Největší favoritky z Francie si zatížily konto dvěma trestnými koly Sophie Cheauveaové, přesto nenechaly nikoho na pochybách, kdo ženskému biatlonu momentálně vládne, a triumfovaly s více než půlminutovou převahou před stříbrným Švédskem.
Obhájkyně titulu z Itálie jely naopak po prvním úseku předposlední poté, co se Samuela Comolaová odporoučela po stojce na dvě trestná kola. A ani Dorothea Wiererová s Lisou Vittozziovou už je do top 10 nenavrátily.
Němky sice nechaly na hotelu svoji nemocnou jedničku Franzisku Preussovou, která ulehla s bolestmi v krku, přesto si uháněly pro bronz.
Historický úspěch pro Francouzky. I s trestnými koly jsou zlaté, Češky sedmé |
Estonky, až čtrnáctá štafeta pohárového pořadí, do poslední položky bojovaly o medaili a za cílem ukázaly, jak bouřlivě se dá oslavovat i čtvrté místo.
Polky, s nejlepší střeleckou bilancí 0 + 3, křepčily po šestém místě snad ještě víc a před vyprodanými tribunami si dělaly skupinové foto, aby na tento den nezapomněly.
Zato Norky, letos vítězky pohárových štafet v Östersundu a Hochfilzenu, vykázaly s bilancí 5 + 16 absolutně nejhorší střelbu ze všech týmů, které závod dokončily, načež web televize NRK hlásal: „Totální norský kolaps.“
A Češky? Chvíli jely druhé, pak desáté, páté a na konci skončily u čísla sedm. U stejného, jaké jim patřilo ve výsledkové listině ženské štafety loni na šampionátu v Oberhofu a které měly letos na startovních číslech, protože sedmé jsou i ve Světovém poháru štafet.
„Vždycky říkám, že do osmého místa je to přijatelný výsledek, protože osm silných štafet tady určitě je. Ale poté, jak závod probíhal, jsme mířily trochu výš,“ říkala finišmanka Jessica Jislová.
Ano, v sobotu se možná až k medaili doskočit dalo.
Kdyby jim všem závod vyšel.
💥💥💥
Get ready for a loud relay day 🔥
#NMNM24 #biathlon https://t.co/XRK86GX1PQ
25 tisíc lidí na trénink nenaženete
Začátek byl skvostný. Tereza Voborníková dala zapomenout na střelecké selhání ve vytrvalostním závodě, vybílila deset terčů na deset pokusů a předávala pátá, jen 3,8 sekundy od třetího místa.
„Dnes jsem byla úplně klidná,“ vyprávěla. „Věděla jsem, že střelnice nebude jednoduchá, ale že když se budu sama nervovat, nebude to nic dobrého. Tak jsem si nervozitu snažila nepřipouštět.“
Jak svůj plán naplnila, ocenila i Markéta Davidová: „Musím před Terkou smeknout, rozjela závod neskutečně.“
To vše se odehrávalo před strhující diváckou kulisou, ženoucí Češky po trati. Dlouhé řady fanoušků se od dopoledne valily do Vysočina Arény.
Lucie Charvátová se před nimi po ležce posunula dočasně dokonce na druhou pozici za vedoucí Estonsko, když Francie po trestném kole Sophie Chauveaové dočasně vyklidila vedoucí pozici.
„Na trati jsem se první dvě kola snažila chytře rozložit síly, zejména v tom, abych na stadion nedojížděla jako první, vždycky jsem se snažila za někým vyvézt,“ líčila Charvátová. „Chtěla jsem pro vydařenou střelbu udělat maximum.“
Jenže přišla stojka. Stadion při jejím příjezdu bouřil.
Co se jí asi honilo hlavou?
„Nevím,“ rozhovořila se později. „Od rána jsem cítila velkou nervozitu, popasovat se tu se závodem před tím davem diváků je dvakrát náročnější. V tréninku nikdy nepřesvědčíte 25 tisíc lidí, aby vám přišlo dělat takový bordel. Na to se připravit nedá. Byla jsem na stojce nervózní, neustála ji a čím více času jsem na ní strávila, tím obtížnější to bylo.“
PŘEDÁVKA. Lucie Charvátová (vpravo) vysílá do dalšího boje Markétu Davidovou.
Trestné kolo srazilo Češky na 10. místo. Z něj se Markéta Davidová pokusila posunout tým zase výš a navzdory dvojnásobnému dobíjení při ležce i stojce se jí to dařilo.
„Mrzí mě, že jsem vždycky nedobila na první dobrou. Mohly za to i moje chyby, které nemusely být,“ líčila. „A na trati to bylo těžké, hrozně mokré. Už je tu taková vata, po které to nejede.“
NA STŘELNICI. Markéta Davidová při stojce.
Přesto se po povedeném běžeckém představení Davidové vydávala Jessica Jislová na poslední úsek na 6. místě, s nadějí na posun ještě výš. Po bezchybné ležce předstihla Rakušanku Annu Juppeovou, rýsovalo se nejlepší umístění českých žen v této sezoně.
Jen kdyby se jí jelo trochu líp...
Protivítr ubíral síly
„Maličko jsme se na šampionátu trápili s lyžemi, což nám také bralo síly,“ tvrdila Jislová. „Je velký rozdíl, když tu někdo absolvuje všechny závody na perfektních lyžích jako třeba Francouzi, a když se někdo v některých závodech trápí. Při posledních závodech se pak ten výdaj sil projeví.“
Rovněž pohyb praporků před závěrečnou stojkou nevěstil na střelnici nic příjemného.
