Michal Krčmář
Michal Krčmář
Ve dvaatřiceti letech nejzkušenější český biatlonista, zároveň největší mužská naděje.
Krčmář mezi elitou debutoval v roce 2012 a od té doby se zúčastnil tří olympijských her a sedmi světových šampionátů. Z vrcholných akcí vozil i medaile – na hrách v Pchjongčchangu 2018 byl druhý ve sprintu a z mistrovství světa v Anterselvě 2020 má bronz ze smíšené štafety.
K biatlonu se podobně jako většina reprezentantů dostal přes běžecké lyžování. Poprvé na sebe výrazněji upozornil na juniorském evropském šampionátu, kde v roce 2011 získal dvě bronzové medaile.
Přezdívá se mu Bimbo a z Masarykovy univerzity v Brně má magisterský titul v oboru kondiční trenér. Ve volném čase se s oblibou věnuje hudbě a filmům. Je také velkým fanouškem fotbalové Sparty.
Jonáš Mareček
Český biatlonista Jonáš Mareček v akci během stíhacího závodu na slovinské Pokljuce.
V jedenadvaceti letech Mareček patří k největším českým biatlonovým nadějím. A proč ne rovnou i těm světovým? Vždyť v loňské sezoně se stal ve vytrvalostním závodě juniorským mistrem světa a ve sprintu i Evropy.
Biatlonu se věnuje od devíti let. Okolí o něm tvrdí, že je při závodech flegmatický, zároveň ale i plný nadšení.
Mezi jeho přednosti patří běh. Sám si vyčítá střelecké chyby. Někdy dokáže položky vynulovat, jindy ale zase klidně nastřádá osm chyb.
„Mám ji hodně na houpačce,“ uznává. „Záleží, jak mám zrovna nastavenou hlavu, někdy se trápím a nedokážu se z toho vyhrabat, jindy si věřím a je to super.“
Tomáš Mikyska
Tomáš Mikyska během sprintu v Hochfilzenu.
Další mladík v české sestavě, ovšem nenechte se zmást, třiadvacetiletý Mikyska už premiéru ve Světovém poháru absolvoval před třemi roky.
V žákovských kategoriích hrál i fotbal. Prý byl velký talent a i on se zprvu viděl spíš na zelených trávnících než na sněhu.
„Jenže jakmile jsme při biatlonových trénincích začali střílet, chytilo mě to,“ říká.
Má slabost pro coca-colu a také pro formule. Je velkým fanouškem Brita Lewise Hamiltona a ve virtuálním světě si i rád sám zazávodí.
Jakub Štvrtecký
Jakub Štvrtecký na trati štafetového závodu v Anterselvě
Ve čtyřiadvaceti letech už má Štvrtecký za sebou olympijské hry v Pekingu či tři účasti na mistrovství světa.
Ve Světovém poháru jezdí pravidelně od sezony 2019/2020 a nejlépe v něm individuálně skončil na osmém místě v prosincovém sprintu v Hochfilzenu.
K biatlonu ho přivedl otec. „Tehdy to ale bylo tak, že jsem často už skoro končil. Říkal jsem, že už jezdit nebudu. Pak to ale nabralo obrátky. Lepšil jsem se, dařilo se mi v dorostu, najednou jsem byl v juniorské reprezentaci a teď i mezi muži,“ popisuje.
Jeho vzorem je norská legenda Ole Einar Björndalen. V roce 2020 na mistrovství světa juniorů v Lenzerheide slavil stříbro ve sprintu.
Adam Václavík
Adam Václavík na trati štafetového závodu v Anterselvě
Po Krčmáři druhý nejzkušenější reprezentant. Dvojnásobný účastník olympijských her i mistrovství světa.
Největším úspěchem osmadvacetiletého Václavíka je stříbro z mistrovství Evropy 2020 v Raubiči. Ve volném čase rád čte a věnuje se rodině.
Účast v Oberhofu si vybojoval na úkor Vítězslava Horniga díky lepším výsledkům na evropském šampionátu v Lenzerheide. „K velmi dobré běžecké formě přidal i stabilnější výkony na střelnici,“ vysvětlil rozhodování sportovní ředitel Ondřej Rybář.
Markéta Davidová
Česká biatlonistka Markéta Davidová během stíhacího závodu v Anterselvě.
Právě na ni český tým spoléhá.
Jestli se o některém reprezentantovi může prohlásit, že je medailovou nadějí, je to ona.
Šestadvacetiletá Davidová v aktuální sezoně stála dvakrát na stupních vítězek. Ve sprintu a stíhacím závodě v Hochfilzenu obsadila druhé a třetí místo.
