„Zatím nás Lucka stále příjemně překvapuje. Doufejme, že na té vlně bude pokračovat,“ podotkl po závodě kouč Lukáš Dostál.
Až poslední položka, na níž dvakrát chybovala, ji srazila v pořadí závodu na konečné 15. místo.
Patnáct přesně, pak chyby. Charvátová ve stíhačce jela o pódium, slaví Vittozziová |
I tak ale vyrovnala své životní střelecké maximum ve stíhačce, když skolila 18 z 20 terčů. A uhájila pozici v červené skupině patnácti nejlepších biatlonistek poháru.
Před poslední stojkou jste stále byla i ve hře o medailové posty. Jak jste tyto chvíle prožívala?
Medaile? To už bychom asi chtěli moc. Ale jak jsem jela po trati čtvrtá, náramně jsem si to užívala. Říkala jsem si, že jsem na čtvrtém místě tak trochu prémiově, proto si ho i vychutnám. Jen jsem možná doufala, že i když poslední položku trochu pokazím, ostatní holky by mohly kazit také. Doufala jsem, že ten můj propad bude menší. Ale 15. místo a posun o osm příček oproti sprintu je pořád pěkný výsledek.
Lucie Charvátová na trati ve stíhacím závodě v Hochfilzenu.
Letos se dá pomalu na každém vašem vystoupení najít nějaké zlepšení letitých statistik. Ani dnešek není výjimkou: poprvé v životě jste dala v jednom závodě tři nuly po sobě.
A pak mohli pískat konec, ne? (směje se) Každopádně je super, že se každým startem posouvám o kousek dál. Jasně, celkově to bylo za dva jako v Östersundu, ale z projevu na střelnici jsem měla dnes lepší pocit. Strašně jsem se divila, jak jsem se hned po prvních dvou položkách posunula z třiadvacítky do top 10 a potom dokonce na čtvrté místo, což se běžně ve stíhačce nestává. Ta dvojka potom nebyla až tak strašná, abych se musela po ní zase rychle sesunout na 15. místo. Ale víceméně se tím trochu vykompenzovalo, jak rychle jsem se předtím posouvala vpřed.
Trenér Dostál říkal, že vaše poslední položka byla celá kalibrová, takže jste při ní měla zároveň štěstí i smůlu.
Jo, už jsem slyšela, že jsem tam čistila hrany terčů. Přesto pořád cítím, že dělám kroky vpřed. Po dvou dnech, kdy jsem si stěžovala, že to na trati nejsem schopná ujet a že mě bolí nohy, jsem se dnes cítila na lyžích o dost lépe. První tři kola se mi jela výborně, až pak mi začalo malinko docházet. Ovšem i s přihlédnutím k tomu, že šlo o třetí závod ve třech dnech, byl z mé strany běžecky nejlepší.
Štafeta. Banán na trati, nový rekord Charvátové a pocit: Máme na boj o popředí |
Předchozí únavu mohla způsobit také skutečnost, že na rozdíl od minulých let absolvujete všechny pohárové závody, nic nevynecháváte.
To sice ano, ale moje tréninková zátěž přes léto je už několik let po sobě poměrně velká, asi i o dost větší, než některé jiné holky zvládají. Takže tyhle třídenní dávky docela dávám. Musím to zaklepat... Většinou se teď ze závodů rychle otřepu a jsem zase schopná předvést nějaký slušný výsledek. Ale samozřejmě, že se ta únava nabaluje. O Vánocích musím zase potrénovat.
Že by opět jednou ve vaší oblíbené Anterselvě?
Ne, pojedu do Seefeldu. Než na vysokohorskou přípravu chci vsadit na rychlostní, abych udělala pořádný běžecký trénink. Takový vánoční kemp se mi za poslední roky osvědčil jako lepší varianta. Výšku tedy tentokrát vynechám, v té jsem před sezonou strávila spoustu času, proto doufám, že mi nebude chybět. V Seefeldu mají i menší střelnici s dvanácti stavy na fotbalovém hřišti, kde se potkávám s Rakušankou Annou Gandlerovou. A jsou tam skvěle upravené tratě, krásné ježdění po kopcích.
Předtím vás ještě čeká třetí pohárové kolo ve Francii. Má být opět teplo, možná i deštivo.
Zrovna dneska jsem posílala zpátky domů teplé věci, které tam potřebovat nebudu, a nechala jsem si naopak všechny pláštěnky. Moc se do Le Grand-Bornand netěším, radši bych si užila pěkného lyžování, ale to se ani tenhle víkend na měkkých tratích v Hochfilzenu nekonalo – a příští týden to asi taky nehrozí.
Uhájila jste ve stíhačce nasazení v červené skupině do příštího sprintu. To vás těší?
No... ta červená skupina ve Francii výhodou nebude. Jak je nyní nasazování postavené divácky atraktivně, aby ti nejlepší startovali až ke konci, může se mi stát, že pojedu klidně až se sedmdesátkou. A čím později na takových měkčích tratích jedete, tím je to horší. Jasně, může se stát, že startovku kvůli počasí přelosují, když budou podmínky hodně špatné, ale k tomu se většinou uchylovat nechtějí. Dnes jsem si tedy před stíhačkou říkala, že pokud se propadnu do druhé skupiny, bude to pro Le Grand-Bornand taky o.k. Ale nepropadla jsem se, tak to v té červené budu hlídat dál.
