Kdy jste se dozvěděla, že budete startovat?
V neděli ráno, asi v devět hodin. Bylo to probuzení ve stylu vstříc velkým překvapením.
Přesto, počítala jste předtím s možností, že Markéta Davidová možná nebude kvůli bolestem zad schopna nastoupit?
Po stíhačce mi bylo oznámeno jako hotová věc, že startuje ve štafetě Makula. Já o tom popravdě moc nepochybovala, ale zjevně ta eventualita, že nakonec nepojede, existovala. Už v sobotu pozdě večer nějaké takové zvěsti šly, ale oficiální prohlášení přišlo až ráno.
Nadějný úvod, v závěru však dvě trestná kola Charvátové. Češky byly doma osmé |
Mělo vliv na vaši přípravu?
Ne, vůbec. V sobotu, když jsem po stíhačce přišla, jsem lehla, ráno vstala a neděle pro mě byla jako další závodní den.
Připravovala jste se tedy stejně jako běžně?
Úplně normálně. Nic, co by ovlivnilo můj výkon, se nestalo. Naopak jsem se snažila připravit ještě líp než obvykle. Ráno jsme si ověřili střelbu na SCATu (trenažéru střelby). Zaplaťpánbůh, ležka byla potom v závodě docela v pohodě. Na stojce jsem ale už nervozitu neustála.
Chybovaly také některé další týmy. Ovlivnil vaši stojku i vítr?
Ne. Naopak, jsem strašně ráda za podmínky, jaké jsme při štafetě měly, protože když jsem předtím koukala v televizi na kluky, viděla jsem to hodně černě a říkala si: Co já tam budu proboha dělat? Měla jsem pak velkou radost, že se vítr uklidnil. Určitě jsem střelbu v takových podmínkách mohla zvládnout líp, všechny ostatní naše holky ji zvládly dobře. Kdyby foukalo, nejspíš bych se z toho rozsypala.
Ilona Plecháčová (vpravo) předává štafetu Lucii Charvátové během závodu v Novém Městě na Moravě.
Poprvé se v pohárové sestavě českého týmu představila ve štafetě dorostenka Ilona Plecháčová, která ji už předtím jela i na mistrovství světa v Lenzerheide. Co říkáte její premiéře ve zdejší vypjaté atmosféře?
Krásně se s tím poprala! Evidentně se vůbec ničeho nebojí a je super, že do toho mohla naskočit takhle dobře. Kdyby si odsud odnesla nějakou špatnou zkušenost, bylo by to pro ni do budoucna horší. Jsem za ni ráda, že štafetu zvládla i před takhle bouřícím publikem skvěle. Smekám, jela ji jako rodilá biatlonistka a nic ji nerozházelo. Všechny tři holky (i Jessica Jislová a Tereza Voborníková) jely nádherně, měly jsme závod rozjetý moc pěkně.
Nakonec i osmé místo v improvizované sestavě je vyrovnáním nejlepšího štafetového výsledku českých žen v této sezoně.
Já vím, průšvih to není. Ale holky zvládly své úseky výborně a zase to padá na mě. Před poslední stojkou přitom bylo ještě ve hře šesté místo. I osmé je docela dobré, ale na trestná kola se nikdo nedívá rád. S nimi se ten výsledek nedá hodnotit pozitivně.
Biatlon 2025/26: program a výsledky SP v biatlonu, kde sledovat |
Co byste výhledově mohla udělat, aby vaše stojka byla jistější a úspěšnější?
Hmm.... Dneska to bylo v mém podání velmi psychické. Jediné, co vím, že na jaře seřízneme pažbu, zkusíme jinou hrušku. Novou pažbu dělat nebudu, ale tuhle ještě rozříznu. Jsou různé nové trendy, dá se tvarovat přes 3D tisky. Zkusím vymyslet nějaký paskvil, a když nebude fungovat, zkusím další.
Velkým problémem je pro vás při střelbě vstoje kromě psychiky i stabilita?
U mě je to hlavně o nervozitě, že když do terče najíždím, zastavím se, protože se začnu bát tomu terči přibližovat, a když mám spouštět, ještě do toho trknu a udělám sebou takový škub. Moje klidová střelba vypadá na pohled i na SCATu stejně jako u normálního biatlonisty, ale při závodě bohužel nedokážu udělat, co bych měla umět.
