Čtyřikrát se probila na stupně vítězů, v Anterselvě dokonce kralovala sprintu a v individuálním závodě bojovala o malý křišťálový glóbus.
Celý Světový pohár Markéta Davidová pochopitelně objela, celkově skončila jednadvacátá. Stala se jasnou jedničkou českého družstva, byť se tomu sama brání.
„Já a jednička? Rozhodně se tak necítím a byla bych strašně ráda, kdyby se to v Česku přestalo říkat. Tak se necítil nikdo z nás, ať se to říkalo o komkoliv,“ tvrdí.
PRVNÍ ZLATO. Šťastný úsměv Markéty Davidové značí jediné - poprvé v kariéře vyhrála závod Světového poháru. Triumf přišel ve sprintu v Anterselvě.
Podle posledních výsledků ale tou jedničkou prostě je.
K ní míří většina přání fanoušků, kteří doufají ve stejně dobré výsledky jako v časech Gabriely Koukalové. Na ni je upřena největší pozornost.
Proto i tlak musí být zákonitě větší.
Skončit s biatlonem a jít na veterinu? Davidová zatím svůj plán odložila |
„Vnímám to. A já už si nebudu dávat za cíle jen dostat se ze sprintu do stíhačky, budou mnohem vyšší. Uvidíme, jak s takovými ambicemi dokážu pracovat,“ říká.
Sama ví, že potřebuje hlavně zvýšit svou spolehlivost. Aby jeden závod nevyhrála a v druhém neskončila ve třetí desítce, nebo hůř.
„To chci. Přeji si především sezonu bez velkých výkyvů, kdy se mi povede výsledky stlačit co nejníž, pokud možno k jednociferným číslům,“ plánuje si.
V takovém případě by to pro české fanoušky mohla být opět vskutku vzrušující zima.
Může jim sakra zatopit
Dokáže se po minulé průlomové sezoně vyšvihnout mezi absolutní hvězdy svého sportu? Udělá ještě ten jeden krok a zařadí se do nejužší světové špičky?
Pochopitelné otázky, které po minulé sezoně vyvstaly.
Davidová je juniorskou mistryní světa. Ženou, která na lyžích patří k tomu nejlepšímu, co biatlonový svět nabízí. A když se trefí na střelnici, jen málokterá biatlonistka s ní může soupeřit.
Proto má všechny předpoklady být nejenom českou jedničkou.
Ale také tou světovou.
Zvlášť poté, co kariéru v posledních letech ukončilo několik stálic. Nejprve Gabriela Koukalová, poté Darja Domračevová a letos Laura Dahlmeierová s Anastázií Kuzminovou.
Z velkých jmen minulosti tak v pelotonu závodnic zůstávají akorát Kaisa Mäkäräinenová s Dorotheou Wiererovou a její nástupkyní Lisou Vittozziovou.
„Zase ale spousta mladých holek přibude, je to úplně jedno. Prašť jako uhoď,“ říká Davidová.
Bitva o trůn královny biatlonové sezony každopádně vypadá otevřenější než dřív.
Jestli i pro Davidovou?
ProgramPřehled závodů biatlonové sezony 2019/2020 |
„Má před sebou velkou výzvu. Je velice nadaná, může jim sakra zatopit. Doufám, že se jí to podaří co nejčastěji, potenciál na to určitě má. Jen je stále opravdu mladá a potřebuje získat zkušenosti, které ty ostatní mají. Její doba ale přijde, pevně tomu věřím,“ má jasno šéftrenér reprezentace Ondřej Rybář.
Souhlasí s ním i kouč žen Egil Gjelland.
I podle norského mága potřebuje Davidová ještě stále sbírat zkušenosti.
„Ve spoustě věcech se potřebuje dál vyvíjet. V biatlonu to nefunguje tak, že lusknete prsty a začnete vyhrávat závod od závodu. Potřebuje čas, ale fyzicky a svými schopnostmi už připravená je,“ říká Gjelland.
Podle něj má česká biatlonistka v sobě i něco z norské povahy. V tréninku přemýšlí jako Seveřani – o každém detailu.
„Pídí se po tom, proč dělat to a pak tohle. Dělá to z jediného důvodu – chce být lepší. Proto pátrá po důvodech, chce tréninku rozumět. A to nedělá každý. V tomhle je nám Norům hodně podobná,“ popisuje 46letý Nor.
Občas to bylo na hlavu
Ten svým svěřenkyním před letošní sezonou naordinoval o týden kratší dovolenou než v loňském roce.
Pouze měsíc tak Davidová a spol. netrénovala, než se vrhla do dlouhé přípravy.
„A občas to bylo trochu na hlavu,“ připustila.
Jinak jí ale norská příprava zaměřená více na speciální sílu, zdá se, vyhovuje.
„Asi jo. Měla jsem oproti dalším našim holkám výhodu, že jsem dostala u Jindry Šikoly jiný základ, než na jaký byly zvyklé ony. Egilovy metody na mě tudíž zafungovaly, protože Jindrovy tréninky byly předtím podobné,“ vysvětlovala.
Norský trenér české reprezentace biatlonistek Egil Gjelland na předsezonní tiskové konferenci.
Přes léto také notně pracovala na své snad jediné slabině – pomalejší střelbě. A šlo jí to. V tréninku dokázala zrychlit, střílet přesně i na jeden nádech. Jen do závodů se to zatím nepřeneslo.
„S každým závodem se totiž střelecká zkušenost a jistota stupňuje. Musím si vyzkoušet všechny podmínky, pak půjdu do dalších závodů chytřejší a bude to rychlejší,“ plánuje.
Při posledním testu v norském Sjusjönu skončila v hromadném závodě se všemi velkými jmény na šestém místě. Z 20 ran minula jedinou a dojela šestá 42 vteřin za obhájkyní prvenství ve Světovém poháru Wiererovou.
Na lyžích ale byla třetí nejrychlejší.
Moc dobrá zpráva před startem zimy.
