Byla to krutá ironie osudu. Už dva roky vyhlašuje Johannes Bö, jak je odhodlán ukončit vládu Martina Fourcada ve Světovém poháru a konečně mu sebrat velký glóbus. Jenže v neděli, kdy padly poslední teoretické překážky a Bö se definitivně stal celkovým vítězem letošního ročníku Světového poháru, se z toho ani trochu radovat nedokázal.
Vlastně to ani nevěděl.
Stále byl na sebe rozzlobený za selhání, které ho v závěru stíhacího závodu připravilo v Östersundu o titul mistra světa, když mu oznámili: „Vyhrál jste Světový pohár. Dnešní druhé místo vám stačí.“
„A je to oficiální? Hmm. To je vážně velká věc,“ reagoval, byť mimika jeho obličeje jakýmkoliv euforickým myšlenkám nenasvědčovala. Vzápětí přiznal: „Mám dost smíšené pocity. Jsem samozřejmě hrdý na glóbus, byl mým dlouhodobým cílem, ale... dneska ke mně přišel ve špatný den.“
Mondiaux de biathlon: le Norvégien Johannes Boe assuré de remporter sa première Coupe du monde https://t.co/xNHJAllp9P https://t.co/k7YgRXpNcF
Glóbus přišel v den, kdy Johannes Bö všem ukázal, že je jen člověk.
V den, kdy titulek norského deníku Sunnmorsposten jeho poslední položku charakterizoval výrazem „Totallkolaps“.
V den, kdy si přivezl minutový náskok na závěrečnou stojku, ale třikrát minul, a když poté projížděl cílem „až“ druhý za Ukrajincem Pidručným, odplivl si.
Na začátku tohoto šampionátu rezonovala Östersundem otázka: „Stane se Johannes Bö prvním biatlonistou historie, který získá na jediném mistrovství světa šest zlatých medailí?“
Tak skvělý letos byl. Třináct pohárových klání vyhrál. Zatímco Martin Fourcade, po sedm dlouhých zim neohrožený vládce poháru, jen těžce hledal ztracenou formu, jeho 25letý norský vyzyvatel exceloval.
Pět titulů mistryně světa už získala Laura Dahlmeierová v Hochfilzenu 2017, ale o šesté zlato ji tehdy připravila ve sprintu Gabriela Koukalová.
Čtyřikrát zlatí na jednom šampionátu byli kdysi Ole-Einar Björndalen, Martin Fourcade, Emil Hegle Svendsen, Magdalena Neunerová, Tora Bergerová.
Šestkrát dosud nikdo. A Johannes Bö si naplánoval ve Švédsku právě šest startů, pouze nově zavedený sprint dvojic mínil vynechat.
„Fyzicky na šest zlatých rozhodně má,“ říkal před prvním závodem Michal Krčmář. „Přesto nevěřím, že je skutečně udělá. Podmínky jsou v Östersundu proměnlivé, potřebujete trochu štěstí, abyste se s nimi úspěšně poprali. V některém z těch šesti závodů si také on smůlu vybere.“
Zlý den pro rodinu Böových
Bö zahájil zlatem ze smíšené štafety, v sobotu přidal triumf ve sprintu. „I když jeden terč mine, ztrátu si zase doběhne,“ glosoval Tomáš Krupčík jeho vítězný sobotní souboj s Rusem Loginovem. Ve švédské televizi tehdy zaznělo: „Pronajal si snad Johannes Bö toto mistrovství jen pro sebe?“
Chválili jej, že letos závodí taktičtěji a chytřeji, že už není bláznivým jankem jako v minulých letech.
Jedním slovem, že dozrál.
Ve skutečnosti v pohodě nebyl. „Od pohárových kol v Americe se v tréninku i v závodech trápím se střelbou. Už nedokážu střílet stejně bezstarostně a přesně jako v úvodu sezony,“ přiznal dodatečně.
Zdálo se, že navzdory tomu bude závěr stíhacího závodu Böovou spanilou jízdou, tak suverénně a daleko přede všemi mu vládl.
Tři chyby na čtvrté položce vše změnily.
Co se tam stalo? Měl problémy se zbraní? S větrem?
„Ne. Jen jsem nebyl dost dobrý. Udělal jsem naprosto nemyslitelné chyby,“ odvětil Johannes Bö.
Kouč českých mužů Zdeněk Vítek jeho selhání sledoval na střelnici z bezprostřední blízkosti. „Neřekl bych, že Johannes tu položku odflákl, takoví závodníci jako on rány neflákají,“ usoudil. „Možná mu ale jednu ránu odfoukl vítr a pak nad těmi dalšími začal příliš přemýšlet. I mistr tesař se utne.“
Michal Krčmář poukázal, že závěrečnou položku poryvy ovlivňovaly. „Střílelo se složitěji. Být bezvětří, Johannes by trojku nedal.“
Aby špatných zpráv nebylo málo, rovněž Johannesův starší bratr Tarjei minul při této stojce poslední ránu. Jinak by se patrně alespoň Tarjei utkal s Pidručným o zlato. „Pro naši rodinu to byla dvojnásob zlá střelba,“ říkal Johannes. „Kdyby vyhrál Tarjei, můj kolaps by mě tolik nebolel.“
Vítěz: Já sebral zlato Johannesovi! Nevěřím
Byl to však 27letý Dmytro Pidručnyj, kdo si jel pro titul. Biatlonista, jenž nikdy předtím nedosáhl na stupně vítězů Světového poháru. Jeho slovenský kouč Juraj Sanitra posílal za triumf poděkování do nebes a šokovaný Ukrajinec říkal: „Nedokážu uvěřit, že jsem zlato sebral takové hvězdě, jakou je Johannes. Poslední kolo bylo šílené. Pořád jsem si myslel, že mě dojede.“
Dmytro Pidruchnyi became #Ukraine's first biathlon world champion, beating the reigning champion by 8 seconds https://t.co/ixzuZ5ryCt https://t.co/RrvJonCfvb
Patnáctisekundovou ztrátu po výjezdu ze střelnice však ani Johannes Bö zlikvidovat nedokázal.
Na tiskové konferenci se poté Nor kousal do rtů: „To je biatlon. Myslel jsem si, že mám velikou šanci vyhrát, a teď jsem velmi zklamaný. Pidručnyj jel skvěle. Jsem ale rozčilený na sebe za to, jak mi vítězství uteklo. Každý, kdo viděl, jak závod probíhal, mé naštvání pochopí. Udělal jsem hrozné chyby.“
Teprve když dostal otázku, jak se z nedělního zklamání vzpamatuje, poprvé se usmál a řekl: „Doufám, že po takovém výsledku budu velmi rozzlobeným a ještě více odhodlaným mužem v dalších závodech.“
KRÁL POHÁRU A JEHO PŘEMOŽITEL. Vlevo senzační mistr světa Dmytro Pidručnyj, vpravo celkový vítěz Světového poháru Johannes Bö.
Šest zlatých medailí už v Östersundu získat nemůže, leda že by změnil původní záměry a trenéři by jej nominovali i do čtvrtečního sprintu dvojic.
Vyznění nedělní stíhačky označil Andreas Stabrun Smith, dlouholetý komentátor norské televize NRK, za „největší biatlonové překvapení za dlouhá léta“.
Johannes Bö v něm prokázal, že není robotem na vítězství.
Také Johannes Bö je tvorem omylným.
