S výjimkou jedné, úvodní položky byste tudíž mohla říci, že to byl znovu velmi povedený závod?
Jo, ta jedna položka mě mrzí, ale jinak jsem opravdu dost spokojená. Mám radost, že i stojka se mi dnes povedla, že jsem věděla, jak při ní střílet (bilance 0-1). Ale víte, jak to chodí, každý další biatlonový závod se jede zase z nuly. Takže na můj povedený víkend v Kontiolahti se do budoucna úplně spoléhat nedá.
Davidová v hromadném závodu třikrát kroužila, obsadila desáté místo |
Kromě Elviry Öbergové zatím většina předních biatlonistek střídá hodně dobré, dobré a horší výkony. Z čehož plyne i vaše momentálně vysoké umístění v celkové klasifikaci poháru, jste na průběžném čtvrtém místě.
Právě. To je klasický obrázek na začátku sezony. Teprve postupně si to u každé z nás bude sedat.
Jak náročné byly večer a noc po sobotním vítězství? Usínalo se vám dobře? Často, když jsou lidé plní emocí, spánek přichází jen s velkými obtížemi.
No, usnula jsem až někdy ve tři ráno, takže to byla „super“ noc. Tělo, jak závodí až pozdě večer, je celé rozhicované. Na večeři se po závodě dostaneme až v osm. Tělo se s tím pere, není moc zvyklé v takové časy podávat špičkové výkony. Nemohla jsem v sobotu usnout, nespalo se mi v noci dobře, navíc ráno jsem se brzy budila. Už se těším na normálnější režim v Hochfilzenu.
Svůj sobotní triumf jste věnovala i bývalému trenérovi Egilu Gjellandovi. Hned vám na dálku gratuloval?
Jo jo, psal mi už po štafetách. A teď také. Vypadal, že je šťastný.
Co se potom dělo na první položce hromadného závodu, kde jste minula dva terče?
Vůbec nevím. Ono to celkově bylo hezké grupeto ran, jen trochu víc stranou, tak na dva cvaky (úpravu miřidel) doleva. Kdybych je docvakla, byla by to nula. Při té ležce nešlo o chyby na spoušti, ty mé rány nebyly daleko od terčů. Buď jsem si špatně lehla, nebo zrovna trochu víc zafoukal vítr. To mě mrzí. Až mě překvapilo, že ty terče nespadly, protože jsem si v průběhu položky žádné chyby neuvědomovala.
Triumfující Davidová: Říkali mi dobrý, dobrý. A najednou, že je to úplně dobrý |
Pozitivem nedělního závodu naopak byla vaše bojovnost a také rychlost v posledním kole, během nějž jste se v souboji o 9. místo držela s Braisazovou-Bouchetovou, jednou z nejlepších běžkyň mezi biatlonistkami.
Nejprve jsem se chvíli schovávala za Francouzkou Richardovou a pak jsem si řekla, že to zkusím za Justine. Dokonce jsem ji z kopce dolů dost sjela. Snažila jsem se jí držet, ale na konci nejtěžšího stoupání jsem toho měla už plné zuby. Tam mi trochu cukla. Ještě jsem se sice snažila Justine znovu dojet, ale nejsem zrovna sprinterka, nepřespurtovala jsem ji. To už bych musela mít hodně velké zrychlení.
Markéta Davidová v cíli hromadného závodu v Kontiolahti
V pondělí odlétáte z Finska do Rakouska a nejspíš si dopřejete i den dva volnější, protože toho musíte mít po pěti závodech úvodního pohárového kola docela dost, ne?
Pondělí v podstatě celý den strávíme na cestě, maximálně se po příletu půjdeme v Hochfilzenu projít. A v úterý asi vyrazíme na nějakou lyžovačku. Jen nevím, jestli to půjde někde na lukách, nebo budeme muset na stadion.
Až do soboty byl Hochfilzen posledním místem, kde jste ve Světovém poháru stála na stupních vítězů, druhá a třetí v prosinci 2022. Takže k němu máte pozitivní vztah?
Když se řekne oblíbené středisko, asi by mě nikdy nenapadl zrovna Hochfilzen. Ale vlastně ho mám docela ráda. Nevadí mi, přijde mi v pohodě.
