Co jste si tedy schovával, když to umíte líp?
Neschovával jsem si nic, nechal jsem v závodě všechno. Ale mrzí mě ta pátá rána vleže. Zvolil jsem taktiku střílet na dva nádechy, i když jsem původně chtěl střílet jen na jeden. Ale vyhodnotil jsem si, že bych to v téhle výšce na jeden nádech nezvládl. Tak když už jsem byl docela prodýchlý, měla tam být ode mě nula. To mě mrzí.
Rekordní světové zlato pro Johannese Böa. Sprint zvládl z Čechů nejlépe Krčmář |
Zato stojka byla posléze bezchybná. Pohlídal jste si ji?
Ne, dělal jsem na ní práci, kterou jsem se snažil pilovat během přípravy. Byla odstřílená, jak jsem cítil.
V průběhu sezony jste se snažil zapracovat na rychlosti střelby. Jak jste s tím úkolem daleko?
Na svěťáku v Anterselvě přišlo zrychlení, ale neslo s sebou spoustu jedniček a dokonce i nějakou tu dvojku. Tady je má střelba také o něco rychlejší. Vím, že mě v tomhle směru trochu tlačí bota, a mám ještě problém ukoordinovat činnost, co se týče spouště a mechanismu během položky. Musím proto být opatrnější. Začal jsem na zrychlení pracovat ve druhém trimestru, piluju ho, nechci změnu nechávat až na příští sezonu. Půjde také o jasný cíl do přípravy na olympijskou zimu.
S během jste byl spokojený?
Nebyl to špatný výkon, ale být tak o pět vteřin v každém kole rychlejší, byl bych spokojený maximálně.
Michal Krčmář ukrajuje metry z desetikilometrové trati sprintu na mistrovství světa.
Dalo se za někým svézt?
Trošičku ve druhém kole, když mě dojel Phillip Nawrath, který startoval za mnou a šel bezchybně ležku. Plus tou dobou vyrážel do prvního kola Tarjei Bö. Tak jsme dvě louky objeli spolu. Neřekl bych, že jsem odpočíval, spíše jsem té společnosti využil, abych získal nějaký čas, protože kluci jeli velice slušné tempo. Ve třetím kole jsem pak před sebou viděl pro změnu Dmitra Pidručného. Vyjížděl jsem pět, sedm vteřin za ním a zkoušel ho docvaknout, abych měl na oční kontakt před sebou nějakého tahouna.
Sečteno a podtrženo z toho bylo v cíli 23. místo se ztrátou 1:34 minuty. Výsledková listina je našlapaná. Co to znamená pro stíhačku?
Že je v ní o co jet. Když se podíváte na mé stíhačky z poslední doby, nebyly vůbec dobré. Nedokázal jsem při nich pracovat na střelnici, jak bych měl. Takže mým jediným úkolem bude zůstat koncentrovaný a dělat na střelnici práci, na kterou jsem trénovaný a kterou umím.
Ve sprintu vítězný Johannes Bö překonal historický rekord v počtu zlatých medailí Oleho Einara Björndalena, má jich už 21. Jak byste jeho počin okomentoval?
Tak, že Ole Einar Björndalen, Martin Fourcade a Johannes Thingnes Bö jsou tři největší legendy našeho sportu. Se všemi třemi jsem mohl závodit, což je pro mě obrovská čest. A na odlehčenou - myslím, že aspoň v jednom závodě jsem je i všechny najednou dokázal porazit. Každopádně toto trio udávalo směr našeho sportu.
A v čem byl Johannes přece jen jiný?
Pobral spoustu talentu, zároveň si však uvědomoval, že k němu je potřebná i nějaká ta dřina. Dokázal vše krásně vybalancovat a byl pevný v kramflecích. A jeho hlava je obrovsky silná. To ho možná odlišuje.
Hornig: Měl jsem už lepší dny. Škoda té jedné rányPřed svým prvním sprintem na MS vnímal od rána nervozitu  Vítězslav Hornig během sprintu na mistrovství světa v Lenzerheide „Velká škoda té jedné rány mimo, protože taková jedna rána dnes dělala skoro patnáct míst v pořadí,“ bilancoval svůj sprint a 29. místo Vítězslav Hornig, letos nejlépe umístěný Čech ve Světovém poháru. Nehledal výmluvy. Moc dobře si uvědomoval, jakou chybu při ležce vyrobil. „Ta rána byla o půl vteřiny delší a vypadla mi z terče.“ Ani na trati si nepřipadal luxusně. „Měl jsem už lepší dny,“ konstatoval. „Trochu mi dělalo problém rozjet se do závodu. Ale extrémní průšvih to nebyl.“ Po vytrvalostním závodě v Novém Městě 2024, v němž obsadil 46. místo, šlo o teprve druhý Hornigův individuální start na světovém šampionátu, navíc v úplně jiné roli než loni. Což mohlo přece jen nahlodávat jeho psychiku. „Od rána mi nebylo nejlíp, pociťoval jsem docela velkou nervozitu. Ale závod pak byl ode mě zvládnutý - až na tu jednu ránu,“ konstatoval. Stíhačka dá v neděli jemu, Michalu Krčmářovi i Jonáši Marečkovi (38. ve sprintu) příležitost k dalšímu zlepšení. |
