Trvalo 40 let, než se taková dominance v ženském závodě na mistrovství světa zrodila znovu. A Nové Město ji v pátek vidělo.
1. SImonová, 2. Braisazová-Bouchetová, 3. Jeanmonnotová, 4. Chauveauová.
Francouzská fantazie.
Jistě, vzhledem k tomu, že tři francouzské biatlonistky figurují v elitní šestce Světového poháru (na 2., 4. a 6. místě), patřily k vážným kandidátkám na medaile. Ale že si se sokyněmi až takhle pohrají?
„Docházejí mi slova. Pro to, co dnes předvedly, neexistují žádné superlativy,“ říkala Sandrine Baillyová, mistryně světa z roku 2003 a vítězka Světového poháru 2005, nyní v roli expertky francouzské televize.
Sprint ve znamení Francie. Radovala se Simonová, z Češek nejlepší Davidová |
„Jsme ženským Norskem,“ jásal komentář francouzského Eurosportu. „V pátečním sprintu jako by existovaly dva světy: svět Francouzek a svět ostatních závodnic. Francouzky závodily na své vlastní planetě.“
Nejlepší z nefrancouzských žen, nečekaně pátá Lotyška Baiba Bendiková, zaostala o 46 sekund.
Skvostné výkony závodnic, ale také jejich servisního týmu se staly základem k takovému triumfu.
„Měly jsme na nohou bomby. Naši servismani předvedli kousek roku,“ velebila superrychlé lyže francouzských žen stříbrná Justine Braisazová-Bouchetová.
„Brutálně dobré lyže,“ tvrdila čtvrtá Sophie Chauveauová.
„Bylo vidět, že jim jedou naprosto skvěle. Klobouk dolů před jejich servismany,“ konstatovala i desátá Italka Dorothea Wiererová.
A co potom střelba Julie Simonové. Svoji stojku zvládla nejrychleji ze všech za obdivuhodných 17,7 sekundy. Taková rychlopalba!
„Ani mi nepřipadalo, že je to až takhle rychlé,“ říkala sedmadvacetiletá světová šampionka. Později přidala: „Vždycky jde všechno udělat lépe. Ale já jsem opravdu šťastná, že se mi podařilo vložit do střelby veškerou svou psychickou koncentraci.“
Firma Solomon, která ji zásobuje lyžemi, na její Instagram hned psala: „Vítězná formule: střílet rychle, střílet čistě, běžet rychle. Gratulujeme k epickému vítězství.“
Věřila by v něj na začátku sezony?
„Upřímně? Ne. Ten sen jsem nosila v hlavě, ale bylo to jako mít uvnitř sebe dvě Já. Jedno říkalo: Ano, zvládneš to, připravíš se, máš na to dost času. Ale druhá Já tvrdilo: Jsi emocionálně unavená, bude těžké srovnat si všechny ty věci v hlavě. Naštěstí mi rodina a přátelé dodávali energii.“
Její soudní pře s týmovou kolegyní Braisazovou-Bouchetovou byla opakovaně medializovaná. Stále není zcela jasné, zda jí Simonová skutečně odcizila kreditní kartu a použila ji, z čehož ji Braisazová obvinila.
Terče za 138 tisíc eur, natěrači a alchymie biatlonové střelnice |
Na stupních vítězů si včera podaly ruce, byť nikterak vřele. S bronzovou Lou Jeanmonnotovou se naopak vítězka objala.
Braisazová-Bouchetová v pátek za Simonovou navzdory svému jednomu trestnému kolu zaostala jen o 4,9 sekundy, když na trati byla suverénně nejrychlejší.
