Česká výprava zaznamenala v Rakousku navlas stejnou medailovou bilanci jako na dosud nejzdařilejším mistrovství světa v Kontiolahti 2015, konečná bilance v Hochfilzenu je však tentokrát ještě lepší z pohledu počtu i kvality umístění na 4. až 6. místě.
„Loni v Oslu jsme nabrali jen samá čtvrtá a pátá místa a mluvilo se potom o částečném zklamání, i když my jsme úplně zklamaní nebyli,“ vzpomíná šéftrenér Ondřej Rybář. „Tentokrát jsme k takovým umístěním navíc přidali medaile, dokonce čtyři, což je naprosto úžasné a pro mnohé až nečekané.“
Medailové pořadí zemí1. Německo 7 - 1 - 0 Nejúspěšnější jednotlivci: |
Hochfilzen byl však zároveň testem na akci ještě významnější, na olympijské hry v Koreji 2018.
Také proto český tým experimentoval před šampionátem s dvoutýdenní vysokohorskou přípravou v Anterselvě, ve výšce 1600 metrů.
„Úplně mi nesedla,“ tvrdí sice Michal Šlesingr, ale oba medailisté si ji naopak pochvalovali. „Deset dní jsem v Anterselvě umíral, ale pět dní před odjezdem do Hochfilzenu jsem se začal cítit skvěle,“ popisuje Moravec.
Kontiolahti v obráceném gardu
Velký glóbus už mám, letos chci medaili ze šampionátu, oznamovala před sezonou Gabriela Koukalová.
Má tu nejcennější. A k ní stříbro i bronz jako bonus.
ZLATO. Gabriela Koukalová a pohár pro mistryni světa ve sprintu.
STŘÍBRO A BRONZ. Proslulé trable se šampaňským po třetím místě ve stíhacím závodě (vlevo) a druhá příčka z toho vytrvalostního.
Zatímco Světový pohár loni ovládla především díky mimořádné střelecké stabilitě, letos k ní přidala i cosi navíc: rychlejší, dynamický běh. Tah na bránu v klíčových okamžicích sezony ukázala už při vítězství v pohárovém Novém Městě, které si určila za první cíl zimy. Nyní ho předvedla znovu.
Na rozdíl od ní 32letý Ondřej Moravec ještě v lednu zakoušel, jaké je to dojíždět i v páté či šesté desítce pohárových závodů. Perfekcionista z Letohradu ale znovu prokázal jedinečnou schopnost připravit se na vrcholné akce zimy. S přibývajícími léty se z něj stává björndalenovský typ biatlonisty, jenž se čím dál víc soustředí jen na největší pamlsky sezony.
POOSMÉ. Ondřej Moravec a osmá velká medaile jeho kariéry.
„Bylo to vlastně mistrovství v obráceném gardu než v Kontiolahti 2015. Tam táhl celý tým Ondra a Gábina se k němu blížila,“ porovnává Rybář dva nejúspěšnější české šampionáty historie.
A ti ostatní?
Michal Krčmář a Eva Puskarčíková, dva „skokani“ zimy, dorazili poprvé na vrcholnou akci coby závodníci širší světové špičky a tato nová role mohla mít na svědomí jejich úvodní selhání.
Rychlopalkyně Puskarčíková musela na trestné kolo hned při smíšené štafetě a Krčmář pro změnu odstřelil sám sebe 61. místem ve sprintu. „Byla to věc hlavy, ne formy,“ sám soudí. Podobně hovoří Rybář o Puskarčíkové: „Sama na sebe možná tlačila až příliš a z toho pak přicházely chyby. Musíme trochu zklidnit vášně.“
NÁSLEDNÍCI. Michal Krčmář a Eva Puskarčíková na tratích světového šampionátu.
Krčmář později skládal zdařilý reparát šestým místem ve vytrvalostním závodě. Zároveň ale bojoval s nemocí a běhal pomaleji, než umí, což se odrazilo na umístění v nedělním závodě.
Puskarčíková předvedla povedený úsek ženské štafety, načež si však opět protrpěla závěrečný hromadný závod.
„Ale je rozhodně lepší, když si oba první akcí v roli kandidátů předních příček prošli už tady, než aby to bylo až za rok na olympiádě. Hochfilzen jim směrem do budoucna může pomoci,“ soudí předseda svazu Jiří Hamza.
Hledání radosti i střelecké jistoty
Bylo by rozhodně alibistické namlouvat si, že vše je v české reprezentaci jen dobře. „Nemáme ani takovou základnu, abychom sem přijeli s pěti muži a pěti ženami ve formě,“ připomíná Rybář. Koneckonců i německý trenér Mark Kirchner v Hochfilzenu podotkl: „Za našimi nejlepšími čtyřmi muži zeje výkonnostní díra, takže se musím modlit, aby mi nikdo neonemocněl.“
A tak Češi počítali na šampionátu též ztráty. Veronika Vítková, čtvrtá žena Světového poháru z předminulé sezony, prožívá dost možná nejtěžší období kariéry. Výsledkový propad na 68. a 50. místo byl pro ni obrovským zklamáním. Běh ještě byl dobrý, zato na střelnici nasbírala dvakrát pět chyb.
„Náprava je prací na dlouho,“ říká i kouč žen Zdeněk Vítek. Nejprve musí jeho svěřenkyně znovu najít radost z biatlonu.
Michal Šlesingr takový problém nemá, jen jeho forma přicházela až s týdenním zpožděním. „Určité psychické síly jej mohlo stát nasazení v boji proti dopingu,“ poukazuje Rybář. Což Šlesingr nerozporuje. „Šlo o tak důležitou věc, že jsem ji nemohl hodit za hlavu.“
DLOUHOLETÉ OPORY. Šampionát je nezastihl v takovém rozpoložení, jak si představovali: Veronika Vítková a Michal Šlesingr.