Už při příjezdu na stadion si všimla: Protivítr je najednou silný, nejsilnější, jaký jsem tu zatím letos zažila. „Měla jsem co dělat, abych proti němu jakž takž jela, i to mi ubíralo síly. Což mě na střelnici doběhlo.“
FINIŠMANKA. Jessica Jislová před zaplněnými tribunami.
V zádech měla Norku Ingrid Tandrevoldovou, jenže ta putovala na tři trestná kola. Jislová na jedno. Propadla se za štafetu Ukrajiny a v posledním kole ji předjela Polka.
Sedmé místo českých žen se stalo definitivou.
„Divácky to musel být určitě hodně zajímavý závod, zato pro nás až tak úplně ne,“ říkala. „Ale to je kouzlo biatlonu.“
Je to pryč! Ba ne, není
Závod ve stylu nahoru dolů zažily také vítězné Francouzky. Nejprve Lou Jeanmonnotová ujela hned na prvním úseku všem. Jenže Sophie Chauveauová se odporoučela na dvě trestná kola a rázem byly největší favoritky osmé se ztrátou 45 sekund.
„V tu chvíli jsem si řekla: Do pr...., je to pryč,“ popisovala Julia Simonová.
Ale nebylo. Po třetím úseku Justine Braisazové-Bouchetové zase vedly. A Simonová zlato orazítkovala.
„Poslední stojka byla trochu stresující při těch vylomeninách, co na ní vítr prováděl,“ vyprávěla. „Ale byla to krásná bitva.“
Cocoricoooo! 🇫🇷
The Top 4 of the Women Sprint have claimed the Relay Gold in @biathlonNMNM ✨
Bravo, Lou, Justine, Sophie and Julia! 💥
📷Manzoni/IBU #biathlon #NMNM24 https://t.co/fPbmwvsUVN
Švédské ženy chtěly dát zapomenout na dosud nepříliš vydařený šampionát, na němž tým Tre Kronor získal až do soboty jediný bronz ze smíšené štafety. Sestava kolem sester Öbergových to zvládla, navzdory Elviřinu trestnému kolu.
„Po předchozím medailovém půstu je to úleva,“ komentoval pro švédskou společnost SVT bývalý skvělý biatlonista Björn Ferry. „Dnes naše ženy ukázaly, kam patří.“
Bronzové Němky se dokázaly probít na stupně vítězů i s náhradnicí. Finišovat měla Franziska Preussová, ta se však ráno probudila s „hořícím“ krkem a týmový lékař rozhodl: Nemůže jet.
„O půl jedenácté mi trenéři oznámili, že musím jet místo Franzisky,“ vyprávěla Sophia Schneiderová. „Přitom myšlenkami jsem už byla na cestě domů.“
Přesto na závěrečném úseku předstihla Estonku Johannu Talihaermovou a posunula svůj tým ze čtvrtého na třetí místo. „Připadala jsem si jako ve filmu s úžasným happy endem,“ zářila. A jak ji kolegyně hnaly! „Křičely jsme jak šílené. Celý stadion z nás musel být v šoku,“ smála se Vanessa Vogtová.
🇪🇪🇪🇪🇪🇪🇪🇪
What a performance😍
📷Thibaut/IBU #biathlon #NMNM24 https://t.co/EtOuThU1rc
Šíleně smutná Ida... a Ingrid
Norský příběh rozhodně žádný happy end neměl. Naopak byl další kapitolou vyprávění o velmi rozhádaném vztahu mezi Norkami a položkami vstoje.
Načala to Ida Lienová. Dvě trestná kola a Norky se z druhé pozice bleskurychle stěhovaly na devátou. „Zničila jsem celou štafetu,“ plakala v cíli.
„Bolelo mě sledovat, jak je nešťastná. Víme, že Ida dělá v tréninku maximum, jenže na střelnici to není schopná prodat,“ glosovala její kolegyně Juni Arnekleivová.
Z poháru hořkosti nicméně Norky ani pak ještě veškerý trpký mok nevypily. Když se Ingrid Tandrevoldová snažila posunout je do lichotivějších sfér, odeslala se při stojce dokonce na tři trestná kola!
Jako by nestačilo, v jakém stavu se nacházela, když pokaženou stojkou odstřelila norskou cestu ke zlatu v singl mixu.
Tehdy vedoucí závodnice Světového poháru ronila slzy i na tiskové konferenci. Norský tým se jí potom pokusil zvednout náladu a složil pro ni povzbuzující písničku, kterou jí parťáci hromadně zapěli.
„Tehdy jsem se zase začala smát a připadala si jako nejšťastnější žena na světě, která má ty nejlepší týmové kolegy na světě,“ říkala.
V sobotním odpoledni už to byla zase šíleně smutná Ingrid. Norský tiskový mluvčí raději zrušil její mediální kolečko po závodě.
„Dostala další úder pěstí přímo do obličeje,“ obrazně popsal její stav Torgie Björn, komentátor společnosti NRK.
Legenda všech legend Ole Einar Björndalen dodal: „Ingrid je silná dívka, ale existuje určitá hranice toho, co člověk dokáže vydržet. Vše, co se stalo v Novém Městě, je pro její hlavu velká zátěž. Potřebuje čas, aby se dala dohromady.“
Za necelé dva týdny by měla na domácí půdě v Oslu hájit žluté číslo první ženy poháru před francouzskými dračicemi.