„Miluju tohle místo a tyhle tratě,“ říkala pak o Vysočina Aréně. „Dokonale mi vyhovují. Stoupání tu vyžadují spoustu fyzické síly. Tak to mám ráda.“
Špatný den: Norky i ŠvýcarkyZatímco Francouzky jásaly, jiné ženy byly v cíli sprintu tak moc zklamané. Vedoucí žena Světového poháru Ingrid Tandrevoldová skončila se třemi chybami na stojce až pětadvacátá, nejlepší z Norek Juni Arnekleivová byla čtrnáctá. Ještě mnohem hůře dopadla Švýcarka Lena Häckiová-Grossová, ještě ve středu skvělá ve štafetě a koncem ledna vítězka pohárového vytrvalostního závodu v Anterselvě. Tentokrát po pěti chybách na střelnici ze 66. místa ani nepostoupila do stíhačky. Nejlepší ze Švýcarek byla až na 49. místě Elisa Gasparinová. V neděli nenastoupí ani trojnásobná olyxmpijská vítězka, 39letá Anastasia Kuzminová. Na 61. místě zůstala slovenská reprezentantka první pod čarou, od stíhačky ji dělilo jen 0,6 sekundy. |
Třetí Jeanmonnotová svou medailí potvrdila dosavadní výbornou zimu, kterou načala dvěma výhrami v úvodním pohárovém kole v Östersundu, ale která byla později dočasně přerušena covidovým onemocněním.
„Zažila jsem dnes patnáct tisíc emocí: celodenní stres ze závodu, úzkost, když jsem viděla, že můžu skončit čtvrtá, a výbuch radosti, když jsem měla medaili a přiběhli k nám trenéři a servismani,“ líčila.
Před čtvrtou Chauveauovou měla k dobru 3,4 sekundy.
„Víte co je skvělé?“ říkala televizní expertka Baillyová. „Často, pokud uspějete v individuálním klání, týmová oslava pak není zcela stoprocentní, protože většinou se zároveň některým vašim kolegyním závod nepovede. Ale tentokrát zazářily všechny, proto je ta radost stoprocentně kolektivní.“
Platí to také o páté z Francouzek Jean Richardové. Pět žen mohla mít reprezentace země galského kohouta na startu místo obvyklých čtyř proto, že Simonová je obhájkyní zlata ze stíhačky z Oberhofu 2023, a ta má právo startu nad národní kvótu i ve sprintu.
Teprve jedenadvacetiletá Richardová obsadila patnáctou příčku a i ona oslavovala své umístění radostně zdviženou rukou, vždyť je debutantkou na světovém šampionátu.
Báječné francouzské dny, které ve středu načal už triumf ve smíšené štafetě, mohou pokračovat také v nedělní ženské stíhačce.
Jsem ještě dítě, zářil zlatý Francouz. Ženy ho raději pustily mezi sebe |
Baillyová nicméně varuje: „Musíme zůstat nohama na zemi. Nesmíme si teď říkat, že jakmile někdo skončí na šestém místě, nebude to dobré.“
Simonová, Braisazová-Bouchetová i Jeanmonnotové už v sezoně jednou stíhací závod vyhrály.
„Zaútočit na zlato je pro mě obrovská výzva,“ prohlásila Braisazová. „Naší výhodou i nevýhodou je, že se s Julií navzájem dokonale známe. Máme načtené silné i slabší stránky té druhé. Tím tvrdší pak náš souboj může být.“
Čas kolektivní páteční radosti na nedělní trati opět pomine.
Mimořádný den biatlonových matekHned dvě mámy se umístily na prvních pěti místech novoměstského sprintu, stříbrná Justine Braisazová-Bouchetová a pátá ve svém zatím životním závodě Lotyška Baiba Bendiková. „Byla jsem dnes moc ráda i za Baibu,“ tvrdila Braisazová-Bouchetová. „Její návrat je mimořádný, vždyť porodila svého malého chlapce až v září a teď je tady tak dobrá. To je opravdu bláznivé.“ Francouzka se po závodě rozhovořila také o tom, v čem ji osobně těhotenství a mateřství v biatlonu pomohlo. „Psychicky i fyzicky jsem se zotavila. Trénovala jsem během těhotenství každý den, protože jsem se cítila opravdu dobře a s našim dítětem bylo všechno v pořádku. Zůstávala jsem doma, nikam necestovala. Takový rok jsem potřebovala. Teď když teď jdu za závod, jsem uvolněná, nejsem nervózní jako dřív. A má rodina mi dodává sílu, když jsem unavená.“ |