„Jste na tom s medailemi lépe než my. Ale my vám to přejeme,“ pousmál se před sobotním mužským sprintem při debatě s českými novináři Per Arne Botnan, manažer norské reprezentace.
Ovšem vzápětí ujistil: „Dnes už určitě nějakou mít budeme. O tom jsem přesvědčen.“
Vždyť pro nadcházející partii drželi Norové v rukách hned šest skvělých karet. S trumfem v podobě Johannese Thingnese Böa.
„Půjde o spravedlivý závod,“ prohlásil po poledni český kouč Michael Málek při pohledu na modrou oblohu, výborně připravenou trať a jen mírně poletující praporky na střelnici.
Tentokrát neměly vrtochy počasí ovlivnit konečné vyznění výsledkové listiny, jako tomu bylo při pátečních větrných poryvech a chumelenici během sprintu žen.
Tentokrát byl naopak divákům v Lenzerheide naservírován závod ve stylu start – cíl, velkolepá show jednoho jediného muže.
Johannes Bö přišel, viděl, zvítězil. Desetkrát vystřelil, desetkrát zasáhl terč. Předběhl všechny další čisté střelce. Vedl po ležce, vedl po stojce, vedl i v cíli.
A tak se král vrátil na trůn. Ještě na chvilku, na kratičký čas, než z biatlonové scény definitivně zmizí a předá žezlo těm, co k němu dlouho vzhlíželi, novým vládcům v úplně jiné éře biatlonu, při které už nebude na startu žádný z bratrů Böových.
„Dnes mi všechno vyšlo naprosto perfektně. Lépe, než jsem mohl doufat,“ prohlásil.
#Biatlon: Norvegianul Johannes Boe obține la sprint al 21-lea titlu de campion mondial
https://t.co/YItjI4sCff...
Urmăreşte ştirile AGERPRES şi pe WhatsApp > https://t.co/sQY929ySV3 https://t.co/BZzrII9cwV
A to úsilí, které do závodu vložil. Když doběhl, zřítil se na zem, nejprve na kolena, potom na břicho na sníh, zhluboka vydechoval. Takhle vyčerpaného ho za cílem často nevídáme.
„Nedivte se, je to přece světový šampionát a navíc sprint, nejtěžší disciplína na vyhrávání,“ reagoval.
Starší bratr Tarjei Bö v něm skončil desátý a v novinářské mixzóně víc než o sobě raději básnil o Johannesovi. „Jenže co vám vlastně mám o něm ještě vykládat?“ prohodil. „Už jsem nejspíš vyčerpal všechna vhodná slova. Je to nejlepší biatlonista, jakého svět viděl. Jsem na něj tak hrdý.“
O 27 sekund nechal Johannes Bö za sebou senzačně stříbrného Campbella Wrighta, prvního Novozélanďana s medailí ze světového šampionátu biatlonistů (byť vybojovanou v barvách reprezentace USA). A o 37 sekund zaostal bronzový Quentin Fillon Maillet, který si tím náramně vynahradil své rozhořčení z nenominace do francouzské smíšené štafety.
V lednu, kdy jednatřicetiletý Johannes šokoval oznámením o ukončení kariéry po letošní sezoně, se na pohárových tratích zjevně trápil. Vzpomínáte na až 85. místo ve vytrvalostním závodě v Ruhpoldingu, kdy po pěti chybách na střelnici ani neměl chuť dojet do cíle a k dokončení závodu ho „přemluvil“ až francouzský kolega Emilien Jacquelin?
Ve třech lednových kolech Světového poháru marně útočil na stupeň nejvyšší. Chybělo mu momentum, závěrečný drtivý úder, jímž v minulosti ohromoval.
Teprve s odstupem času nyní vysvětloval: „O Vánocích jsem byl nemocný a v lednu jsem se nedokázal dostat včas do formy. Potřeboval jsem čas, abych zase nabral pocit, že je mé tělo v patřičné kondici. Poslední dva týdny před šampionátem, kdy jsem měl klid na přípravu, mi ho daly.“
Nadmíru spokojený Johannes Bö si na stupních vítězů zakřičel radostí.
Tarjei přitakal: „Vážně na tom nebyl předtím moc dobře. A vidíte, dnes všem předvedl své vzkříšení, nejlepší závod v sezoně.“
A tak má Johannes Bö své rekordní jednadvacáté zlato z mistrovství světa, jedenácté individuální. Předstihl v historickém žebříčku šampionátů dvacetkrát zlatého Oleho-Einara Björndalena.
