První závod v novém roce, první top 10. Velká spokojenost?
Pocitově tam bylo určitě zlepšení oproti první části sezony. Konečně se to blíží tomu, čemu jsme chtěli, aby se to blížilo.
Některým škarohlídům jste ukázal, že se s vámi pořád musí počítat.
Já samozřejmě taky nebyl spokojený s tím, co jsem v úvodu sezony předváděl. Určitou část fanoušků naprosto chápu, že byli zklamaní. Spíš jsem nechápal lidi, kteří nás hned zatracovali. Chtěl jsem do toho po novém roce vstoupit a změnit to. Jsem rád, že se mi to povedlo.
Vybíhal jste s šestkou, a tak jste celou dobu určoval nejrychlejší mezičasy. To vás muselo těšit, ne?
Určitě, ale zároveň jsem byl v klidu. Věděl jsem, že to vůbec nic neznamená, a i proto jsem se snažil nechat v posledním kole úplně všechno. Bylo mi jasné, že se bude rozhodovat ve vteřinách. Přede mnou jel i Dominik Windisch a ten nepatří k úplně slabým běžcům. Když jsem jel rychleji než on, říkal jsem si, že by to nemuselo být špatné, to mě potěšilo.
V první položce jste zasáhl všechny terče. Tušil jste, že vám půjde o hodně?
Když vezmu všechny své dobré výsledky, na které jsem dosáhl, tak všechny šly přes nulu na střelnici. Proto jsem to bral jako padesát procent závodu, ale ještě tam byla ta stojka, kterou jsem bohužel nezvládl. Měl jsem štěstí na podmínky, ale nedokázal jsem je využít, to mě mrzí.
Sprint mužůPodrobné zpravodajství ze závodu. |
Jak velkou roli hrál neustávající déšť?
Ten mi vůbec nevadil. Před závodem jsem se celý převlékl, byl jsem na to připravený. Když to odlehčím, jsem kluk z Krkonoš, takže jsem na to zvyklý.
V posledním kole jste se rval, měl 11. nejrychlejší čas.
Jel jsem sám na sebe, což bylo hrozně těžké, ale snažil jsem se na trati nechat všechno. Je samozřejmě nejlepší, když v posledním kole jedete s někým, což se mi nepovedlo. Ale i tak jsem tam nechal maximum.
Michal Krčmář si jede pro deváté místo ve sprintu v Oberhofu.
Bylo velkou výhodou mít v tomhle dešti nižší číslo, vzhledem k tomu, že trať trochu měkla?
To teď nedokážu říct, k tomu se asi musí vyjádřit kluci za mnou, jestli se to rozhrabalo. Trať byla dost tvrdá, možná takhle vydržela pro všechny.
Pocítil jste ještě během závodu únavu z náročné vánoční přípravy?
To ani ne. Přes Vánoce jsme dbali na techniku, snažili jsme se z toho trénování vytěžit maximum, až mi to kolikrát lezlo krkem. Trenéři byli na každém metru a furt do nás něco cpali. Na technice i střelbě jsme hodně pracovali, tak snad to teď něco přinese.
Jak velkým povzbuzením pro vás bylo čtvrteční třetí místo Veroniky Vítkové?
Pro celý tým je to určitě nakopnutí. Je vidět, že se někdo dokázal dostat na stupně vítězů, i Evička (Puskarčíková) byla desátá, což je zlepšení. Nás to určitě potěšilo, jen to teď musíme potvrzovat.
