Po závodě Mikuláš Karlík o situaci na závěrečné stojce s médii nehovořil, do novinářské mixzóny nedorazil a své myšlenky si nechal pro sebe.
Týmový kolega Jonáš Mareček, který mu štafetu po velmi dobrém výkonu předal na pátém místě, ke kritickému okamžiku poznamenal: „Mikuláš jel po trati sám a měl tak velký časový polštář, že se zdálo, že se to už nedá pokazit – až se to nakonec pokazilo. V minulosti se ale něco podobného stalo i mně. Radši jezdím v kontaktu, než abych jel sám tak jako dneska Mikuláš, kdy daleko za vámi ani před vámi nikdo není.“
Další vítězné tažení Norů. Češi si štafetu v Hochfilzenu pokazili až v závěru |
Michal Krčmář se sešel v průběhu závodu s Karlíkem ve chvíli, kdy se český finišman chystal na stadionu na svůj part na čtvrtém úseku. Krátce poté Krčmář říkal: „Mikuláš si teď věří. Nemá cenu, abych mu před jeho úsekem cokoliv říkal, ti mladí už nejsou žádní zobáci a vědí, co mají dělat.“
Po závodě ke Karlíkovým potížím na stojce podotkl: „Jednoznačně to bylo o psychice.“
Čeští trenéři se v Hochfilzenu rozhodli nasadit dva své nejúspěšnější muže, Horniga a Krčmáře, hned na úvodní dva úseky. Doufali, že by mohli přivézt českou štafetu na velmi dobré pozici, kterou by se potom Mareček a Karlík pokusili udržet.
„Měli jsme i jinou představu o pořadí úseků, ale Michal (kouč Málek) nám vysvětlil, proč to postavili právě takhle,“ tvrdil Vítězslav Hornig. „Stejně musíme na každém úseku každý předvést to nejlepší, co v sobě máme, ať už jedeme první, druhý, třetí nebo čtvrtý v pořadí. Podstatné je, abychom prodali, co umíme.“
Dlouho se to všem dařilo.
Hornig na každé z položek minul jeden terč. „Ale důležité bylo, že jsem dobil vždy na první ránu.“ Načež předvedl v závěrečném kole skvostný běžecký výkon, díky němuž vytáhl štafetu ve velmi vyrovnaném klání z desátého místa na třetí příčku na předávce.
„Rozhodně mám dnes důvod k úsměvu,“ ujišťoval. „Mohl jsem se opřít o dobré lyže a pak jsem na začátku posledního výjezdu dokázal i nastoupit ostatním. Viděl jsem, že nestíhají, a vydržel jsem se zmáčknout až do cíle.“
Biatlonisté absolvují první kolo mužské štafety v Hochfilzenu.
Rovněž Krčmář na druhém úseku udržel český tým vysoko.
„Jak jsem štafetu dostal, tak jsem ji víceméně i přivezl. Sice na šestém místě, ale v těsném kontaktu se třetím. Celou dobu jel ten náš vláček pospolu a byl to docela kvapík,“ říkal.
Přesněji řečeno: vláček bojující o třetí místo. „Protože Norové a Francouzi si uspořádali před námi svůj vlastní závod,“ připomněl Krčmář.
V početném poli za vedoucím duem štafet nebyla nouze o boj o pozice, který byl občas docela drsný. Už Hornig se po prvním úseku zlobil: „Nechápu, proč Rakušan (Unterweger) startující zezadu až s devatenáctkou měl potřebu být po 300 metrech druhej a všem šlapat na lyže a hůlky.“
Také Krčmář vykládal: „Mydlilo se to tam. V posledním kole mě vynervil Kanaďan (Pletz), jak blokoval naši skupinu. Němec (Nawrath) nám kvůli tomu začal odjíždět. Kanaďan se vůbec nechoval ohleduplně, přeskakoval ze strany na stranu a ne a ne ostatním uhnout. Tak mě to vytočilo, že jsem na něj úplně zařval. Bylo to dnes vážně hodně nervózní.“
Mareček si na třetím úseku s vypjatou atmosférou poradil výtečně, přestože v předchozích závodech jeho výkony oslnivé nebyly.
Tentokrát vleže dobíjel dvakrát, zato stojku měl rychlou a bezchybnou.
Jonáš Mareček v závodě mužských štafet na SP v Hochfilzenu.
„Se střelbou jsem předtím hodně bojoval, ale včera (v sobotu) jsme na trenažeru našli problém, který mě brzdil,“ vysvětloval. „Byla to určitá psychická staženost v mém těle. Dnes už jsem zase předvedl dobrý střelecký standard. Snad takhle budou vypadat i další závody.“
Ani běžecky to nebylo v jeho podání špatné, byť přiznával: „Ještě jsem se na trati necítil nejlíp, ta menší dvoudenní nemoc v Östersundu na mě zanechala vroubek. Tělo už je docela v pohodě, ale nějaké hleny na plicích jsou pořád a to dělá maličký rozdíl.“
Přesto po stojce uháněl po trati chvíli i na čtvrtém místě a při předávce Karlíkovi zaostával na páté příčce jen necelých pět sekund za průběžně třetím Německem.
„Dneska to dopadne dobře,“ věřil před koncovkou štafety Krčmář. S dovětkem: „Ale ještě se může stát spousta věcí.“
Stala se. A jak štafeta doopravdy dopadla, už víte.
Pohárový peloton se nyní vydává do Le Grand-Bornand. V sestavě mužského týmu tam Jakuba Štvrteckého vystřídá Adam Václavík. Tomu se dařilo v IBU Cupu, když v Obertillachu a Ridnaun dokončil sprint v první desítce.
V biatlonové druhé lize stoupá i forma Tomáše Mikysky, který by měl absolvovat svoji premiéru v aktuálním ročníku Světového poháru v lednovém Oberhofu.
Změny před předvánoční francouzskou štací hlásí také ženy.
Běžecky se trápící Jessica Jislová dá tento týden přednost tréninku a juniorka Ilona Plecháčová se vrátí do IBU Cupu. Z něj naopak přicestují za A-týmem Tereza Vinklárková a Heda Mikolášová, když si o nominaci řekly dobrými výsledky ve sprintu v Ridnaun, v němž obsadily 14. a 19. místo.