„Což je obrovský milník v mé kariéře,“ ujistil reportéry. „Vždyť Ole pro nás v biatlonu stále zůstává měřítkem všech věcí.“
Björndalenovi, pracujícímu v Lenzerheide v roli televizního experta norské společnosti TV2, se dokonce i omluvil. „Promiň, Ole, že jsem ti ten rekord sebral.“ Jednapadesátiletý krajan s úsměvem reagoval: „To je v pořádku. Je to dobré pro náš sport.“
O chvíli později tentýž Björndalen do mikrofonu TV2 přidal: „Johannes si rekord rozhodně zaslouží. Je legendou. Opět nám všem ukázal, jak skvěle umí vyladit formu na vrchol sezony.“
S komplimenty se přidávali další norští Vikingové.
„Johannes? On je prostě GOAT,“ použil Sturla Holm Laegreid slovo, které v angličtině znamená „koza“, ale zároveň je zkratkou pro „Greatest of all time“. Nejlepší všech dob.
„Nechápu, jak to Johannes dělá. Na tom chlapovi je něco fakt zvláštního,“ velebil vítěze další Nor Martin Uldal, v cíli šestý.
Přesto tu byla i záležitost mohem méně příjemná, která se v tento vpravdě historický biatlonový den v souvislosti se šampionem v Lenzerheide řešila.
Zbabraný televizní přenos.
„Byl skandální,“ prohlásil Marius Skjelbaek, komentátor norské TV2.
Televizní diváci totiž neviděli v přímém přenosu položky vestoje Johannese Böa, Sturly Holma Laegreida ani Sebastiana Samuelssona, tedy tří velkých kandidátů medailí. Místo toho zařadil režisér ve stejný moment záběry na jiné biatlonsty.
„Odešel snad produkční v průběhu závodu domů?“ ptal se další komentátor Ole Kristian Stoltenberg.
„Bídná práce. Tohle se přece při jednom z nejdůležitějších závodů roku nemůže produkci stát, že ztratí ze zřetele největšího favorita,“ přisadil si Björndalen. „Šlo o katastrofální chybu. Pro závodníky je světový šampionát vrchol. Totéž by mělo platit pro lidi zajišťující přenosy.“
Stojka, kterou diváci viděli až ze záznamu:
Rozhořčení panovalo natolik velké, že vedení Mezinárodní biatlonové unie IBU hodinu po závodě přispěchalo s omluvou. Šéf komunikace Christian Winkler se jménem federace omluvil: „Stala se velká chyba. Aby režisér neukázal Johannesovu poslední střelbu, se nesmí přihodit. Zejména vůči norskému publiku je to velice necitlivé. Omlouváme se. Přestože i televizní přenosy tady zajišťují ti nejlepší, stále mohou dělat chyby.“
Tarjei Bö si následně rýpl: „IBU před sezonou změnila pořadí nasazování závodníků, i když samotní sportovci byli proti. Teď dostala výchovnou lekci.“
Faktem je, že největší favorité podle nového pravidla startují o dost později v průběhu závodu, než bývalo zvykem, a zároveň velmi brzy po sobě, což logistiku přenosů poněkud komplikuje.
A reakce hlavního hrdiny sobotního představení? Při dotazu na televizní nedokonalost Johannes Bö jen pokrčil rameny: „Bylo to asi trochu nešťastné, ale co s tím teď ještě můžeme dělat?“
On naopak v závodě takřka dokonalý byl. Televizními debatami si rozhodně nemínil kazit radost.
„Dnešek si užívám. Vážně moc. Kdo ví, třeba je to poslední vítězství, na které jsem v kariéře dosáhl.“
Čemuž však málokdo věří.
Dokonce se stále spekuluje i o možnosti, že by mohl překonat rovněž Björndalenův rekord v počtu vyhraných individuálních závodů na vrcholné scéně, tedy souhrně ve Světovém poháru, na olympiádách a na mistrovství světa.
Momentální skóre je 95 ku 89 ve prospěch staršího z Norů.
Deset individuálních klání do konce sezony zbývá.
„Zase tak moc daleko tahle meta není. Naděje umírá poslední, ne?“ pousmál se Johannes Bö.
Triumf s pořadovým číslem 90 může přidat hned v nedělní stíhačce.
