Dneska asi vládne velká spokojenost, je to tak?
Přesně tak. Dneska kdybych měl hledat něco, co nebylo optimální, tak střelba nebyla úplně rychlá. To je jediné, co bych si mohl vytknout. Ale takticky na trati, i na střelnici to bylo zvládnuté. Zbyly mi síly i do posledního kola, takže dneska absolutní spokojenost.
Jak těžké bylo naladit se na stíhací závod, když jste ve sprintu dojel až devětatřicátý?
Trochu mě povzbuzovalo to, že tady není lehká střelnice. Věděl jsem, že když ty nuly přijdou, člověk se určitě bude posouvat, protože to není jako na Pokljuce, v Ruhpoldingu, kde ty nuly padají mnohem víc. Ta střelnice je tam lehčí. To mě motivovalo a samozřejmě jsem se kouknul večer do startovky a měl jsem ztrátu minutu na 8. místo. To jsou dvě trestné kola aspoň na nějaký ten kontakt. Věděl, že závod je furt otevřený. Neměl jsem důvod to balit, navíc na domácí půdě, necítím se ani fyzicky špatně. To bych byl asi špatný závodník, kdybych se z 39. místa nechtěl druhý den prát o výsledek.
Posilovalo to vaši sebedůvěru, když jste se po každé střelbě posouval vpřed?
Určitě je to super motivace. Buď se posunete o místa, nebo když jsem se po první stojce neposunul, tak jsem najednou před sebou viděl vlak lidí. Někdy vás nula posune, jindy přiblíží ke skupině, kterou můžete v další střelbě přeskočit. To se dělo a hnalo mě to kupředu.
 |
V čem je nejtěžší dát během závodu čtyři nuly?
Musí si to sednout, člověk musí mít mít vnitřní jistotu a sebedůvěru, kterou sice ve střelbě mám, ale poslední dobou jsem tam měl spoustu jedniček, které mi to hatily. Počínaje vytrvalostním závodem na mistrovství světa a konče včerejším sprintem. Včera jsem i Ondrovi (Rybářovi, trenérovi) říkal, že mě to štve. Kdyby byly ty položky rozházené… ale já mám čtyři rány naprosto bez problémů centrové a pak mi jedna ulítne. To mě hlodá a štve. Na to jsem se dneska zaměřil. Čtyři nuly jsou ale výjimečné pro každého závodníka, když je dá.
Bezchybný Krčmář skončil ve stíhačce čtrnáctý, vyhrál Tarjei Bö |
Vedete si statistky největších posunů ve stíhacím závodu?
To nedělám, ale v Östersundu (na začátku sezony 2016/2017), když jsem byl sedmý, tak jsem se posunul o 31 míst. Ale nezaznamenávám si to.
Nemrzí vás trochu, že jste tu zajel dva ze tří závodů výborné a ten, kde na střelbě záleželo úplně nejvíc, se tolik nepovedl.
Odpovím dvojitě. Určitě mě to štve, ale škoda je dobrého člověka. Prostě se stalo, já jsem to musel přijmout a poprat se s tím. Ale samozřejmě, když dáte čtyři nuly a takhle se posunete, tak si na ten nepovedený sprint v cíli vzpomenete. Ale tak to prostě je. Kde je psané, že kdybych byl patnáctý ve sprintu, že se nezblázním a nepošlu tam dvojku na první položce. To jsou kdyby. Tohle je biatlon.
Biatlonová soutěž! Získejte zimní bundu zdarma |
Jaká vlastně byla v týmu po sprintu nálada? Vy jste na 39. místě jako jediný bodoval.
No nebyla spokojenost. Co víc k tomu říct. Zanalyzovali jsme si to. Na druhou stranu, tohle si asi každý zapisujeme do sebe a na konci sezony si sedneme a řekneme si to. Není čas se tím extrémně zaobírat, když je druhý den další závod, příští víkend další závody. Jde to ráz na ráz. Někdy je to dobrý lék, že člověk rychle zapomene na předchozí nezdar. Mě včera strašně štvaly ty dvě jedničky, protože když jsem viděl ty střelby, tak 4 rány byly vleže i vestoje krásné centrové. To byl můj největší cíl, abych se toho dneska vyvaroval.
Vyhlížíte už další týden v Novém Městě?
To po mě ještě nechtějte, aspoň na den vypnu. Zítra máme volný den, chci co nejvíc zregenerovat, v úterý se projet, ve středu se člověk zapracuje a jde do závodu. Teď potřebuju vnímat tělo, nasát energii do dalších závodů. Tím, že se necítím špatně v tuhle chvíli, chtěl bych to ještě prodat, ve čtvrtek je další šance něco předvést.
Takhle jsem to myslel, jestli vám takový výsledek dodá větší chuť.
Jo, já říkal od té doby, co jsem se po covidu vrátil, že se necítím úplně špatně, že ta pauza mi možná trošičku i prospěla, že jsem si odpočinul. Chuť do závodění mám, síly taky, což jsem dneska i ve štafetě potvrdil. Ale uvidíme, sezona se blíží ke konci, druhý týden tu může být horší, co se týče sil, ale já do něj půjdu s čistou hlavou a uvidíme.
Na další týden z juniorského mistrovství světa dorazí medailisté Mikuláš Karlík s Vítězslavem Hornigem. Budete plnit i roli jakéhosi rádce?
Kluci spíš musejí koukat kolem sebe. To není o tom, že bychom jim radili. Já budu dělat, co dělám. Myslím, že nejdu špatnou cestou, že jsou za mnou i nějaké hmatatelné výsledky a cesta, kterou jdu s trenérem, funguje. Pokud si kluci z toho budou chtít něco vzít, tak se kouknou a budou se učit. Takhle jsem to dělal u Ondry (Moravce), on mi taky neříkal, co a jak, ale já ho sledoval a snažil jsem se to okoukat.
