Pořád Oberhof nemáte rád?
(Zasměje se) To je dneska trochu těžká otázka. Vím, že jsem tady za posledních šest let byl nejhůř sedmnáctý, ale to nic nemění na tom, jaký tady ten závod může být. Fakt nevím. Dneska to Oberhofu prominu, ale mezi mé oblíbené destinace určitě nepatří.
Musíte mít ale obrovskou radost, že se vám konečně sešla střelba se skvělým během.
Určitě mám. Vlastně mi dneska vyšlo úplně všechno, běžecky to šlo, na střelnici taky. Všechno klapalo.
Co jste si pomyslel, když jste projel cílem na prvním místě o 55 vteřin před Rusem Cvetkovem?
Vlastně jsem si toho ani nevšiml. V posledním kole na mě sice volali, že mám 45 vteřin náskok, ale měl jsem nízké startovní číslo a za mnou jela velká spousta lidí, takže jsem tomu nepřikládal velkou váhu. Netroufal jsem si pomýšlet na bednu, ale věřil jsem v dobrý výsledek, třeba rozšířené pódium pro šest lidí.
Vážně? Ani když za vámi dojel Martin Fourcade a ztrácel 40 vteřin, tak jste nepomyslel třeba i na vítězství?
Ono to v tom cíli hrozně rychle uteče. Šel jsem se převlékat do kabinky za klukama, bavili jsme se o závodě a já se dozvěděl, že přede mě šel Julian Eberhard. I proto už jsem pak o výhře neuvažoval. Jen jsem doufal a doufal, že těch lidí, co mě přeskočí, bude co nejmíň. Ale že budu druhý, to jsem se ani tehdy neodvážil tipovat.
Pořvávali na vás trenéři v posledním kole, že jedete o stupně vítězů?
Určitě, hodně na mě řvali a dávali mi informace. Hnali mě, co to šlo.
Často jste si stěžoval na rychle se měnící oberhofské podmínky. Jaké byly tentokrát?
Dneska to docela šlo. Na nástřelu to přitom byla divočina, ale pak už byly podmínky slušné. Na střelnici to bylo na Oberhof docela v pohodě, bez větrných poryvů. Férový závod.
Musely vám slušně jet i lyže, měl jste třetí nejrychlejší běžecký čas, k tomu nejrychlejší poslední kolo...
Lyže dneska jely skvěle, za což musím poděkovat servisákům. Ale celkově jsem se cítil parádně, hlavně v kopcích. Jelo se mi opravdu dobře.
Adam Václavík přitom říkal, že se před startem necítil úplně ideálně, protože za sebou máte náročný tréninkový cyklus.
To ano, ale já vůbec necítil, že bych na to fyzicky neměl. Rozpačité to bylo na nástřelu, když byla vánice a trať během pár minut zapadla. To mě trochu vystrašilo, že bude neprojetá pro nás s nízkými startovními čísly, ale nakonec přestalo sypat a bylo to v pohodě. A já na ten závod vlastně až tak nemyslel. Celou dobu tady řeším dopingové téma, takže se mi hlavou honí jiné myšlenky.
I to vám možná pomohlo psychicky, že jste na závod tolik nemyslel, ne?
Těžko říct. Ono to všechno souvisí s biatlonem, ale na druhou stranu jsem se asi opravdu na ten konkrétní závod úplně nesoustředil. Měl jsem čistou hlavu, nečekal velké věci a nepřemýšlel o tom. To mi asi pomohlo.
TŘI NEJLEPŠÍ. Po sprintu v Oberhofu se radují zleva Michal Šlesingr (druhé místo), vítěz Julian Eberhard a Dominik Windisch.
Kdy jste začal nad závodem přemýšlet?
Ještě ráno jsem řešil něco kolem dopingu a asi až na nástřelu, nebo pár hodin před ním jsem začal o závodu přemýšlet. Poměrně pozdě.
Do sobotní stíhačky vyrazíte z druhého místa s jen desetisekundovou ztrátou na Juliana Eberharda. Máte skvělou výchozí pozici.
A dostatečné sebevědomí. Na trati mi to dneska chutnalo, snad mě forma neopustí ze dne na den a zase se mi pojede dobře. Otázkou je tady střelnice, na které se může stát cokoliv. Může přijet první skupina závodníků, které foukne, pak přijede druhá, která bude mít bezvětří. Snad budou i v sobotu regulérní podmínky a v tu chvíli bych na tom mohl být velice slušně a s tou pozicí bych mohl dobře naložit.
