je příliš daleko vepředu, ale potom jsem pochopil, že ho mohu dohnat. Jel jsem tedy na plný plyn, až jsem si připadal jako maniak.“
V cílové rovince Dale nabyl dojmu, že má dostatečně velký náskok, a dovolil si oslavovat několik metrů před čarou, zatímco Lägreid ještě mocně finišoval.
„Slavil příliš brzy, čímž hodně riskoval,“ konstatoval Ola Lunde, expert norské televizní společnosti NRK.
„Nedovolil bych si to udělat, kdybych neměl věci plně pod kontrolou,“ kontroval vítězný biatlonista. Při televizním rozhovoru nedokázal potlačit slzy dojetí.
Druhý Lägreid na jeho adresu pronášel jen slova chvály: „S Johannesem (Dalem) jsme stejně staří a kamarádíme spolu už dlouho. Poté, co v minulé sezoně vypadl z týmu, trénoval jako o život, lépe a tvrději než my všichni. Jsem vážně šťastný, že je zase na vrcholu. Když už jsem nemohl vyhrát já, chtěl jsem, aby vyhrál on.“
Dale, jehož doposud posledním vítězstvím byl pohárový sprint v Hochfilzenu 2020, nezastíral: „Minulá sezona byla pro mě velmi těžká a teď jsem zase zpátky v byznysu. Tak moc se mi ulevilo.“
Skutečnost, jak „nemilosrdně“ jej před rokem vyřadili z A-týmu, nyní zkritizoval i slavný Ole Einar Björndalen.
„Je naprosto šílené, čím si Johannes prošel. Navzdory jeho obrovskému talentu a schopnostem ho vykopli z národního týmu, neměli pro jeho potíže pochopení,“ odsoudil. „Ale on jim ukázal. Dal se dohromady psychicky, má za sebou skvělou rodinu a v hromadném závodě předvedl poslední kolo, proti kterému nikdo nemohl mít šanci.“
Björndalenův názor podpořil též televizní expert Lunde: „Jestliže máte dvě medaile z mistrovství světa a jste tak mladý jako Dale, je smutné, když vás v takhle komplexním sportu, jakým je biatlon, po jednom špatném období rovnou vyřadí z týmu.“
Ovšem jak se říká, po bitvě je každý generálem. Navíc konkurence v norské mužské reprezentaci je obrovská. V nedělním hromadném závodě nejen že obsadili Norové kompletní stupně vítězů, navrch měli šest biatlonistů mezi nejlepšími devíti. Dominují i v druholigovém IBU Cupu, kde první čtyři příčky celkového pořadí drží Strömsheim, Overby, A. Andersen a Uldal.
Však už také dal Endre Strömsheim po třech výhrách v IBU Cupu najevo: „Co víc mám ještě udělat, aby mě povolali do áčka?“
Skončí Eckhoffová?
V ostrém kontrastu se současným kralováním norských mužů je aktuální trápení ženského týmu. V první desítce Světového poháru figuruje jen pátá Ingrid Tandrevoldová, další Norky následují až ve třetí desítce: 21. Karoline Knottenová a 29. Ida Lienová.
Až příliš bolestnou se ukazuje absence dvou superstar posledních let Tiril Eckhoffové a Marte Olsbuové-Röiselandové.
U dvaatřicetileté Eckhoffové se dokonce hovoří o tom, že už uvažovala o ukončení kariéry.
Její problémy se datují od konce předchozí olympijské zimy. Na závěrečném večírku po pohárovém finále v Oslu se nakazilo covidem třináct sportovců, z toho deset z norského týmu - včetně Eckhoffové a Röiselandové.
Eckhoffová později přiznala, že léčba byla velmi složitá a že trpěla dlouhodobými následky postcovidu, včetně vážných poruch spánku, jež výrazně ovlivnily její život. „Po covidu jsem měla tak velké problémy, že bych je nepřála ani svému nejhoršímu nepříteli,“ řekla norské televizi TV2.
Vyprávěla, že se dostala do životní krize. „Cvičila jsem jógu, meditovala a zkoušela všechno možné. A pak jsem hodně začala přemýšlet o tom, jestli covid ukončí kariéru Tiril Eckhoffové.“
Sice se údajně znovu snaží trénovat, jenže starty v soutěžích jsou momentálně podle norské federace vyloučeny. „Moje tělo snese jen krátké a lehké tréninky,“ vyjádřila se začátkem prosince. Její dlouholetý trenér Patrick Oberegger poznamenal: „Teď už nejde jen o sport, ale aby se Tiril dařilo v běžném životě.“
VÝSLEDKY: Mistrovství světa biatlonistů v Oberhofu v roce 2023 |
Vrstevnice Röiselandová také trpěla následky covidu, navíc řešila potíže s pásovým oparem. „Forma ještě není taková, jak bych si představovala. Nejdůležitější je zdraví,“ oznámila královna her v Pekingu na prahu této sezony.
Kdy se může vrátit?
„Mým cílem je být opět silná v únoru na mistrovství světa v Oberhofu. Potřebuji čas, abych se dostala znovu do kondice,“ tvrdí.
Pro norskou ženskou reprezentaci by její návrat mohl být živou vodou v dosud zcela nerovném souboji s veleúspěšným týmem mužů.