Kdy jste se dozvěděla o pozvánce do A týmu?
V sobotu po závodě v IBU Cupu za mnou přišel náš trenér Jindřich Šikola a řekl mi, že pojedu do Nového Města. Vůbec jsem nečekala, že by to takhle mohlo dopadnout, bylo to milé překvapení. Sice se o tom všude psalo a mluvilo, ale mně osobně nikdo neříkal, že do Nového Města opravdu pojedu.
To jste pak na cestě z Ridnaun jen přeskočila z auta do auta, ne?
Přesně tak. Áčko se vracelo z Pokljuky, tak jsme na sebe počkali a oni si mě pak akorát přendali mezi auty a jela jsem přímo sem.
Na svém Instagramu máte fotku z Ridnaun, kde držíte polámanou zbraň. Už je v pořádku?
Já tam totiž spadla a zlomila jsem si na ni hák. Ale slepilo se to, takže bez problémů.
Máte za sebou první trénink s áčkem, jaký byl?
Tréninky jsou většinou všude stejné, nedá se říct, že by byl něčím výjimečný, trénink jako trénink. Navíc, já jsem tady zvyklá jezdit, protože tady máme hodně závodů Českého poháru, takže mám místní tratě najeté. V tom možná budu mít trochu výhodu.
Kolem vás jezdí hvězdy Světového poháru, snažíte se od nich něco pochytit?
V tomhle je to samozřejmě ohromný skok, úplně něco jiného. Vidím kolem sebe holky, na které se dívám jen v televizi, je to o dost větší než IBU Cup. Navíc holky jsou o dost větší profesionálky. Pořád je tady samozřejmě sranda, ale je to jiné, je to větší biatlon. Některé věci třeba děláme trochu jinak, tak se dívám kolem sebe a snažím se třeba něco okoukat. Snad to k něčemu bude.
V pátek vás čeká úvodní sprint, těšíte se?
Hrozně moc, snad to bude super. Důležité je, abych si to užila, pak to bude dobrý.
Přijde se na vás podívat přibližně 30 tisíc diváků...
To si zatím nedokážu úplně představit. Ale kluci mají sprinty ve čtvrtek, tak aspoň uvidím, jaké to je.
Býváte před závodem nervózní?
Před závodem ani ne, jsem nervózní spíš ze střelby, tak snad to tentokrát bude v pohodě. Zatím na mě nervozita nepřišla, snažím si nepřipouštět to, že jsem na Světovém poháru. Ale když vidím ty obrovské tribuny... Naposledy jsem tady byla v roce 2015, kdy se tu konal Světový pohár. To jsem na nich ale stála a fandila.
Doufala jste tehdy, že třeba příště už budete závodit s puškou na zádech?
Takhle jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Možná jsem doufala, že by se to mohlo jednou povést, ale spíš za hodně dlouho.
Máte nějakou vysněnou soupeřku, kterou byste chtěla v pátek porazit?
To ani ne, jezdím závody sama za sebe a hlavně, v pátek od sebe nic nečekám.
I šéftrenér týmu Ondřej Rybář říkal, že si to máte hlavně vyzkoušet.
A to je hrozně uklidňující. Nemám žádné závazky, můžu jen překvapit. Po Novém Městě bych už zase měla najet na svůj juniorský program.
Pokud teda v pátek nevyhrajete...
(Smích) To se asi nestane.
