V individuálních závodech mužů na šampionátu na sebe zatím veškerou pozornost strhává 21. a 22. zlatem Johannes Bö, a tak je na první pohled v mužském norském týmu všechno v pořádku.
I na ten druhý, vždyť v sobotním sprintu se všech šest Norů vešlo do nejlepší desítky.
Až ten třetí odhalí, že Norové jsou zvyklí na mnohem bohatší medailovou nadílku.
Například loni v Novém Městě brali ze sprintu všechny tři medaile, stejně jako ze stíhačky. Zopakovali tím výkon ze šampionátu v Oberhofu 2023, kde ve sprintu také obsadili kompletní pódium, a až při stíhačce se na třetí místo vklínil Švéd Samuelsson.
Ne, Johannesi, nesvlékej se. Až bizarní historky loučícího se krále biatlonu |
I v této sezoně Světového poháru se stalo zatím pouze výjimečně, aby norští biatlonisté nestáli alespoň na dvou ze tří pódiových stupínků. Proto není troufalé říct, že výkony Norů jsou zatím za očekáváním. Zvlášť, když rozpačité závody korunoval ve stíhačce Vebjörn Sörum šesti chybami na střelnici a propadem ze čtvrté na 25. příčku v cíli.
„Nazval bych to totálním selháním. Byl jsem špatný na trati i na střelnici,“ nešetřil se pak v rozhovoru Sörum.
KDE AŽ JSEM? Sturla Holm Laegreid měl před rokem v této chvíli na světovém šampionátu už zlato a stříbro, ve Švýcarsku se zatím musí smířit s devátým a čtvrtým místem.
Naštěstí pro něj jsou norská média natolik zaměstnaná referováním o historických úspěších Johannese Böa, že jim absence dalších medailí v mužském týmu vůbec nevadí.
Bohužel to samé neplatí pro norské biatlonistky. Ty si i na šampionát přenesly trápení, které je provází většinu zimy, a komentátoři v médiích pak nejdou pro ostré slovo daleko.
Ve čtrnácti individuálních závodech Světového poháru byly zatím Norky pouze třikrát na pódiu, z toho dvakrát mladá naděje Maren Kirkeeideová a jednou zkušená Karoline Knottenová. V mnoha kláních ale Norky vyklidily první desítku zcela a nepříjemný trend se jich drží i ve Švýcarsku.
Selhání a pak nenávist i urážky na sítích. Nechutné, reagují kolegové Tandrevoldové |
Nějakou dobu se v pátečním sprintu zdálo, že Ingrid Tandrevoldovou opustily černé myšlenky, které ji zahltily po pokažené smíšené štafetě, a dokáže se odrazit k pěknému výsledku. Jenže dvě chyby ji srazily až na 23. místo. Lépe dopadla i se třemi chybami šestnáctá Kirkeeideová.
Tandrevoldová se v následné stíhačce probíjela odvážně vzhůru, před závěrečnou střelbou hájila s jednou chybou deváté místo. Jenže pak ji hrůza z položek vestoje dohnala znovu. Jako už tolikrát neustála tlak, který s sebou poslední střelba přináší, a třikrát pálila vedle. Doběhla osmnáctá a zklamaná.
„Nejlepší Norkou byla v neděli Lotte Lieová na čtrnáctém místě. V reprezentaci Belgie,“ hlásil posléze kousavě web televize TV2.
„Je to kolaps. Tři chyby se vám v takových podmínkách prostě nemůžou stát,“ nebral si servítky v televizním přenosu Ole Einar Björndalen.
Ani další Norky nezařídily důvod ke spokojenosti. Kirkeeideová nasázela sedm chyb a propadla se na 33. místo, Ragnhilda Femsteineviková skončila s pěti omyly pětačtyřicátá a Knottenová finišovala po šesti chybách na 51. příčce.
Maren Kirkeeideová na střelnici v Lenzerheide.
„Marte Röiselandová s Tiril Eckhoffovou nás rozmazlily. Mysleli jsme, že Tandrevoldová na ně rychle naváže, ale ještě to nedokáže,“ hodnotil expert NRK Ola Lunde. „Naše biatlonistky zkrátka nejsou dostatečně dobré ve střelbě. Když se kouknete na Preussovou, tak má skvělou techniku a silnou psychiku,“ rozebíral s tím, že stát se nejlepším národem mezi ženami bude pro Norky dlouhá cesta.
„Jejich výsledky jsou daleko od toho, co bychom čekali. A opravdu hodně daleko, než kde by měly být.“
„Samozřejmě, že takové výsledky nejsou naším standardem. Ale i to je součást naší práce,“ hájil své svěřenkyně trenér Patrick Oberegger.
Lunde se ovšem s takovými slovy nehodlá uspokojit. „Měli by být víc sebekritičtí. Neškodilo by jim udělat krok zpět a říct, že už je to příliš špatné. Musí tento trend obrátit.“
Šanci utnout podobné kritické komentáře mají Norky hned v úterním vytrvalostním závodě. A kromě toho také v sobotní štafetě, ve které už tuto sezonu dokázaly dvakrát stát na stupních vítězů a naposledy v Anterselvě až do posledních metrů bojovat o vítězství.
