„Jednou jsem se nadechl... potom jsem vydechl... a Lucka byla čistá a odjížděla pryč,“ popisoval kouč Jiří Holubec u dalekohledu.
„Tohle byla střelba bomba la bomba,“ obdivně pronesl hlavní trenér ženského týmu Egil Gjelland.
Charvátová zariskovala a ono to vyšlo.
Později sama přiznávala: „Konečně jsem se při té stojce cítila jako pravý biatlonista, který v hlavě nemá jedinou myšlenku. Nevím, kde jsem střílela, jak jsem střílela, za kolik, ani že jsem střílela rychle. Ale fungovalo to.“
Jsem ráda, že jsem to nevzdala. Prožívám svůj sen, líčila Charvátová |
Vydala se ze střelnice do posledního kola na průběžném druhém místě, před zraky omámených českých trenérů.
„Tohle už Lucka uvisí, bude medaile,“ věřil Holubec.
„Bolelo to. Hodně to bolelo,“ sama později popsala závěrečné stovky metrů na trati. „Věděla jsem, že si musím takticky rozložit síly, proto jsem nezačala poslední kolo příliš rychle, přesto jsem v půlce kola zjistila, že už nemám odkud brát. Tak jsem se modlila, abych vydržela až do cíle a aby z toho ta medaile vážně byla.“
Sportovní ředitel Ondřej Rybář se hnal ke kraji stadionu, od hrazení na ni křičel: „Máš tři sekundy na bronz. Jeď, Lůco, to musíš dát.“
V CÍLI. Lucie Charvátová po sprintu na mistrovství světa v Anterselvě.
A dala! Proťala cíl o 4,2 sekundy před průběžně třetí Ukrajinkou Olenou Pidhrušnou. Padla na kolena, lehla si na břicho na sníh (viz titulní fotka článku). Dlouho vůbec nemohla popadnout dech. „To se mi nestává.“ Načež se zvedla, usmála, zamávala, poslala polibek tribunám.
„Dámy a pánové, toto je senzace,“ říkal do mikrofonu komentátor německého Eurosportu. „Nikdy předtím nebyla Lusy Čarvatova na mistrovství světa lepší než osmnáctá a najednou má medaili.“
Pozdě večer, na slavnostním ceremoniálu v centru města, zněla Anterselvou norská hymna pro vítěznou Marte Olsbuovou-Röiselandovou a k potemnělé obloze stoupala také česká vlajka.
Lucie Charvátová konečně držela svoji vysněnou medaili a přiznávala: „Já nevím, jak se tohle prožívá. Nebrečím. Nekoušu do medaile. Nechci vykřikovat, že jsem dobrá, že jsem něco dokázala. Je to výjimečný den, i když zároveň vím, že je to sport, je to pomíjívé. Ale jsem šťastná. Doufám, že na tyhle chvíle nikdy nezapomenu.“
ANTERSELVA 2020. Lucie Charvátová s bronzem, který si senzačně vyjela.
Uplynulo přesně pět let od té chvíle. Pět let, během nichž se s biatlonem častěji trápila, než radovala, a kdy dostávala i velmi nepříjemné vzkazy od fanoušků. Přesto svůj sport nepřestala mít ráda - a hlavně nadále patřila do základního kvarteta české ženské reprezentace.
Nyní je v Lenzerheide, znovu na mistrovství světa, už poosmé v kariéře. Stejně jako v roce 2020 se chystá na sprint poté, co česká smíšená štafeta (do jejíž sestavy se nevešla) překvapivě vybojovala medaili. Stejně jako před pěti lety vyrazí na trať s vysokým číslem, tentokrát 72.
Sprint v LenzerheideČísla Češek a favoritek 10 Tandrevoldová (Nor.) |
„Lucčina běžecká forma je tu pěkná. Běhá vážně rychle,“ tvrdí o ní kouč Lukáš Dostál. Ovšem běh je pouze jednou ze dvou nedílných součástí biatlonu. „Kdyby se ale ve sprintu trefila, může z toho být dost dobrý výsledek,“ věří trenér.
Charvátová kráčí ze čtvrtečního odpoledního tréninku a netváří se kdovíjak sebevědomě.