Lucie Charvátová se po solidním vstupu do šampionátu (body za 32. a 34. místo) radovala, že střelba není na její poměry až tak zlá. Ve vytrvalostním závodě už taková byla, osmkrát minula. Což ji připravilo o místo ve štafetě, které pro ni kouč Vítek původně opět chystal.
„V běhu šla oproti loňské sezoně dolů,“ říká Rybář. „Střelecky tam občas nějaký záchvěv je, ale je před ní velká práce.“
Zcela odlišný obrázek nabídly štafety. V té ženské „rizikový prvek“ Jessica Jislová obstál, v té mužské její přítel Tomáš Krupčík nikoliv.
Jistě, Jislová zatím nemůže být označena za řešení otázky „kde najdeme čtvrtou ženu do štafety“. Nejprve musí hochfilzenský výkon zopakovat. Navíc v přípravě i během sezony ji zpomalovaly zdravotní problémy, potřebuje zrychlit. „Každopádně do budoucna s ní počítáme,“ ujišťuje Rybář.
Jak stříleliProcentuální úspěšnost na MS MUŽI: 90% Ondřej Moravec 84% Michal Krčmář 81% Michal Šlesingr 57% Adam Václavík 76% Tomáš Krupčík ŽENY: 93% Gabriela Koukalová 78% Eva Puskarčíková 68% Veronika Vítková 72% Lucie Charvátová 100% Jessica Jislová Pozn.: Závodníci jsou řazeni podle pozice v SP. |
Krupčík v sestavě nahradil Jaroslava Soukupa, absentujícího na šampionátu poprvé po 15 letech. „Tomáš podal velmi dobré výkony na mistrovství Evropy a střelecky se letos zvednul,“ připomíná šéftrenér. „Na Pokljuce štafetu podržel. Totéž jsme od něj čekali tady, zvlášť když individuál nezajel špatně. Ale jeho výkon ve štafetě byl pro nás velkým zklamáním.“
Rovněž v tomto případě mohla být na vině přemotivovanost a Krupčíkova snaha udržet se ve druhém kole za každou cenu hlavního pole.
Generační obměna bude pokračovat v nejbližší budoucnosti. Klíčovou roli v ní má sehrát i 23letý Adam Václavík. Už nyní udivuje běžeckou výkonností na úrovni Moravce a Šlesingra, jenže na střelnici je velmi nejistý, o čemž svědčí devět chyb ve stíhacím závodě..
„V základu to už umí, ale potřebujeme hodně zapracovat na finalizaci jeho střelby,“ tvrdí Rybář. „Ale je pro nás velkou výzvou pracovat s tak slibným člověkem.“
Jak se udržet na výši
Předloni po šampionátu v Kontiolahti usoudil Jiří Hamza, že biatlon se už v Česku dotkl samého stropu možné popularity. Mýlil se. V dalších dvou sezonách rostla jeho sledovanost i čtenost dál, až do zdánlivě nepochopitelných sfér.
„Tak trochu jsme si na sebe ušili bič. Najednou i veřejnost od náš očekává stále víc a víc. Ale s tím se musíme vypořádat,“ říká Hamza.
Aby v období po hrách v Koreji nepřišel příliš strmý pokles, chce to:
1) Odložení plánů na ukončení kariéry Gabriely Koukalové.
2) Pokud nebude platit bod 1), tak rychlý příliv mladé krve.
Dál by měli stoupat pořadím nahoru Puskarčíková i Krčmář. Nezapomínejme, že Češi často dozrávali v biatlonu později.
DÍVKA PRO BUDOUCNOST. Markéta Davidová. Tento týden ji čeká juniorské mistrovství světa, před ním však musela bojovat i s onemocněním.
Co se týče nadějné juniorské generace, nejrazantněji má nakročeno na výsluní 20letá Markéta Davidová. Vyhrála v sezoně závod druholigového IBU Cupu, získala i dva evropské juniorské tituly. Rozhodnutí nevláčet ji na otočku do Hochfilzenu jen kvůli štafetě bylo rozumné, zbytečně by taková cesta narušila její přípravu na juniorské vrcholy sezony. Ani Koukalová svého času do A-týmu nespěchala.
Ovšem už příští zimu by měla Davidová dostat mezi dospělou elitou mnohem více příležitostí. „Počítáme s tím,“ přitaká Rybář. Cesta na olympiádu se otevírá i před ní.
Stav SPpo 19 z 26 závodů MUŽI: ŽENY: |
S VELKÝM GLÓBEM. Přenechá jej loňská šampionka Gabriela Koukalová v této sezoně Lauře Dahlmeierové?
Ještě dříve musí doběhnout ke svému konci tato sezona. Ani vidina dalšího velkého glóbu, na nějž by Koukalová mohla jaksi mimochodem dosáhnout, ještě zcela nezmizela. Ztráta na vedoucí Dahlmeierovou sice narostla na 46 bodů, ale Němka měla v minulosti problémy vydržet bojeschopná po celou sezonu. Navzdory své zlaté sbírce z Hochfilzenu musela po vytrvalostním závodě i po štafetě řešit náhlé zdravotní problémy.
Zbývají tři pohárová kola: v Pchjong-čchangu, Kontiolahti a finále v Oslu.
Otázkou je, nakolik se v nich bude chtít Gabriela Koukalová zmáčknout, když u obou svých letošních cílů, Hochfilzenu a pohárového Nového Města, už má napsáno: SPLNĚNO.
Ačkoliv dovedete si ji představit, jak zbylé závody jen tak objíždí?