Davidové se přezdívá Makula. Její největší nebiatlonovou vášní jsou koně. I kvůli nim se vrhla na vysokoškolské studium na České zemědělské univerzitě a loni se pochlubila: „Už jsem Ing. et Ing. (v oborech Reprodukční biotechnologie a Výživa zvířat a dietetika).“
Na koni pojmenovaném Wigo si už zajela i parkurové závody. Nyní věří, že v Oberhofu uspěje na lyžích a s malorážkou.
Letos Davidová ukázala zejména střelecké zlepšení. Na položkách je rychlejší, klidnější. A když k přesné střelbě přidá i tradičně slušný běh? Medailové ambice by mohly být reálné.
Na světovém šampionátu má na co navazovat. Z Pokljuky 2021 obhajuje zlato z vytrvalostního závodu, o rok předtím byla společně se smíšenou štafetou bronzová v Anterselvě.
Lucie Charvátová
Lucie Charvátová během vytrvalostního závodu v Ruhpoldingu.
V roce 2013 přešla od běhu na lyžích k biatlonu. Pozdější přechod je znát, na trati ji provází pověst rychlé ženy, často ji ale brzdí střelba.
Sledovat ji ve štafetách jsou pro fanoušky občas infarktové situace. I ona sama přiznávala, že z týmových závodů má blok.
Když se však třicetileté Charvátové povede zastřílet čistě, jsou z toho vysoká umístění. Důkazem je bronz ze sprintu na mistrovství světa v Anterselvě 2020.
Do dvanácti letech dělala i alpské lyžování, pět let také chodila na gymnastiku. Mezi její oblíbené záliby patří cestování a studium.
V letošní sezoně se Charvátové tolik běžecky nedařilo. „Jsou zpět mé poruchy metabolismu, s nimiž jsem bojovala už před pěti lety,“ prozradila v prosinci.
Tereza Voborníková
Tereza Voborníková na trati štafetového závodu v Ruhpoldingu
Minulá sezona pro ni byla průlomová.
Na juniorském mistrovství světa oslavila ve sprintu a ve stíhacím závodě zlato. Odbyla si debut na olympijských hrách a získala první body ve Světovém poháru.
Teď ji ve dvaadvaceti letech čeká další milník: dospělé mistrovství světa.
Voborníková v mládí hrála v hudební škole na kytaru a chodila na balet. Když jí bylo dvanáct, kamarádka ji zlákala, aby zkusila běh na lyžích. A u něj už víceméně zůstala, jen v patnácti letech do její výbavy přibyla i malorážka.
Sama říká, že musí zapracovat na střelecké zbrklosti. Trenéři ji naopak chválí pro tréninkovou píli. Vždy prý do puntíku splní, co jí předepíšou. Silnou stránkou je i její psychika.
V letošní sezoně ji zabrzdila nemoc, po ní se ale rozjíždí a ve Světovém poháru už získala padesát bodů.
Eliška Václavíková
Eliška Václavíková na trati sprintu ve francouzském Annecy-Le Grand Bornand
Reprezentaci doplnila v den začátku mistrovství. V úvodu sezony bodovala ve Světovém poháru, ale po Vánocích ji zbrzdilo onemocnění.
Jejím nejlepším výsledkem v aktuálním ročníku je 39. příčka z vytrvalostního závodu v Kontiolahti.
Biatlonu se věnuje o jedenácti let a dosavadní maximum si vyjela loni ve sprintu v Otepää ještě s rodným příjmením Teplá. V létě 2022 si vzala trenéra Jiřího Václavíka.
Síly nejraději nabírá v přírodě na procházkách se psem.
Tereza Vinklárková
Tereza Vinklárková ve sprintu v Oberhofu.
Do týmu byla povolána na poslední chvíli po odhlášení Jessicy Jislové.
Atmosféru seniorského světového šampionátu okusila poprvé v Anterselvě 2020, kdy po povedeném juniorském mistrovství dostala šanci i mezi dospělými. Nastoupila do vytrvalostního závodu a vyjela si 62. místo.
Na nejlepší umístění ve Světovém poháru dosáhla v roce 2021 v Östersundu, kde finišovala ve sprintu na 29. místě. Celou letošní sezonu však strávila v druholigovém IBU Cupu.
Mezi její záliby patří hudba, konkrétně hra na kytaru a zpěv. „Nejčastěji hraju popové písničky, všechno, co mi zrovna přijde pod ruku.“ Také moc ráda čte.
