„Má veškeré předpoklady k tomu, aby jednou nahradila Gabrielu Koukalovou.“
Slova prezidenta Českého svazu biatlonu Jiřího Hamzy z letošního září.
Už dva roky ty hlášky poslouchá. Jak převezme štafetu po Koukalové a Veronice Vítkové. Jak bude budoucností českého biatlonu, kterému přinese další úspěchy.
„Ale nic to se mnou nedělá. Nepřipouštím si to a ani si tak nepřipadám,“ říká Markéta Davidová.
Za ty dva roky vyspěla.
Česká biatlonistka Markéta Davidová v olympijském závodu ve smíšené štafetě. (20. února 2018)
Ze stydlivé dívky se stala juniorskou mistryní světa. Na olympijských hrách v Pchjongčchangu si odbyla úspěšnou premiéru, když skončila patnáctá ve sprintu, pětadvacátá ve stíhacím závodu a poprvé si vyzkoušela také hromadný závod.
To všechno v pouhých jednadvaceti letech.
„Nervozitu před startem sezony? Cítím, ale to před každými závody. Není to nic výjimečného,“ říká.
Bude letošní sezona velkou výzvou?
Za dospělé holky jsem závodila už minulý rok, takže to necítím jako nějakou obrovskou změnu. A snažím se vytěsňovat i ty řeči o tom, jaký jsem talent, nevnímat je.
Takže pro vás nebude těžké nestresovat se z toho, že závodíte s elitou.
Čím víc člověk ve Světovém poháru závodí, tím menší stresy pak zažívá. A já už za sebou pár závodů mám, takže to už pomalu nevnímám. Že bych řešila, jestli jsou tyhle holky stejně staré, nebo starší než já, to fakt ne. Pro mě už to nehraje roli.
Bude pro vás sezona jednodušší proto, že budete mít sezonu nalajnovanou a nebudete pendlovat mezi áčkem a béčkem?
To si nemyslím. Holky z béčka totiž mají velkou šanci dostat se do svěťáku. Když se nám nebude dařit, nějaké se protočíme. Určitě to není dané tak, že budu celou sezonu jezdit Světový pohár.
Do týmu přišel nový norský trenér Egil Gjelland. Jsou pod ním tréninky náročnější?
Ze začátku byly náročnější, ale ty tréninky zase probíhaly v meších intenzitách, než na jaké jsme byli zvyklí, takže tím se to vykompenzovalo.
Takový styl tréninku vám sedí víc?
To zatím nechci hodnotit. Ukáže se v průběhu sezony.
Gjelland patřil v minulosti k nejlepším střelcům ve Světovém poháru. Co vám u střelby radil?
Trochu jsme měnili najíždění na terč a podobné věci, ale nic dalšího konkrétního to nebylo. Teď se cítím ve střelbě trochu líp, ale … Teprve na závodech se ukáže, jak moc to pomohlo. Tam je to něco jiného než v tréninku.
V Otepää se stala juniorskou mistryní světa ve stíhacím závodu.
V minulosti vedl norské hvězdy – Björndalena, bratry Böovy, Toru Bergerovou a další. Je to pro vás o to větší motivace trénovat pod takovým esem?
Jasně, má velké jméno, ale jako člověk je skvělý, fajn. Vůbec nebyl problém, abychom se skamarádili, všechno hned fungovalo.
S komunikací v angličtině nebyl problém?
Přiznám se, že s angličtinou trochu bojuju, chybí mi slovíčka, ale rozumíme si. Člověk použije ruce i nohy a nějak se domluvíme.
Nebo Google překladač.
(smích) Ne, zas tak špatně na tom nejsem.
Nějaké další změny v tréninku pod Gjellandem proběhly?
Vlastně o moc novinkách nevím, ale určitě ubylo volna na soustředění, kde se trénovalo více v kuse.
Když ubylo volna, kolik vám ho zbývá na školu?
No… moc ne. Ale letos ještě bude muset zbývat, protože musím udělat bakalářku (na téma Tejpování koní, pozn. red.) a státnice. Tak se to snažím furt nějak skloubit dohromady.
A jde vám to?
Tak nějak jo i ne. Začala jsem psát a budu muset i mezi závody a tréninky, jinak bych se z toho na jaře zbláznila.
Ještě v minulé sezoně jste spolupracovala s Jindřichem Šikolou. Změnilo se na tom něco?
Tréninkové plány už jsou úplně věcí Egila. S Jindrou si ale voláme, bavíme se. Když potřebuju poradit, nebo se v něčem ujistit, ozvu se mu a on mě vždycky podpoří. Poslední dobou fungoval tak trochu jako psycholog.
V předminulé sezoně přišly první body ve Světovém poháru, v té minulé už účast na olympiádě. Co přijde letos?
Jdu do toho s čistou hlavou a uvidíme, co mi tam spadne. Chci z toho závodění mít dobrý pocit, chci zlepšit střelbu a pak se uvidí, na co to bude stačit.