Ale možná je to i dobře.
Těšíte se, že si po třech týdnech konečně zase zazávodíte?
(Dlouze přemýšlí.) Jo, těším se, ale zároveň mi přijde, že jsem z toho rytmu malinko vypadla, jak jsme si předtím navykly každý týden závodit. A po té pauze se úplně necítím.
Před Anterselvou 2020 vám takové vypadnutí z pravidelného režimu udělalo dobře.
Na což samozřejmě ráda vzpomínám. Ale když porovnávám své pocity s předchozími lety, tak zrovna optimistická nejsem. Jo, jasně, vzpomněla jsem si ve středu, že jsme v roce 2020 měli medaili ze smíšené štafety a hned potom jsem ji tam získala ze sprintu i já. Tak jsem si řekla, že by v tom mohl být nějaký osud. Ovšem to je příliš velká spekulace.
Často se vám závod ten bronzový sprint z Anterselvy vrací ve vzpomínkách?
Nejvíc když býváme v Anterselvě. Jsem ráda, že jsem tehdy to štěstí měla. Ta situace byla trochu podobná jako tady ve štafetě. V biatlonu totiž platí, že není jen o aktuální výkonnosti, ale také o shodě náhod. Tehdy některé špičkové holky, co jezdily vepředu celou sezonu, sprint pokazily a já v něm naopak proklouzla dopředu. Takže i tady sázím na pomoc štěstí, které už taky někdy potřebuju na své straně. Poslední dobou mi přijde, že jakmile dám kalibr, většinou nespadne.
Kdo ví, třeba se ta bilance zlomí právě na vrcholné akci sezony.
Hlavně si přeju, ať se ještě do pátečního odpoledne přetočí současné podmínky. Protože v těch současných vysokých teplotách a na zdejší hluboké trati bych velice nerada závodila. V takovém případě bych to viděla dost pesimisticky hned na startu.
Naštěstí má od pátku přimrznout.
Doufám.
Jak jste se prozatím sžila se zdejší střelnicí?
Je nevyzpytatelná. Bojuju s ní. Závodím v Lenzerheide podruhé v životě a z minulé sezony tu nemám ze svěťáku rozhodně dobrou střeleckou zkušenost (sprint 0+3, stíhačka 1+1+3+3).
LENZERHEIDE 2025. Lucie Charvátová na střelnici při tréninku na mistrovství světa.
Čím je nevyzpytatelná?
Člověk tady na střelnici nepřijede až tak zadýchaný, protože přichází na řadu po dlouhém sjezdu. Takže tepovka není až tak vysoká. Přesto tu pořád dělám takové hloupé rány. I v létě, když jsme v Lenzerheide byli na soustředění, jsem nemohla přijít na to, proč mi tu nejde střílet. A bohužel, zatím se to na trénincích potvrzuje. Když se při nich netrefuju, ani nevím, co dělám špatně. Jsou to takové nepochopené rány.
Běžecky naopak podle trenéra Dostála vypadáte hodně dobře.
Tak abych mu někam neutekla. (zasměje se) No, spíš bych řekla zaplať pánbůh za to, že má běžecká výkonnost je relativně stabilní, i když se úplně necítím ve své kůži. Jsem ráda, že mé lednové běžecké časy byly fajn, obzvlášť v Anterselvě. Snad jsem se nepřetrénovala, formu nějak držím, a budu se moci spolehnout aspoň na svůj běh
Dlouhý pobyt ve výšce, ve které jste trávili i kemp v Obertillachu, vám vyhovoval?
Těžko posoudit, protože z posledních dnů už nemám ani žádné biochemické výsledky. Ale řekla bych, že jsem asi stoprocentně aklimatizovaná. Samozřejmě, nějaké studie vykládají, že po hodně dlouhé době ve výšce přijdou i krizové dny, ale myslím, že jsem tu s ní docela dobře srovnaná.
Elvira Öbergová se vrací, Botetová naopak chybíPřed pátečním sprintem žen: český tým myslí na top 10  Elvira Öbergová coby vítězka stíhačky Světového poháru v Ruhpoldingu
   SPRINT NA MS V HOCHFILZENU 2017. Zlatá Gabriela Soukalová.
|
