Se střelnicí v Lenzerheide se Charvátová nedokázala srovnat v minulé sezoně při Světovém poháru a stejné je to i nyní.
„Je tu jiná střelnice než ve všech dalších pohárových střediscích, protože k ní přijíždíte po minutovém sjezdu, který se na nohách při stojkách projeví,“ vysvětluje. „Přijde mi, že jsem pak taková rozklepaná, i když nejsem ani moc zadýchaná. Takže do hlavy potom přichází daleko víc myšlenek, což mi dělá ten problém.“
Ne, Johannesi, nesvlékej se. Až bizarní historky loučícího se krále biatlonu![]() |
Během pondělního volného dne se bude snažit vyčistit si hlavu, nejen krásným výhledem na jezero a panoramata, které se před ní z hotelového pokoje otevírají.
„Také se chystám trochu pracovat,“ hlásí. „Účastním se totiž mezinárodního projektu od olympijského výboru, v jehož rámci musím plnit různé úkoly.“
Projekt se jmenuje Byznys Akcelerátor a jedná se v podstatě o půlroční elearningový kurz. „Teď máme zrovna nejintenzivnější období,“ líčí. „Každý týden míváme online lekce a pracujeme ve skupinkách. Je to o přípravě na život sportovce po kariéře, aby věděl, jaké jsou jeho možnosti a jak se může dál uplatnit.“
V budoucnu by se při hledání profese ráda držela ekonomického směru, který v Liberci vystudovala. „Takže se mi i tenhle projekt hodí ke vzdělávání. Součástí mého úkolu jsou business plány, jak nastartovat podnikání a jaké jsou nutné počáteční kapitály. Čím lépe mi to půjde, tím dál se mohu dostat - a MOV na konci uděluje těm nejlepším dokonce i grant do začátku podnikání. Třeba se ho dočkám. Je to lákavá výzva.“
Ve skupině je se sportovci s USA, včetně biatlonové olympioničky Kelsey Dickinsonové. Což je pro Charvátovou další výzva. „Pro mě jako nerodilou mluvčí je poměrně obtížné ty lekce s nimi absolvovat.“
I po státnicích na Technické univerzitě se každopádně snaží držet krok ve svém oboru.
„Studovala jsem předtím v průběhu sportovní kariéry. Tak jen pokračuju v tom, co jsem zvyklá. Nepřijde mi to ani náročné, ani zvláštní.“
Je jí 32 let, má bronz ze sprintu na světovém šampionátu 2020, čtyřikrát stála se štafetou na pohárových stupních vítězů - a zároveň právě ve štafetách zažívala i své časté nepříjemné zážitky na trestných kolech. Na mistrovství světa startuje už poosmé a určitě se chce v příští sezoně nominovat také na své druhé olympijské hry.
A potom? Stanovila si sama datum, do kdy chce závodit?
Zasměje se: „Ne, nestanovila jsem si žádný limit. Už je mi deset let říkáno, že máme mládí, které se na mě tlačí. Tak až mě mládí vytlačí, prostě sklopím hlavu a odejdu.“